Na sklonku července se v Čechách poprvé představí velký kytarový blitzkrieg nesoucí název G3. Putovní show, kam si ti nejlepší zvou ty nejlepší. Kytara zde má hlavní slovo a k publiku promlouvá prostřednictvím spletitých sól i táhlých procítěných linek. Kdybychom se nacházeli v pohádce, před halou by stála cedule s vousatou podobiznou Billyho Gibbonse a křídou naškrábaným nápisem „tady je kytarošovo“.
Projekt G3 vznikl v hlavě Joea Satrianiho a k jeho realizaci došlo v roce 1996. Od té doby objíždí svět a inspiroval mnoho dalších hudebníků k tvorbě podobných monstrózních šňůr (jmenujme za všechny například basovou inkarnaci Stuarta Hamma, Billyho Sheehana a Jeffa Berlina nazvanou Bx3).
Koncepce je až překvapivě prostá, přesto velmi působivá. Každý z kytaristů odehraje necelou tři čtvrtě hodinu se svou vlastní kapelou, přičemž volbu písní si vyhrazuje Joe. Nevypadá to, že by to někomu vadilo, Vai se dokonce nechal slyšet, že „je s jeho (Joeovým) výběrem vždy naprosto spokojený“. Logickým vyvrcholením večera je společný jam, kdy se všichni hlavní protagonisté sejdou na pódiu a dohromady vysólují posluchačům mozek z hlavy.
Udělejme si nyní krátký přehled hlavních hvězd večera.
Joe Satriani
Mozek operace, u Ibanezu má celou svou řadu signature modelů svých kytar JS a u Peavey vlastní aparát nesoucí označení JSX (přesto však aparáty poměrně často střídá, zvláště pak ve studiu). Paradoxně začínal v Kalifornii kariéru jako učitel. Ačkoliv ho zná většina lidí především jako kytaristu, je mimo jiné i zpěvákem a producentem.
Během běžného hraní v kapelách vydával průběžně i sólové desky. V roce 1993 byl vzat coby náhrada za Ritchieho Blackmorea na japonskou část turné Deep Purple, po které mu bylo nabídnuto trvalé členství. Odmítl a na jeho místo nastoupil Steve Morse (viz níže). Po hostování v mnoha velkých projektech a založení G3 se mu však zastesklo po klasické bandě, tak vytvořil sestavu Chickenfoot, kterou, vedle obvyklé dávky bokovek, kočíruje dodnes.
Steve Vai
Satrianiho žák, taktéž má vlastní sérii kytar u Ibanezu nesoucí označení JEM, svůj signovaný aparát Legacy II má u značky Carvin. Začínal jako zapisovatel sól pro Franka Zappu. Když byl přijat jako plnohodnotný hráč, udivoval například tím, že fanoušky požádal, ať mu přinesou neznámý part, který vzápětí vypaloval přímo "z listu". Po nahrání prvního sólového alba si jen tak mimoděk odskočil do Alcatrazzu, kde nahradil Yngwieho Malmsteena. S Davidem Lee Rothem a Billy Sheehanem pak vytvořili inkarnaci starých Van Halen pod názvem Eat’em and Smile Band.
Po krátkém působení ve Whitesnake se Vai připojuje k Satrianiho G3, objíždí svět s vlastní kapelou a propracovává se i k roli, u které jeho mistr začínal, začíná vyučovat hru na kytaru. Steve má za sebou nepřeberně koprodukcí a hostování, jeho výkony je možné slyšet ve filmech i počítačových hrách. Od loňského roku drží rekord za nejdelší kytarovou výukovou lekci.
Steve Morse
Na rozdíl od zapřisáhlých „Ibanezáků“ má svou nástrojovou stáj u Music Manu. Aparát na míru, ze kterého vzešla signovaná série E656, má od firmy Engl. Steve je pětinásobným vítězem ankety o nejvšestrannějšího kytaristu, vedle něj stojí na piedestalu pouze dva další muži, Steve Howe a Eric Johnson.
Osmdesátky přežil Morse v Dixie Dregs, následně zformoval svou vlastní skupinu a chvíli jej bylo možné vidět i ve formaci Kansas. Od roku 1994 má domácí stáj v Deep Purple, což mu ovšem nijak nebrání v dalších aktivitách. V roce 2003 dal dohromady kapelu Living Loud a čtyři roky poté Angelfire. Seznam hostování a jamů s dalšími hudebníky je, stejně jako u ostatních z G3, bezpředmětné podrobněji rozepisovat.
Satrianiho slavná gétrojka přivítala na prknech největších pódií světa již pěknou řádku špičkových kytaristů. Každý koncert je originální a neopakovatelný. Tři koncerty a mistrovský jam na konec…to je nabídka, která stojí za zvážení.
