Jen málo basistů může o sobě tvrdit, že je lze poznat podle zvuku. Fedoru Frešovi se to dařilo už od samých začátků kariéry, kdy vsadil na ostře kovový zvuk baskytary a této barvě zůstal věrný po celý život. Na naší rockové scéně tak sehrál podobnou roli, jakou měl britský Greg Lake v triu Emerson, Lake and Palmer, anebo Chris Squire ve skupině Yes. Kromě domovské kapely Collegium Musicum, která zazářila zvukem hammondových varhan již v začátku 70. let, Frešo spolupracoval i s oblíbenými zpěváky Pavolem Hammelem v rámci skupiny Prúdy a také Petrem Lipou.

Jeho osobitým projektem byla rocková skupina Fermáta a také si několikrát zahrál s českým kytarovým mágem Radimem Hladíkem. Fedor Frešo byl typem nadčasového muzikanta, který si vždy dokázal najít hudební prostor. Byl imunní vůči dobovým výstřelkům, jako byl punk, nepodlehl kouzlu funky ani slapové techniky, a přece dokázal zaujmout. V každé ze svých formací byl nepřehlédnutelnou osobou na pódiu.

Štěstím pro Fedora Freša byl i návrat skupiny Collegium Musicum na scénu před patnácti lety. Stalo se to poté, co Marián Varga ukončil své sólové experimenty a pokorně se vrátil k hammondkám, které ho proslavily. Původní sestavu včetně kytaristy Fera Grigláka doplnil o dvě generace mladší bubeník Martin Valihora a stal se zázrak. Tento mezinárodně uznávaný bubeník, který koncertoval i nahrával s jazzovou klavíristkou Hiromi Uehara, pozdvihl hru Collegia musicum na ještě vyšší úroveň než v 70. letech.

Měl jsem to štěstí vidět jejich poslední koncerty v Praze v Lucerně i v Jazz Docku. Ten první byl bombastickou oslavou improvizačního umění Mariána Vargy i síly jejich hudby na širší publikum, druhý byl naopak takřka komorním koncertem vážné hudby pro sedící posluchače. V obou případech se Valihora i Frešo dokázali přizpůsobit podmínkám a skvěle doprovodit varhanního krále. Není divu, že Martin Valihora se v souvislosti se smrtí Fedora Freša vyjádřil, že jej považuje za jednoho ze svých hudebních otců. Do rockového nebe se Frešo odebral ve dnech, kdy se chystal vystoupit na českém festivalu Pohoda právě se skladbami Mariána Vargy, infarkt tak překazil řadu jeho dalších plánů.

Fedor Frešo se narodil v roce 1947 v hudební rodině, jeho otec byl skladatel a dirigent Tibor Frešo, matka operní pěvkyní a hudební redaktorka. Po studiu hry na kontrabas se cele věnoval baskytaře. V roce 2011 vydal knihu Sideman o meznících své hudební kariéry.