Podle původního plánu mělo tvé nové album vyjít v květnu roku 2020, což se vzhledem k situaci spojené s pandemií koronaviru nepodařilo uskutečnit. Měl jsi všechny skladby hotové už před tím, nebo je finální podoba alba rovněž ovlivněná obdobím izolace?

Na albu jsme začali společně se Sorenem Andersenem (producent, muzikant a skladatel, pozn. red.) pracovat v září roku 2019 v jeho studiu v Kodani. Tehdy jsme spolu strávili tři nebo čtyři dny a složili jsme první skladbu „Take It To The Limit“. Poslali jsme ji na poslech lidem z našeho vydavatelství. Skladba se jim moc líbila a řekli nám, že chtějí „Take It To The Limit“ vydat jako pilotní singl. Podle původního plánu mělo album vyjít na jaře, nejpozději v létě roku 2020. Měli jsme připravenou zhruba polovinu skladeb, ale oba jsme měli tou dobou potvrzené turné. Domluvili jsme se, že budeme pokračovat v prosinci. Po turné jsme ale byli oba hodně unavení. Ani jeden z nás se dlouhou dobu nezastavil, měli jsme toho opravdu hodně. Další nahrávání jsme posunuli na konec února 2020. Potom přišla pandemie, takže pro mě nebylo možné dostat se do Evropy. Když jsme se znovu sešli ve studiu v červnu 2021, konečně jsme dokončili celé album. Některé skladby vzešly z období pandemie a jsou ovlivněné onou novou situací a pocity, se kterými jsme se potýkali úplně všichni na této planetě. Bylo to hodně zvláštní období.

Myslím, že se nemýlím, když o tobě řeknu, že patříš mezi hyperaktivní osobnosti. Jsi pořád na turné a pokud nejsi na turné, pracuješ na nových skladbách nebo se podílíš na jiných projektech. Jak jsi se ty osobně vyrovnával s obdobím úplného uzavření, kdy nebylo možné cestovat ani koncertovat?

Zpočátku to na mě mělo takový dopad, že jsem vůbec nevěděl, jak to celé uchopit a co dělat. Nikdy ve svém životě jsem se nedostal do podobné situace. Přizpůsobíš se, ale nějakou dobu to trvá. Společně s mou ženou jsme začali řešit záležitostí týkající se mého zdraví. Po všech těch letech, kdy jsem své tělo týral na pódiu, jsem se potýkal s problémy s nohama. Domluvili jsme se, že podstoupím potřebné operace. Tohle bylo mou prioritou na počátku pandemie. Předpokládalo se, že se celková situace vrátí do normálu v září 2020, takže jsem si na toto období naplánoval další práci a domluvil nové termíny. Měl jsem rovněž v plánu dokončit nové album. Bohužel to opět nebylo možné. Společně s mým grafikem a kamarádem Markem Allisonem, který žije ve Skotsku a který je součástí mé sólové kariéry od samého začátku, jsme začali přemýšlet nad něčím kreativním.Tehdy jsme přišli s nápadem vytvořit knihu. Roky před tím mě Mark přesvědčoval, abychom společně vydali knihu. Konečně jsme se knize mohli věnovat naplno a měli jsme na přípravu dost času. Ke konci roku 2019 jsem byl přizván k projektu „Journey Through Time“, což mi otevřelo dveře k tomu, abych v roce 2021 vystoupil s Journey. V období pandemie jsem byl hodně vytížený, i když ne tolik jako obvykle. Vydal jsem knihu, pracoval jsem na svém sólovém albu, rovněž jsme vydali album s Iconic. Nabídku na spolupráci s Iconic jsem dostal od majitele vydavatelství Frontiers Records. V tom období jsem se podílel celkem na třech nebo čtyřech albech. Spolupracoval jsem i s Greggem Roliem (Santana, Journey). Jednou z těch věcí, za kterou jsem nesmírně vděčný, je fakt, že mi neustále chodí nabídky na různorodé spolupráce. Je dobré vědět, že lidé stojí o to, abych byl součástí jejich projektů.Samozřejmě bylo rovněž skvělé trávit více času s rodinou, s mojí ženou a dětmi. Myslím si, že pro všechny z nás bylo dobré se zastavit a udělat jakousi inventuru, přenastavit si priority a zaměřit se více na to, co je v životě skutečně důležité. Mám spoustu přátel, kteří udělali v životě velké změny, protože je museli udělat pro jejich nejlepší dobro. Za každé situace volím možnost zaměřit se na pozitiva. Když se nyní ohlédnu zpět, považuji toto období v mnoha ohledech za důležitý budíček. Pro mě osobně význam onoho budíčku znamenal více se zaměřit na svou sólovou kariéru, kterou jsem neustále odsouval do pozadí, protože jsem byl příliš vytížený v jiných projektech. V tomto ohledu pro mě bylo nesmírně důležité uvědomit si, co je pro mě důležité. Sólová kariéra se stala mou prioritou. Myslím si, že většina z nás to vnímá podobně. Věci, které byly do té doby samozřejmostí, jsou najednou velmi důležité. Jako například užít si festival, být na turné, jít do divadla nebo do klubu a užívat si živou hudbu. Všechno to bylo před příchodem pandemie samozřejmostí. Koncerty a různé akce byly neustále dostupné. Proto je v každé situaci dobré zaměřit se na to pozitivní. Cokoli, co se děje, přináší pozitiva. Bez ohledu na to, jak se situace jeví na začátku. Vše, co se děje, má svůj důvod. Co se týká mých koncertů, nemám nouzi o fanoušky. Přichází jich stále více a všímám si, že si lidé mnohem více užívají nejen koncertů a živou hudbu, ale i fakt, že tě mohou vidět a mají možnost se s tebou osobně setkat. V tomto ohledu bylo období uzavření rozhodně přínosem.

Pro mě osobně nebylo období pandemie frustrující v kontextu izolace. Takovým obdobím jsem ve svém životě prošla. Více deprimující bylo to, jak se situací naložili politici. Některá opatření byla nesmyslná a přehnaná, včetně nařízení a výhrůžek spojených s vakcinací. Jednání politiků ve výsledku odrazovalo lid od vakcinace…

Přesně tak. Neměli jsme žádnou možnost ovlivnit to, co se stalo. Museli jsme celkovou situaci akceptovat, přizpůsobit se a fungovat. Pro mě jako pro muzikanta, který cestuje po celém světě a je často na turné, nebyla jiná možnost než se nechat očkovat, co nejdříve to bylo možné. Pokud jsem chtěl cestovat a já jsem samozřejmě chtěl vyrazit na turné okamžitě, jakmile to bylo možné, prostě jsem se nechat očkovat musel.

Zmínil jsi již album, které jste vydali s kapelou Iconic (Sestava: Michael Sweet – kytara, Joel Hoekstra – kytara, Marco Mendoza – baskytara, Tommy Aldridge – bicí a Nathan James – zpěv). Jedná se o studiový počin, nebo plánujete i nějaké koncerty?

Všichni samozřejmě doufáme, že společně vyrazíme na turné. Sešla se parta skvělých muzikantů a nahrávky, které jsme dali dohromady, zní skvěle. Vyrazit společně na turné nebude pravděpodobně tak snadné, jak bychom si přáli. Všichni jsme velmi vytížení. Nicméně nikdy neříkej nikdy a já věřím, že se nám povede dát dohromady nějaký plán. Vše, co k tomu ale mohu říct v tuto chvíli, je, ať jsou fanoušci trpěliví a ať nás nadále sledují. Jakmile budou potvrzené termíny, včas se je dozvíte. Za sebe přinejmenším doufám alespoň v to, že se nám povede absolvovat kolečko po festivalech.

„New Direction“ je již čtvrtým sólovým albem ve tvé diskografii. Vím o tobě, že preferuješ spolupráci s různými muzikanty. Když plánuješ nové album, máš předem představu o tom, koho chceš na albu mít, anebo záleží na momentální situaci a na tom, kdo je tou dobou k dispozici?

Ano, hodně záleží na celkové situaci a na tom, kdo je v danou dobu k dispozici. Když jsem pracoval na předposledním albu „Viva La Rock“, spolupracoval jsem se Sorenem Andersenem. To album jsme nahrávali v jeho studiu v Kodani. Spolupracovalo se nám společně skvěle. Naše vzájemná spolupráce byla produktivní, kreativní, vše fungovalo skvěle. Soren je producent a má jasnou představu o tom, co přesně dělat. Dal dohromady několik skvělých muzikantů, kteří byli tou dobou k dispozici. Všichni pochází z Kodaně z Dánska, kde má Soren studio. Všichni bydlí v dosahu deseti-dvaceti minut, což bylo skvělé. Mít po svém boku Sorena, který vše perfektně zorganizoval, bylo velmi praktické. I v ohledu disciplíny bylo vše mnohem snazší. V případě alba „Viva La Rock“ vše fungovalo fantasticky. Takže pokud něco funguje jednou, samozřejmě chceš, aby to bylo stejné i s dalším albem. Málokdo to ví, ale Soren hrál na kytaru v sestavě mé první sólové kapely. Stejně jako Morten Hellborn, který hraje na bicí na všech mých sólových albech. Skvělý bubeník! Patří k mým nejoblíbenějším, se kterými jsem kdy spolupracoval. Morten také bydlí v Dánsku. Pro mě není zas tak obtížné dát dohromady výborné muzikanty. Prioritou je samozřejmě napsat nové skladby a mít hotové aranže. Dalším krokem je oslovit muzikanty, kteří s námi album nahrají. Potom se všichni sejdeme a nahráváme. Je to celkem snadný proces. Moc mě to baví, proto se do toho vrhám znovu a znovu. Tommy Gentry, který se mnou byl na turné, zjistil, že pracuji na novém albu. Zavolal mi s tím, že by si na něm rád zahrál. Přijel za námi a totálně to rozsekal. Nahrál skvělé party. Velmi ho respektuji. Jsem moc rád, že si našel čas a že za námi přijel do studia. Musím říct, že mám z nového alba obrovskou radost. Občas si ty skladby pouštím, ale snažím se nedělat to příliš často. Mívám potom tendence dělat změny ohledně aranží, což už samozřejmě není možné, protože je album hotové. Stojím si za tím, že jsou na této desce opravdu dobré věci a je relevantní tomu, co se v současnosti děje na naší planetě. Skladba „Take It To The Limit“ je mým poselstvím pro všechny, aby žili svůj život tak naplno, jak jen to jde. „Shoot For The Stars“ je nakopnutím k tomu nabrat odvahu, zamířit ke hvězdám a dosáhnout své cíle. Být proaktivní a co nejvíce optimistický i vzhledem k veškerému negativnímu dění ve světě. Titulní „New Direction“ je o nalezení vlastní cesty a o tom, jak navazovat vztahy a komunikovat s lidmi a zároveň si žít vlastní život po svém. Být milejší, být si vědom přítomnosti lidí ve svém okolí a pokusit se v tom svém okruhu změnit něco k lepšímu. Všechna tato poselství jsou nám všem důvěrně známá. Nejde o nic nového, ale je milé je lidem připomenout. A nejen ostatním, ale i sobě. Připomenout sám sobě, jakým člověkem bych chtěl být. To pro mě znamená být tou nejlepší verzí sebe sama. O tom přesně jsou texty a všechny skladby na mém novém albu. Pokud žijeme v podmínkách, s jakými jsme se potýkáme poslední dobou nejen díky pandemii, je velmi snadné podlehnout negativnímu myšlení, být deprimován, být pesimista a dostat se v životě na temné místo. Je jen na nás, abychom něco takového nedopustili. Je mnohem lepší si říct, že každé ráno, když se probudím, budu praktikovat postoj vděčnosti a budu vděčný a šťastný za vše, co mám. A já jsem vděčný za vše, co ve svém životě mám. Nevidím smysl v tom, abych se obával o vše, co nemám, nebo čeho se mi dosud nepovedlo dosáhnout. To všechno se ještě může stát později. Vše, co ze mě vychází prostřednictvím hudby, je výsledkem komunikace se sebou samým. Soren dobře rozumí hudebnímu světu, ve kterém žiji. Dobře se nám společně spolupracuje. Pustil bych se s ním kdykoli, kdekoli a do jakéhokoli projektu, protože jsme skvělý tým. Soren je hodně vytížený. Podílí se na spoustě projektů. Hodně produkuje a věnuje se studiové práci, díky čemuž může trávit více času doma. Koncertuje především v Dánsku. Já ale doufám, že si se mnou sem tam opět zahraje, když bude mít čas.

Je tedy jasné, že v procesu tvorby nových skladeb tvoříte zásadní dvojici ty a Soren. Podílí se na tvorbě nových skladeb sem tam i ostatní muzikanti?

Skladby píšeme společně se Sorenem a potom nahrajeme jejich demo verze. Připravíme šablony a aranže. To je samozřejmě jen základ, který se následně několikrát mění. Potom pozveme bubeníky a nahráváme bicí. To uděláme jako první, protože vše ostatní máme vykryté. Máme nahrané kytary, klávesy, baskytaru. 85 % skladeb máme hotových předem. Bicí se nahrávají podle stop. Pokud ale můžeme, hrajeme společně s bubeníkem. Takhle nám to maximálně vyhovuje. Pokud máš k dispozici skvělé muzikanty, je velmi snadné s nimi diskutovat o výsledku, kterého si přejeme docílit. Všechno jsou to zkušení profesionálové a skvělí studioví hráči, takže velmi rychle pochopí, jakým směrem se chceme ubírat.

„New Direction“ je v pořadí druhým albem, které vyšlo pod hlavničkou dánského vydavatelství Target Mighty Music. Mnozí umělci se potýkají s tím, že sice mají smlouvu s vydavatelskou firmou, ale nedostává se jim ze strany vydavatele dostatek podpory. Někdy dokonce žádné. Jaká je v tomto ohledu tvá situace?

S přechozím albem „Viva La Rock“ jsme si vedli velmi dobře. Veškeré investice se nám vrátily. Naše vzájemná spolupráce fungovala skvěle. Řekl bych, že jsme si vedli nad očekávání dobře. Proto mi před koncem roku 2019 zavolal majitel vydavatelství a zeptal se mě, jestli mám zájem o vydání dalšího alba. Samozřejmě jsem řekl, že ano. Jakmile jsme se domluvili, okamžitě jsme začali pracovat na dalším albu. Bohužel se ale stalo, co se stalo. Firmu zasáhla pandemie po finanční stránce dost tvrdě. Taková je ale realita. Řekněme, že jsme museli změnit náš počáteční plán, strategii a investiční plán. Museli jsme se domluvit na kompromisu. Nyní se snažíme o to nejlepší, co je v našich silách ohledně marketingu a propagace. Neprobíhá to ale tak, jak jsme plánovali na začátku. Snažíme se vytěžit maximum ze stávající situace. Dívám se na celou situaci tak, že mohu umožnit, aby mě důsledky pandemie ovlivnily negativně. Rovněž se ale mohu vzchopit a zkoušet jiné možnosti. Rozpočet, strategie i datum vydání byly v ohrožení. Jsem šťastný, že jsme posléze stanovili den vydání na 16. září 2022 a že se nám opravdu povedlo tento termín dodržet. Souběžně jsem musel plánovat turné, abych mohl nové album propagovat. Lidé z vydavatelství udělali vše, co bylo v jejich možnostech. Mají k dispozici tým lidí, který se stará o marketing a propagaci. Stěžejní jsou v tomto ohledu i lidé, jako jsi ty, a další novináři z různých zemí. A samozřejmě fanoušci, kteří mají rádi hudbu, rozumí mi a rádi mě podpoří třeba tím, že si koupí nové album nebo přijdou na můj koncert. Tohle je to podstatné, na co se zaměřuji. Už dávno jsem pochopil, že ke všemu musím přistupovat tak, abych za každé situace udělal to nejlepší, co je v mých možnostech. Ničím dalším se nezabývám. Nechávám vesmír, boha nebo jakkoli to kdo nazývá, aby se postaral o zbytek. Nejsem v pozici, abych kritizoval lidi z vydavatelství za jejich práci. Myslím, že si vzhledem ke všem okolnostem vedou skvěle. Všichni děláme, co můžeme.

Rozhodně jsem se v tomto rozhovoru nechtěla dostat do bodu, kdy bychom kritizovali práci lidí z vydavatelství, jež tě zastupuje. Jde mi především o to, že hudební průmysl neustále prochází spoustou zásadních změn a jsem si jistá tím, že v nejbližších letech budeme čelit množství dalších změn…

Ano, já vím. Jen jsem chtěl podrobněji vysvětlit svůj postoj k celkové situaci. Opravdu věřím v to, že pokud jsi dostatečně silná, pevná, jsi nohama na zemi a vnímáš dění ve světě a v hudebním průmyslu reálně, dokážeš se přizpůsobit. Pohneš se doleva, doprava, nebo kamkoli je potřeba. Zkrátka uděláš vše, aby ses neustále posouvala vpřed. Mám spoustu přátel, kteří sedí doma ve Spojených státech a čekají až budou věcí fungovat na 100 %. Já si ale nemyslím, že se ještě kdy vrátíme zpět do doby, kterou teď nazýváme „Normál“. Přišli jsme o spoustu klubů, festivalů, pořadatelů a agentů. Pokud jde o mě, v současnosti se mi daří skvěle. Mám kolem sebe přátele a obecně lidi, kteří mě respektují a rozumí tomu, čeho se snažím dosáhnout, a v mých záměrech podporují. Hudba je pro mě prioritou. Jsem upřímný a skutečně mi jde především o hudbu. Zdá se, že jsem na správné cestě, protože to funguje. Vystupoval jsem na jednom festivalu v Ženevě, kde vystoupila i jedna z all star kapel. Po mém vystoupení za mnou přišel pořadatel a pozval mě, abych vystoupil za rok na dalším ročníku. Něco podobného se stalo třeba i v Sofii v Bulharsku. Rovněž jsem tam vystupoval na festivalu, kde byla tři pódia. Nevystupoval jsem na hlavním pódiu, ale na jednom z těch menších. Příští rok vystoupím na stejném festivalu, ale už na hlavním pódiu. Snažím se získat co nejvíce koncertů. Samozřejmě musím dělat i kompromisy. Stane se třeba, že jsem v Evropě a mám mezi koncerty deset dnů volna, jako se mi to stalo třeba nedávno v létě. Zůstal jsem ve Španělsku u svých přátel. Mám opravdu velké štěstí, že mám spoustu skvělých přátel. Musím se snažit sám a hledat pro sebe možnosti. Rozhodně nebudu sedět doma a čekat na to, až mi někdo zaklepe na dveře. Myslím si, že opravdový úspěch čeká především na ty, kdo tvrdě pracují.

Teď jsi mi trochu nahrál k další otázce. V jednom z našich rozhovorů jsme se bavili o tvých sólových koncertech. Tehdy jsi byl ale v jiné situaci, jelikož jsi byl členem populární skupiny The Dead Daisies. Tenkrát jsi mi řekl, že na sólových koncertech pro sebe nevyděláš žádné peníze. Změnila se pro tebe situace v tomto ohledu?

Ano, změnila. Po finanční stránce je to nyní o něco lepší. Není to ale tak, že bych vyloženě zbohatnul. Neustále do své kariéry investuji. To, co mě přimělo, abych tímto směrem pokračoval dál, jsou především mí fanoušci, kteří miluji mou hudbu. Kdekoli vystupuji, dostávám pozvání, abych se vrátil. Stejně jako se za několik týdnů opět vrátím k vám do České republiky a na Slovensko.

Měli jsme možnost vidět tě naživo v dubnu a další termíny jsou avízované na listopad tohoto roku. Přece jen, Česko a Slovensko jsou malé trhy. Nemyslíš si, že je trochu riskantní objevit se u nás dvakrát do roka?

Právě jsem vydal nové album, takže ho chci samozřejmě prezentovat naživo. Proto se v tak krátké době u vás objevím po druhé. Měj na paměti, že první turné pro mě znamenalo první příležitost objevit se v Evropě po pandemii. Musel jsem zjistit, jaké jsou zde pro mě možnosti. Na prvním turné jsem představil pilotní singl „Take It To The Limit“. Na dalším turné bych chtěl zahrát alespoň čtyři skladby z alba „New Direction“. Představ si, že mě lidé stále častěji žádají, abych do koncertního setu zařadil skladby z prvního alba „Live For Tomorrow“. Repertoár obměňuji a naštěstí mám pořád z čeho vybírat. Rozhodně v mém setu nikdy nebudou chybět skladby, které jsem nahrál s Ted Nugent nebo Thin Lizzy, protože jsou pro mě velmi důležité. Fanoušci mě rovněž žádají, abych hrál nějaké skladby od Whitesnake, které jsme dělali s Davidem. Zatím nevím, ještě jsem se v tomto ohledu nerozhodl. Záleží mi na tom, aby mé vystoupení nebylo jen o mé hudební sebeprezentaci, ale aby šlo o šou. Je pro mě důležité, aby do mé šou byli zapojeni i fanoušci, a to taky dělám. Přeji si, aby se lidé dobře bavili a aby odcházeli s úsměvem na tváři a s pocitem, že si ten večer opravdu skvěle užili.

Když je nyní sólová kariéra tvou prioritou, nebylo by pro tebe snadnější mít i stabilní kapelu?

Nejde o to, že bych měl potřebu něco měnit já, ale změny se dějí bez mého vlivu. Nemám nad situací ohledně sestavy plnou kontrolu. Přistupuji k tomu na základě vlastních zkušeností. Když jsem začal spolupracovat se známými kapelami a muzikanty, všimli si mě další muzikanti a další kapely. Díky tomu jsem dostával pozvání k účasti na dalších zajímavých projektech. To je součást celého procesu. Ke spolupráci na svém sólovém projektu oslovuji velmi talentované muzikanty. Nedostatek talentu rozhodně není problém. Jenže nejsou známí. Když se objeví na mém albu nebo se mnou na turné, mají šanci se více zviditelnit. Takže se zákonitě děje to samé, co se v minulosti dělo i mně. I oni dostávají nabídky od jiných muzikantů a kapel. Otvírají se jim nové, větší příležitosti. A já to samozřejmě akceptuji a podporuji. Nemohu přece někoho držet navěky. Nemám o muzikanty nouzi. S každým, s kým jsem kdy hrál, mi řekl, že si to skvěle užil a jak pro něj byla spolupráce se mnou kreativní a přínosná. Opravdu každý, bez jediné výjimky. Všichni mi řekli, že si se mnou rádi zahrají, kdykoli budou moct. Nikdy neavizuji sestavu předem, dokud není jisté, kdo se mnou bude skutečně hrát. V tomto ohledu jsem se hodně ponaučil z minulosti. Několikrát se mi stalo, že jsem předem avizoval jména muzikantů, kterým se najednou změnily plány a nemohli se mnou vyrazit na turné. Situace se může změnit v poslední minutě a já jsem potom ten, kdo musí vysvětlovat všem agentům a pořadatelům, co se stalo. Místo toho, abych předem avizoval konkrétní jména, žádám pořadatele o to, aby mi důvěřovali, že budu mít po svém boku jen ty z nejlepších hráčů na této planetě. Nyní je se mnou na turné Ivan Keller, který hraje na kytaru a Mario Lepoglavec, který hraje na bicí. Velmi si to s nimi užívám. Oba jsou profíci. Milují to, co dělají. Oba opravdu věnovali dost času tomu, aby se perfektně naučili všechny skladby. Jsou šťastní a nadšení tím, že se mnou mohou hrát. Vnímám jejich energii a jsem za ně moc rád. Aby si všechno sedlo, a abychom se vzájemně hudebně dobře poznali, je nutné odehrát společně spoustu koncertů. Výborně jsme si vzájemně sedli, což je pro mě velmi důležité. Pokaždé, když se děje změna v sestavě, musíš do toho investovat spoustu času a energie. Kluci prozatím zůstávají a zdá se, že nám to spolu bude fungovat i nadále. Všichni, kdo se podílí na mé sólové kariéře, pracují tvrdě a jsem šťastný, že naše práce nese ovoce. Příští rok bude skvělý, chystáme spoustu úžasných věcí.

To ráda slyším a moc ti to přeji. Fandím ti a dobře vím, jaký jsi dříč…

My dva se navíc už nějakou dobu známe a jsme přátelé. Dobře víš, o co mi v hudbě jde a také patříš mezi ty, kdo mě podporují. Začínám vidět ono světlo na konci tunelu. Jak říká náš společný oblíbenec Steven Tyler: „Světlo na konci tunelu můžeš být ty!“ Tuhle větu mám pořád na pamětí. Je to velká pravda. Jsem opravdu šťastný a velmi spokojený s tím, v jaké životní fázi se nyní nacházím.

V Evropě máš stále silnou fanouškovskou základnu, vydavatelskou firmu a muzikanty, se kterými spolupracuješ. Jaká je situace ve Spojených státech, máš nějaké koncertní plány?

Komunikuji o tom se svým tamním agentem. Před příchodem pandemie koronaviru jsem měl ve Státech potvrzených dvacet tři koncertů, které se vzhledem k situaci nemohly uskutečnit. Nyní pracujeme na novém plánu. Momentálně je pro mě ale prioritou Evropa, protože dostávám množství nabídek. Skoro denně nebo nejdéle obden mám novou nabídku na vystoupení. Rozhodně ale plánujeme turné i v USA, Japonsku, Mexiku a Jižní Americe. V plánu je rovněž Dubaj, Abu Dhabi nebo Sri Lanka. Situace se hodně změnila. V USA skončila spousta klubů a festivalů. Mnozí promotéři a agentů ukončili činnost a opustili hudební branži. Pro některé bylo příliš riskantní pokračovat, takže raději změnili profesi. Mám v USA agenta, se kterým jednám každý týden a který pro mě mapuje možnosti. Uvidíme, co přinese budoucnost. Když jsem v Los Angeles, jsem hodně vytížený nahráváním. Vlastně tam pořád na něčem pracuji. Momentálně se co nejvíce soustředím na propagaci nového alba „New Direction“ tady v Evropě a Anglii.

 16. září 2022 vyšlo tvé nové album „New Direction“. O pár dnů později uplynulo třicet pět let ode dne, kdy ses „zbavil“ závislosti na drogách a alkoholu. Uvozovky jsou symbolické, jelikož se říká, že kdo je jednou závislý, bude vždy závislý. Jaká je tvá zkušenost? Je možné se závislosti zbavit nebo je to tak, že jednu závislost nahrazuje jiná?

Snažil jsem se o to nahradit závislost na drogách a alkoholu něčím jiným po dobu tří let, ale u mě to nefungovalo. Někomu to možná funguje, ale mně ne. Realita je taková, že jsem stále závislý. Jsem závislý na heroinu, kokainu, jsem alkoholik a kouřím. Rozdíl je v tom, že závislost nepřiživuji. I když mě to někdy láká. Nedávno jsme byli na skvělé večeři v krásné restauraci. Přinesli nám několik nádherných dóz s vínem a šampaňským. Všichni mě pobízeli, abych si s nimi připil. Řekl jsem, že si připiji colou, protože nechci ohrozit své rozhodnutí zůstat střízlivý. To je ale samozřejmě jen symbolické. Mám to pod kontrolou. Kdybych neměl, nedostal bych se ve svém životě tam, kam jsem se dostal. Jsem na tenkém ledě. Od opětovné závislosti mě v podstatě dělí jeden prášek, drink, šluk nebo dávka. Pokud ti mám na tuto otázku dát jasnou a stručnou odpověď, tak ano, jsem závislý a jsem alkoholik, ale léčím se a abstinuji. Situaci mám pod kontrolou.

Zmínil jsi skladbu „Shoot For The Stars“, z níž cituji: „Když ti život dá své ne, ale ty řekneš ano.“  Vybavíš si některé z momentů, kdy ti život dal své ne, ale ty jsi situaci otočil ve svůj prospěch?

Wow, takových situací bylo opravdu hodně. Když vezmu v potaz mé sólové turné a koncerty, které jsem se rozhodl odehrát už vloni v listopadu a následně letos v dubnu. Všichni kolem se mě ptali, jestli nejsem cvok, když plánuji v tak nejistém období evropské turné. Říkali mi, že je to obrovský risk, kolik mě to bude stát peněz atd. Všem jsem dokázal, že neměli pravdu. Denně se nacházíš v životních situacích, kdy od ostatních slyšíš, abys nedělala to nebo ono, protože je to nesmysl, nebo je to pro tebe příliš riskantní a nebezpečné. Najednou tě nakopne tvůj vlastní instinkt a ty prostě uděláš to, pro co ses rozhodla. Pokaždé si v takové situaci položím otázku: Co nejhoršího se může stát, když do toho půjdu? Selžeš. No a co, tak prostě selžeš, ale pokaždé máš možnost si z dané situace vzít ponaučení. Jdeš si za svými cíli znovu a znovu. Přijímáš vše včetně svých chyb a špatných rozhodnutí, které tě učí, jak to udělat příště jinak a lépe. Nemám teď na mysli nic konkrétního. Takhle se denně stavím ke všem situacím. V životě se potýkáme s různými scénáři, ale důležité je věřit vlastnímu instinktu a neustále se posouvat.

V titulní skladbě „New Direction“ mluvíš v podstatě o stejném tématu, o kterém ses zmínil v předchozí odpovědí. Pokaždé, když selžeme, máme možnost ponaučit se z vlastních chyb. Co je pro tebe to nejdůležitější, co ses naučil díky takovým zkušenostem?

Jsem si dobře vědom chyb, které jsem udělal. Už jsme spolu mluvili o závislosti. Jsem potřetí ženatý. Hodně jsem toho pochopil díky zkušenostem z mých předchozích manželství. Je toho opravdu hodně, na tuto otázku bych ti mohl dát spoustu odpovědí. Momentálně je pro mě nejdůležitější, abych byl obklopen lidmi, kterým mohu věřit. Měl jsem kolem sebe lidí, kteří mi toho hodně naslibovali, prezentovali mi množství plánů, ale nic z toho se nakonec nestalo. Věřím svému instinktu a naučil jsem se hned nereagovat. Dávám si na čas a pozoruji, kdo je kdo, a jak kdo pracuje. Věnuji jednotlivým nabídkám dostatek prostoru a času. Někteří lidé se tváří jako solidní, ale ve skutečnosti nejsou a vlastně ani nemají co nabídnout. Pouze si za každou cenu přejí být součástí něčeho, co je vidět. Jsem přátelský a komunikativní. Lidé za mnou chodí a dávají mi různé nabídky. Naučil jsem se nedomlouvat nic okamžitě. Vždy reaguji tak, abychom nechali každému nápadu a plánu potřebný prostor a po čase uvidíme, který z nich se reálně uskuteční.

Před chvílí jsi řekl, že jsi opravdu šťastný a velmi spokojený s tím, v jaké životní fázi se nyní nacházíš. V jaké fázi tvého života jsi teď, kdo je současný Marco Mendoza?

Momentálně se cítím ve své kůži asi nejkomfortněji a nejvíce šťastný, jaký jsem ve svém životě byl. Líbí se mi aktuální verze toho, kým jsem. Jsem přesvědčen, že vím, kdo jsem, a co mohu lidem nabídnout, jak po lidské stránce, tak po hudební stránce a jako bavič. Když jsi mladá a stojíš na počátku své kariéry, máš pocit, že si musíš neustále něco dokazovat. To tě dostává pod tlak a jsi pořád ve stresu. Nechci už zažívat nic podobného. I když jdu na pódium a je úplně jedno, pro kolik lidí budu hrát, chci být tím, kým skutečně jsem. Naplňuje mě pocit předávat lidem poselství naděje. Jsem šťastný, když lidem předávám prostřednictvím své hudby něco pozitivního. A nemusí to nutně být neustále o velké hloubce. Pořád je to o rock ’n ’roll a především bychom si měli hudbu společně užívat. Po každém koncertě, hned jak dohraji, se setkávám s fanoušky. Často mi lidé děkují a říkají mi o tom, v jak těžké životní situaci se právě nachází. Jak jim můj koncert a setkání se mnou zvedly náladu natolik, že budou schopni čelit onomu těžkému v jejich životech. Tohle je pro mě něco úžasného. To je ten největší kompliment, jakého se mi může dostat. Osobně to pro mě moc znamená, protože se jedná o můj sólový koncert. Tím pádem mám veškeré dění na pódiu na starosti a jsem to já, kdo může nejvíce ovlivnit emoce a to, jak je hudba, kterou tvořím, podaná lidem. Je to odlišné v porovnání s tím, když jsem byl součástí velkých kapel. Radost je stejná, ale pocit odpovědnosti je jiný. Zkrátka jsem šťastný a věřím, že to tak zůstane a že bude jak celková situace ve světě, tak i další okolnosti nakloněny tomu, aby vše pokračovalo a fungovalo bez tolika překážek. Rád bych pokračoval po cestě, na které se nyní nacházím. Jsem šťastný, že mohu dělat to, co miluji. Samozřejmě můj celkový postoj souvisí i s faktem, že jsem na scéně řadu let a nejsem už žádný mladík. Mám úžasnou rodinu. Mám pět dětí, a dokonce už mám i vnoučata. Mám skvělou ženu, která mě hodně podporuje a dává mi obrovskou sílu k tomu, abych se soustředil a pokračoval. Mám úžasné zázemí a nesmírně si toho vážím. Rozhodně jsem na správné cestě.