Začněme hned od začátku. Před poslechem upoutá na desku ještě jiný prvek, nezvukový, a tím je obal. Přístav v mlze, kouřící lodě a vpředu pochodující čistě bílé labutě jsou velmi neotřelým nápadem, který na sebe svým netradičně zasněným kontrastem strhává pozornost.

Čtvrtstoletí své kariéry Justin Lavash oslavuje dvanácti autorskými skladbami. Prvním počinem je skladba s chytlavým opakujícím se refrénem, který se zaryje do paměti nadlouho - Give Up, Give Over. Výrazný rytmus skladby je od počátku doprovázen Lavashovým originálním hlasem, který v refrénu doplňují soulové vokály.

Poklidnou kytaru, ke které se se vzestupným zesilováním přidají bicí, slyšíme ve skladbě Liverpool Rain. Skladatelsky jeden z nejlépe komponovaných kousků Justin Lavash oblékl do písničkářského hávu, který jí velmi sluší. Pohrává si se zesilováním, zrychlováním a rytmem jako takovým, a přitom velký důraz klade na text. Nešlo by to však bez písně, která nese titulní název celého alba. Zde se nejvíce ke slovu dostává zvuk kytary, který dominuje, i když se nepřeklene do delšího sóla. Překvapivým efektem se stává zastření a technické upravení Justinova hlasu uprostřed písně.

Čtěte také: Justin Lavash pokřtil své album na konci května

Spolupráce s českou zpěvačkou Lenkou Dusilovou při skladbě Brother, která vyšla na jejím albu Baromantika, se nadále rozvíjí i na Lavashově desce. Duet Hold On se začleňuje jako další přírůstek do jejich skladatelské spolupráce a zcela se odlišuje od zmíněné skladby Brother. V písni od počátku zpívají oba muzikanti současně, Lenčin vyšší hlas spíše podkresluje Lavashův temný pěvecký přednes. Ke konci znovu dochází ke sborově opakovanému refrénu s poselstvím freedom now v podobě ženských vokálů.

Přesuňme se ke skladbě HammerBlow, výrazné kytarovce a další jedničce na albu. Melancholická skladba, která se navrací ke kořenům Lavashovy tvorby, kde propojuje kytarové umění, folk a důraz na text se zpěvem, probudí díky neskonale naléhavému rytmu v posluchači vzpomínky, přímo nutí k hlubšímu zamyšlení. Daylight Kicking In je jednou velkou hrou se zvukem, především ozdobně kytarovým. Do svého zvukového nitra stejně tak stahuje následující přemýšlivá a apelující skladba All Of Us Or None Of Us. Klapky kláves pod vedením Beaty Hlavenkové se rozvíří ve skladbě This Is A Song... a líně plují vedle výraznějších rozezvučených strun.

Deska 25 Years je plynulým počinem, který autorovu tvorbu dostává lehce na jinou cestu, než kterou se doposud vydával. Justin Lavash se pustil do nově pojatého zvuku, inovuje, přidává zadní i sborové vokály do refrénů, vyhrává si s technikou, přizvanými hudebníky a jeho hlas dominuje na celé desce. Dvacet pět let stojí rozhodně za opakovaný poslech, protože s každým dalším se posluchač ocitá v jiné hudební linii. Deska jednoduše baví, stačí se vydat to světa (nejen) kytarových slov.