Začněme hezky od začátku. Kapela vznikla v roce 2010 a zvolila si název Voila! Jak jste na název přišli?

Zdenka: Název vymyslela moje kamarádka a naše první manažerka Zuzana Falátová, která byla u našich začátků. Prozradila bych, že je také spoluautorkou zatím jediné anglické písně Voilà – Flip Flops, která je momentálně naším aktuálním singlem.

Proč jste zvolili zrovna název Voilà?

Zdenka: Název by měl vystihovat především naši hudbu. I když je pravda, že se nám ještě stále často stává, že nás posluchači oslovují jako viola anebo to čtou foneticky – voila. Takže chvilku na koncertech trvá, než vysvětlíme, že je to francouzské slůvko, které se vyslovuje vuala! (smích)

A jak jste se jako kapela vlastně dali dohromady?

Michal: To je celkem dlouhý příběh vzhledem k tomu, za jak krátkou dobu se v kapele prostřídali různí muzikanti. Za základ se dá považovat zpěv a akordeon a potom se to vyvíjelo dál, přidal se k nám kontrabas a někdy i piano, které později vystřídala kytara. Původní kontrabas byl nahrazen současným kontrabasem a původní kytara byla nahrazena současnou kytarou. V nynější sestavě hrajeme už skoro rok.
Zdenka: Úplně na začátku byla má spolupráce právě s Michalem Mihokem, který výrazně ovlivnil celé směřování kapely. V té době jsem zpívala šansony Edith Piaf a Michal už od začátku vymýšlel velmi originální aranže a hlavně mě podporoval v tom, abychom začali hrát autorské písně. Časem se k nám přidali další muzikanti – všichni z Konzervatoře Jaroslava Ježka, kterou jsme všichni studovali. Nakonec se naše sestava ustálila v nástrojovém obsazení zpěv, akordeon, kytara a kontrabas. Od jara 2012 tvoříme Voilà já, Michal Mihok na akordeon, Matěj Černý na kontrabas a Antonín Dlapa na kytaru.

Šansony jsou typickou doménou Francie. Jak jste se dostali zrovna k tomuto stylu? Jak na něj reagují posluchači?

Zdenka: Jak jsem už zmínila, když jsme začínali, byla naší hlavní inspirací Edith Piaf, a to proto, že ji hraji v divadelním představení Edith Piaf – vrabčák z předměstí. Kvůli této hře jsem se začala učit francouzsky, stal se ze mě velký milovník staré francouzské hudby a vůbec celé Francie. Takže jsem měla hned jasno v tom, že chci zpívat hlavně francouzsky. Hudba Edith mě velmi ovlivnila. Zdá se, že z našich koncertů odcházejí posluchači spokojení, tak snad na to reagují dobře.

Ve vaší hudbě propojujete mnoho dalších stylů včetně jazzu. Odkud čerpáte inspiraci pro vlastní aranže nebo skladby?

Michal: To je tajný! (smích) Jinak určitě je to dané tím, že všichni v kapele posloucháme mnoho různých hudebních žánrů a odráží se do toho naše vlastní audiofilství.
Zdenka: Přesně, je to hlavně tím, že máme všichni rádi mnoho hudebních žánrů. Však také proto je těžké popsat naši hudbu, protože je velmi různorodá. Nejlépe se ji podařilo popsat kamarádce Doris Lamošové, mimochodem také skvělé zpěvačce, která nás označila za „french vintage jazzie pop music.“

Čtěte také o letošním ročníku festivalu Grabštejn

Vaše kapela se skládá z kytary, kontrabasu a akordeonu, jak již bylo řečeno. Jaké je tajemství ve spojení šansonu a akordeonu?

Michal: Myslím, že akordeon neodmyslitelně patří k francouzské lidové a mussetové hudbě. Další větví je poté gipsy swing a jazz a to všechno mohou být prvky, které akordeon a šansony propojují. Stejně tak si ale dokážu představit, že podobně lze dostat do této hudby jakýkoliv jiný hudební nástroj. Například i banjo, harfu, nebo fender rhodes, nebo steel drums.

Letos v květnu jste nahráli první dvě skladby. O čem Chudák Jean (La goualante du pauvre Jean) a Flip Flops jsou?

Zdenka: Chudák Jean, to je cover verze, kterou původně zpívala Edith Piaf. Ve zkratce je to příběh o smolaři Jeanovi a o tom, že bez lásky nejsme nic.
Flip Flops je můj skutečný příběh z italského lesa. Byla jsem v něm s kamarádkou, hledaly jsme moře a ztratily jsme se. Na nohách jsme měly obuté žabky, na sobě plážové šaty a potkaly jsme tam anglické turisty v trackových botách. Samotný příběh je vcelku dlouhý a vtipný. Prozradím ale jen to, že jsme nakonec moře našly a přímo v tom lese vznikl refrén této písně.

Na naší, řekněme česko-slovenské, hudební scéně mnoho kapel hrajících podobnou hudbu není. Otevíráte tak prostor pro velmi ojedinělou, ale jedinečnou muziku. Vystupujete pouze v České republice a na Slovensku?

Zdenka: Tak jsme velmi rádi, že s naší hudbou můžeme i vycestovat. Několikrát jsme už byli v Berlíně a taky se tam v lednu znovu chystáme na dvojkoncert. Náš manažerský tým připravuje jarní turné na Slovensku.

Sice již je dávno po festivalové sezóně, ale jak trávila kapela Voila! letní měsíce?

Zdenka: Zahráli jsme na mnoha pěkných festivalech, takže léto bylo vydařené.

Nyní pracujete na svém debutovém albu. Jak probíhají přípravy?

Michal: Natáčíme ve studiu 3bees a několik písní taky s naším zvukařem a kamarádem Karlem ve studiu Faust. Mezitím se scházíme během večerů a přemýšlíme nad aranžemi písní. Ale celkově bych to shrnul asi tak, že je to dřina, která nás baví.

A jaká nová deska vlastně bude?

Michal: Bude nadžánrově ustálená. Mělo by se na ní objevit devět autorských skladeb a dvě převzaté, které zazní v našem aranžmá.

V jakém či v jakých jazycích se bude zpívat? Dojde i na slovenštinu nebo češtinu?

Zdenka: No, objeví se tam především francouzština a již zmíněná píseň v angličtině – Flip Flops. Zatím nemáme žádnou píseň ve slovenštině nebo češtině, ale jak se říká, všechno je možné.

A kdy plánujete její vydání?

Michal: Rádi bychom to stihli do konce roku. Jde nám hlavně o to, aby ta deska byla dobrá a posluchačům se líbila, a také aby přilákala mnoho lidí na koncerty. Křest alba je zatím naplánován na 22. února příštího roku v Malostranské besedě.