Beltine je tradiční keltskou slavností, oslavou příchodu teplého období, vítězství života nad smrtí. Během noci z 30.dubna na 1.května byly v domech uhašeny veškeré ohně, aby mohly být znovu zapáleny ohněm pocházejícím z hranic zapálených druidy. Také dobytek byl veden kolem těchto ohňů za účelem očištění. Na našem území se tento svátek přenesl do takzvaného „pálení čarodějnic“.

Jen těžko pak lze nalézt lepší příležitost k uspořádání folkmetalové akce než právě tento prastarý svátek. Jako vždy se sjeli ti nejlepší bardi z okolí, aby zapěli k tanci, poslechu a nepřeberné škále dalších pohanských radovánek.

Výprava z dálných zemí

Z tajemných fantasy světů, z hlubin dávných příběhů a neskutečných zázraků přichází slovinská formace Avven. Jejich první album Panta Rhei jim v roce 2006 nastartovalo velmi slibnou kariéru. Přízeň kritiky, lichotivá umístění v prestižních soutěžích, to vše vyvrcholilo šňůrou po domácím Slovinsku.

Následně se na dva roky uchýlili do ústraní, aby v poklidu mohli natočit druhé album Kastalija. To je vyneslo ještě mnohem výše a otevřelo jim nejedny dveře. V současné době se soustředí na koncertování a dělají, co je baví nejvíce: kombinování malebných folkových zvuků s ostrým rockovým podkladem.

Polská banda Helroth je poměrně mladá, založena byla v roce 2012 třemi členy folkmetalové kapely Vecordia. Ve svém výrazu kombinují silné mužské vokály a folklórně laděný ženský hlas. Tvrdé bicí a syrové kytary kontrastují s líbeznými houslovými a flétnovými melodiemi. Na jaro letošního roku chystají debutové album.

Českomoravská sekce

Brněnská skupina Arch of Hell má s Helroth společné pojetí zpěvů, i zde hrdelní řev zápolí s líbezným ženským zpěvem. Jejich úderná hudba je založena na výrazných kytarách a klávesových partech. Aktuálně se připravují na natočení druhého alba.

Pořadateli celého toho pozdvižení je pražský klan Cruadalach. Osmihlavá saň nečerpá pouze z dávné minulosti, nýbrž i ze světa jak ho známe dnes. Po úspěšném EP Agni vydali v roce 2011 debutovou desku Lead – Not Follow. Pravidelně koncertují v zahraničí, aby na oplátku mohli zvát zahraniční kapely k nám.

Kdo by mohl o akci povědět více než právě pořadatel? Proto jsme vyzpovídali osobu nejpovolanější, flétnistku Petru.

Za Cruadalach odpovídá: Petra Jadrná

Co všechno může letošní Beltinefest nabídnout fanouškům?

Především tak jako každý rok nabídne Beltinefest zejména fajn muziku a velice příjemnou a přátelskou atmosféru. Jako vždy si užijeme pestrost folk metalu z různých států. Ti, kteří si vloni zamilovali slovinské Avven, se letos mohou těšit na opětovné setkání. Vystoupí i zcela nová kapela existující teprve pár měsíců, a tou jsou polští Helroth. Nás (Cruadalach) a Arch Of Hell jistě není potřeba představovat. Vstupenku pak lze použít k získání slevy v paganshopu Drakkaria, obchodu Mephit (stolní hry) nebo e-shopu bižuterie Oberna.

Jak vybíráte zahraniční kapely, které zvete do ČR na své akce?

V České republice není zrovna moc kapel, které by nám žánrově odpovídaly a mohly či chtěly s námi pravidelně koncertovat. Naše první dvě tours po ČR (s Dissolving of Prodigy a Creed of Life, později se Six Degrees of Separation a Abstract) jsme jeli jako jediná folkmetalová kapela v line-upu. Protože jsme od počátku cítili, že Česká republika nám bude "moc malá" a také, že krása folkmetalu tkví v tom, že dává prostor vyniknout folklóru a různosti daných regionů, řekli jsme si, že by bylo zajímavé dělat u nás koncerty, kam budeme přivádět kapely na naší scéně neznámé, nicméně o to poutavější pro ty, které duch lidové hudby z různých koutů Evropy okouzluje, a skrze výměny s těmito kapelami sami získáme zkušenosti s dalšími kulturami, zvyklostmi, lidmi, hudebním pojetím atd.

Podívejte se také na fotky z vystoupení Cruadalach na Basinfirefestu

Kontaktovali jsme některé zahraniční kapely a s těmi, které byly nadšené z myšlenky uspořádat výměnné akce, jsme se okamžitě domluvili. Díky mezinárodnímu přesahu se hned po prvním ročníku Samhainfestu zvedl zájem dalších kapel a promotérů. Kapely si v podstatě není nutné vybírat, protože v tomto přístupu funguje určitá přirozená selekce - ozvou se kapely natolik pokorné, že jsou ochotné k výměně, a na druhou stranu natolik silné resp. kvalitní, že se cítí být schopné uspořádat vlastní mezinárodní akci. A samozřejmě, když narazíme na novou kapelu v rozumném dosahu, která se nám zalíbí, okamžitě sami navazujeme kontakt. 

Jakou spolupráci berete jako doposud největší úspěch?

Jako úspěch vnímám celou cestu, kterou "projekt" Samhainfest, resp. Beltinefest, urazil. Kromě mnoha nových přátel a zkušeností jsme na sebe i koncept samotný čím dál více upoutávali pozornost zajímavých hráčů. Věřím, že se naše aktivity dostaly do hledáčku Rock The Nation, mj. pořadatelů známých tours Paganfest a Heidenfest, a to mohlo přispět k tomu, že jsme vloni "vyhráli" takovou jakousi soutěž, kterou RTN vyhlásili, o slot na některém z pátečních a sobotních koncertů březnového Paganfestu (po boku Eluveitie, Korpiklaani, Equilibrium, Primordial, Solstafir, ...), kam jsme se ze srandy přihlásili a hned to vypustili z hlavy . Byl to pro nás překrásný zážitek a velká čest. Za velký úspěch považuju to, že jsme se stali inspirací pro další kapely (nejen) naší scény. Pražští Odraedir letos pořádají další ročník svého DOHW a díky nim se do ČR dostanou kapely, které my bychom už nestíhali zvát, ač bychom moc rádi .

Zájem o "co to vlastně děláme" časem projevili i SSOGE, jimž jsme vloni na podzim po domluvě přenechali koncept Samhainfestu a seznámili je s aktivními kapelami venku, s nimiž už jsme v kontaktu, abychom si také sami oddechli. Díky našemu přátelskému vztahu s člověkem z RTN, výpomoci a osudové kolizi termínů se pak podařilo získat pro dva z jimi pořádaných koncertů Arkonu a Dalriadu. Tyto dvě akce pak co do návštěvnosti s přehledem překonaly jakýkoliv náš předchozí koncert a pro SSOGE Samhainfesty odstartovaly pěknou řádku koncertů za hranicemi. Teď 22. února si zahráli v Budapešti na špičkové akci s Korpiklaani, v březnu se podívají do Švýcarska.

Schopnost probouzet aktivitu napříč evropskou folkmetalovou scénou, možnost pozorovat, co jsme s naší iniciativou přinesli ostatním i sobě, a sdílet to vše společně s ostatními (bez ohledu na nějaké státní hranice), považuji za to nejlepší, co nám celá tahle legrace dala.