The Tap Tap si ve Státní opeře opět seděli za svým

Kapele The Tap Tap se letos znovu podařilo vyprodat Státní operu, a to už měsíc před čtvrtým ročníkem charitativního mikulášského koncertu. Přes nepříznivé počasí se sál naplnil téměř k prasknutí, aby si poslechl skupinu hudebníků z Jedličkova ústavu a podpořil jejich sbírku na dostavbu vzdělávacího centra STUDEO.

Jiří Mádl a Tereza Voříšková ve Státní opeře Jiří Mádl a Tereza Voříšková ve Státní opeře Foto:Eva Makovská/musicweb.cz

Během celé akce byli diváci vyzíváni k zasílání příspěvkových DMS. Prvotní ostych a očekávání diváků prolomili svým úvodem moderátoři Ladislav Angelovič a Jirka Mádl, na které navázala kapela s energickým zpěvákem Jiřím Holzmannem první písničkou Moje volba. Láďa s Jirkou se postarali o postupné zahřívání počasím vymrzlých úsměvů publika a při Láďově poznámce o snaze udělat z pobíračů dávek daňové poplatníky, už se Opera třásla smíchy. Proslov zřejmě nabudil i samotné The Tap Tap, protože nenechali Láďu Angeloviče ani dokončit větu a vytasili se s písničkou o Eskymákovi. Následující skladbu, Mysliveckou čekanou, složil sám manažer a dirigent kapely Jiří Ornest a jedním z účinkujících se stal i primář Spinální jednotky FN Motol Jiří Kříž. Při myslivecké písni už diváci tleskali do rytmu a na koncertě zavládla rodinná atmosféra. Jako další hosté se na koncertu podíleli například hudebníci Xindl X, Dan Bárta nebo Lidová muzika Notičky.

Mezi písničkami The Tap Tap s (vtipným) komentářem Ládi a (prostě jen komentářem) Šimona se promítaly klipy z výletu v Izraeli, kde reprezentovali Českou republiku a odehráli zde jeden ze svých nejuvolněnějších koncertů. Uváděli zde festival handicapovaných v Jeruzalémě a povedlo se jim roztančit i lidi od kterých by to vůbec nečekali, například vlasatého místostarostu Jeruzaléma. Kromě Zdi nářků výletníci vyzkoušeli i Mrtvé moře, kde jak pravil Láďa: „Zijistíte, že můžu plavat i já!" a Šimon trefně doplnil, že: „Normálně tam vlastně plavat ani nejde." Při dalším záběru, na kterém byla zaparkovaná kolečková křesla, mu to Láďa vrátil se slovy: „Tady vidíte naše opuštěné koráby a Šimona, který zneužívá, že může chodit..."

Zatímco se diváci Prima Love sledující mikulášský koncert v televizích stihli vyčůrat(jak podotkl moderátor Láďa), proběhlo odpočítávání návratu k přenosu za pomoci především dětského publika. The Tap Tap nepopřeli svou klasickou dávku černého humoru, když představili novou hru, kterou si jejich příznivci mohou stáhnout do svých iPadů a mobilů, s názvem Chromáci. Ve hře figurují tři mikulášské postavy, které jsou dle slov Ládi „drobátko handicapovaný", a hráč jim může složit vozítka, jako kompenzační pomůcky. Hra má odkázat na smysl života kapely, kdy je potřeba místo falešné a prázdné lítosti pomoci se zrušením jejich handicapů.

Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu

Kromě vlastní tvorby disponují Tap Tap i několika předělávkami známých interpretů, jako například Jacksonovkou Pojď dál. Text k této písni složil Jiří Ornest a Šimon Ornest svým zpěvem předával lidem sdělení, že rasismus je nesmysl. Mezitím se Jirka Mádl a Tereza Voříšková, v kostýmech čertů a přes ně ještě s falešnými převleky Mikuláše a anděla vydali na pódium, kam lákali děti z obecenstva. Ty se vyznávaly ze svých hříchů a místo trestů a kárání slyšely od podvodníků jen omluvy typu: „Když jsem byl malej, tak jsem taky zlobil a kam jsem to dotáhl..." (Jirka Mádl) Trest v podobě Romana Zacha (jako pravého Mikuláše) a anděla v podání Ivy Kubelkové postihl Mádla s Voříškovou, kteří byli z pódia odvlečeni a dětští i dospělí diváci obdrželi mikulášské balíčky s časopisy a dalšími drobnostmi.

The Tap Tap překvapili předělávkou Známka punku od Visacího zámku a originálně k ní zatančila Anežka Stráníková. Ani promítání z Izraele nebylo ten večer jediným, a tak měli diváci možnost zhlédnout kaskadérský kousek The Tap Tap, slaňování Nuselského mostu na vozíku, se kterým se zapsali do české Guinessovy knihy rekordů. Kapela má dle slov jednoho z členů jasně stanovené cíle, příště prý bude slaňovat Žižkovskou věž, no a pak už zbývá snad jen nějaký kousek s vrtulníkem... Známá písnička Sundej brejle, která byla natočena ve spolupráci se skupinou Sto zvířat, na charitativním koncertě nezazněla z důvodu pár nevhodných výrazů. Diváky ale potěšila jiná, ještě známější, Ředitel autobusu, která má na Youtube už kolem 3 milionů zhlédnutí.

 


K závěru akce vystoupila na pódiu radní pro školství Ludmila Štvánová, která přislíbila od ministerstva příspěvek ve výši 5 milionů korun. Přestože tuto částku bude muset ještě schválit rada hlavního města Prahy, objevila se již na sbírkovém počítadle v přímém přenosu benefičního koncertu. Sbírka byla odstartována před jedním rokem a dalších zhruba 220 tisíc už se podařilo vybrat pomocí DMS během koncertu. Ředitel dopravního podniku, který byl rovněž přítomen se prý také vynasnaží a do 10 let by chtěl zvýšit podíl bezbariérových tramvají a autobusů z nynějších 25% (tramvaje) a 70% (autobusy) na rovných 100%.

Protože se charitativní koncert odehrával jen několik dní před Vánočními svátky, nesměla chybět ani koleda, Zajíc běží k háji a na závěr operní mix vystihující místo vystoupení, složený ze známých skladeb jako například Znám jednu dívku nebo Proč bychom se nětěšili. The Tap Tap si tak vysloužili standing ovation a přidávali skladbu Moje volba, která sice zazněla už na začátku, ale tentokrát ve světové premiéře s výměnou hráče na bicí. Ani tento přídavek nestačil a jak se zdálo, kapela s tím počítala a vytáhla z rukávu ještě dvě genderové písničky, Kdybych byla mrcha v podání Jany Augustinové a aby to nebylo pánům líto i Kdybych já byl Xindl v podání Jirky Holzmanna.

Úplnému zakončení večera pak dopomohla předělávka One day, píseň o tom, co je důležité, tedy jaké příběhy se o kom budou vyprávět a rytmická vlastní tvorba The Tap Tap. Diváci byli nadšení a standing ovation probíhalo minimálně poslední desetinu večera, publikum se ani po několikátém návratu kapely na scénu a přídavcích nemělo k odchodu, tak se Tap Tap uchýlili ještě ke společné fotce, focené z podia za kapelou, kde diváci tvořili „panoramata" v pozadí. Rodinná atmosféra a energie z koncertu bude všem zúčastněným ještě dlouho vzpomínkou na povedený večer.

Napsal(a):

Zanechat komentář