Uvedené změny se týkají postů za bicími a především ostře sledované pozice za mikrofonem. Paličky vzal do rukou Kamil Růžička, jež sbíral zkušenosti hlavně v glam metalových kapelách, jako Nasty Ratz. Mikrofonu se po Láďovi Spilkovi chopil Jaromír Bartoš. Došlo tak k dalšímu kroku v postupné generační obměně. Zároveň to znamená po Spilkově hrubším hlasovém projevu také návrat pro Rimortis typického ječáku.

Už při intru se opět ukáže jak skvělou akvizicí byl před lety fanoušek filmových soundtracků Jirka Vrba, bez jehož vkladu si zvuk Rimortis už lze jen těžko představit. Jako autor je podepsaný pod třemi skladbami, ale jeho klávesy hrají v celkovém vyznění alba mnohem větší roli. Úvodní skladba Strážce zámků vyvede z nervozity asi všechny, kdo by se obávali ze strany Rimortis nějakých výrazných stylových novot.

Naopak, i v roce 2022 zůstávají power metalovou jistotou. Příznivci dvoukopákových jízd si přijdou na své hned několikrát, pro jemnější povahy je tu procítěná Propast očí tvých, kterou si Bartoš napsal sám. Stává se zajímavou a tradicí, že jeden ze songů je tematicky věnovaný něčemu z moderních českých dějin. V tomto případě jde o soud s Miladou Horákovou a skladba Odvahu vám všem je pro mě určitě jedním z vrcholů nejen této nahrávky a to hlavně díky skvěle navozené atmosféře bezmoci, jež vygraduje v mrazivém outru. Takovou práci s náladou poděbradští předvedli naposledy před deseti lety v písni Pod gilotinou (mimochodem v Bartošově podání jedna z nejžádanějších skladeb na koncertech).

A potom je tu takřka desetiminutový titulní opus. Věčnost živlů je výrazně ovlivněna tvorbou finů Stratovarius, jejich ž stín ostatně doléhá na tvorbu Rimortis od počátku. Promyšlená, strukturovaná skladba s klenutým kytarovým sólem Martina Čermáka a hostujícími vokalisty je jistě tím nejambicióznějším, co kdy dříve výhradní skladatel Rimortis Vašek Mrzena napsal. Což mě těší obzvláště vzhledem k tomu, že před časem v jednom rozhovoru prohlásil, že se již vyčerpal a novou tvorbu by chtěl nechat na ostatních členech sestavy. Právě naopak. Možná nazrál čas zkusit se pustit do nějakého koncepčního alba.

Pro úplnost je ještě třeba dodat, že graficky je obal tentokrát opravdu vymazlený, takže příznivci fyzických nosičů by s koupí CD neměli váhat, obzvláště, když na placce najdou předělávku písně Václava Neckáře Soud, která na digitálních platformách chybí. Po zvukové stránce opět není co vytknout, podruhé v řadě se o ni postaral Martin Hollandr, jehož jméno je už pár let zárukou kvality.

Rimortis znovu vyšli z riskantní rošády v sestavě jako vítězové. Album Věčnost živlů představuje další silný zářez v jejich pestré diskografii.