Česká rodačka, zpěvačka Petra Börnerová čerpá ve své tvorbě především z bluesové hudby, nicméně v posledních letech přimíchává prvky jazzu, folku i poprocku, což dává vlastním skladbám širší rozměr a alba se tak stala pestřejšími. Slovensko-maďarský kytarista Tomáš Bobek Bobrovniczký patří mezi nejvýraznější bluesové (nejen rezofonické) kytaristy na středoevropské scéně, což dokáže vždy nejlépe ukázat při živých vystoupení.

Když se mi před více jak rokem a půl do rukou dostalo album Acoustic Session (více zde) a krátce na to jsem ho měla možnost slyšet živě, zaujala mě dvojice hudebníků především tím, jak dokáže svůj repertoár skvěle vyvážit předělávkami a vlastní tvorbou, češtinou i angličtinou, ženským elementem a mužským – i tím partnerským. Tyto aspekty, které v této mini kapele fungují, jsou svěže znát především na zvuku. Tehdejší koncept prvního Acoustic Sessionu byl jasně daný – provázanost vlastní tvorby s písněmi, které dvojice obdivuje. Především se to týkalo skladeb bluesových hudebníků, příkladem je Keb´ Mo´, a právě tudy vede cesta ke dvojce. Nové CD se totiž drží velmi podobné strategie. K nahrávání byli přizváni i muzikanti jako kytarista Gwyn Ashton, zpěvák Juraj Dura Turtev a další.

Samotný obal může lehce mást. Mluvím zde o duu hudebníků, ale na přebalu jsou znázorněni hned čtyři – ještě hráč na foukací harmoniku a zpěvák Besenyei Csaba a netradičně také šestiletý syn dvojice – Tomáš. Vstupní krátká skladba-intro je jakýmsi uvedením i reakcí na letošní rok, jelikož z bluesového světa odešel mistr B. B. King. Poklidná kytara s ozvěnou je tak velmi vydařeným startem i výpovědí. K nástroji se postupně přidá i temný vokál, spíše jeden táhlý tón, který svým mystickým vyzněním evokuje smutek, jakési pohřební rozloučení. V posledních vteřinách skladby se dostává ještě na proslov v angličtině. V tomto originálním úvodu si hudebníci nastavili hned laťku celkem vysoko, ale rozloučení s B. B. Kingem je skvělým otvírákem pro bluesového nadšence.

Jak jinak pokračovat, než s bluesovou skladbou – ano, není tomu jinak. Walkin´ Blues Again původně od Erica Bibba je akustická píseň, ve které se hned od počátku zapojuje Petřin vokál, na němž celá skladba stojí. Nicméně nesmím upřít zásadní roli nevtíravé kytary, která si v doprovodu hraje sestupnou melodii, z níž se lehce vymaní a pustí se do melancholického sóla, ve kterém vyznívá výrazný zvuk strun. Veselejší atmosférou překvapivě kypí skladba s názvem I Need Money. Countryově-folkový zvuk s jasným jednoduchým rytmem navozuje letní festivalovou náladu. Znovu se dostává do popředí jak ženský vokál, tak hravá kytara.

Od úvodní angličtiny přeskočíme do češtiny a k vlastní tvorbě. Instrumentální úvod slibuje neotřelou melodii a poté se v Mém Městě barvitě popisuje život na malém městě, s čímž přesně koresponduje i celková ospalá aranž skladby. Perpetual Blues Machine (jejíž autorem je již zmíněný a dvojící oblíbený Keb´ Mo´) zaujme od prvních tónů. Táhlé tóny, rytmus vybízející k tanci, výrazný a přesto jemný, pohodový hlas zpěvačky i foukací harmonika – všechny prvky odkazují na vzdálená místa.

Poté se odpoutáme od angličtiny a češtiny, jelikož nás překvapí slova maďarské bluesové Miért Drágáb a Bort Mint a Tej z pera basisty Bornemissza Ádáma. Maďarština svěže nastavuje přechod mezi klasickou bluesovou angličtinou a folkovou češtinou. Skladba se drží tradičního bluesového postupu se střídáním zpívaných slok a doprovodné kytary a vetší prostor dostává foukací harmonika. V podobném duchu se pokračuje dál. Nevím. Tak se jmenuje další skladba, která se spíše ztrácí mezi ostatními, jak textem tak i po hudební stránce. Mama, Talk to Your Daughter – to je po prvním poslechu jasná jednička alba. Svižný rytmus, energie a živelnost čiší jak z uvolněné melodie, ale především ze zpěvu. Tentokrát kraluje zpěvákův hlas Besenyei Csaba, který se tomto kousku různě přetváří, zesiluje, tlačí na pilu, přesto se jedná o promyšlenou aranž, která skladbě velmi sluší. Stejně tak My Life si vyhrává s rytmem i se zastřeným, upraveným hlasem, což se hodí do pohodově plynoucí skladby.

Co by byla bluesová deska bez klasické delta-bluesové skladby od Roberta Johnsona. Je to již dnes lehce ošemetné, jelikož Johnsonovo jméno se skloňuje ve všech pádech na nejrůznějších nahrávkách. O to těžší je přijít se zajímavou aranží nebo něčím navíc, co by mohlo tento tradicionál ještě oživit. Pro desku si duo vybralo klasickou I Believe I´ll Dust My Broom, ve které se znovu do zpěvu pouští Besenyei Csaba – s hlasovým přehledem se vyšvihne do vyšších tónů, píseň rozhodně nenudí, pojímají ji svižně a odlišně od originálu.

Trocha z vlastní tvorby Bornemisszy Ádáma a Tomáše Bobrovniczkého I Got Nothing patří na desce mezi ty nejpodařenější kousky – zde je vidět skladatelská invence, ale i velmi povedené podání a přemýšlivé rozmístění nástrojů. Příznivci foukací harmoniky si užijí své ve skladbě Walk On, kde se pustí hned zpočátku do úvodního sóla. V této kompozici již nepřekvapuje talentovaný zpěvák Csaba, který jen posluchače ujišťuje o své výjimečné barvě hlasu i o tom, jak dokáže píseň okořenit jednotlivými výkřiky.

Svítá je folk-popově laděná melodie, kde se ke slovu zase dostává čeština, poklidná skladba uklidňuje atmosféru, ale i tak je dobrým krokem, že se na desce jako poslední skladba objevuje Don´t Ever Let Nobody Drag Your Spirit Down (znovu kousek od Erica Bibba). Přeci jen rozloučení rozvernější skladbou zanechá v posluchači pocit, že se k desce musí rozhodně ještě několikrát vrátit. Za bicí usedl v této skladbě šestiletý synek dua Tomáš Bobrovniczký junior, což je rozhodně roztomilý tah, nicméně na hudebníka si v bubenickém oboru počkáme, až trošku dospěje.

Rozhodně se nabízí srovnání desek Acoustic Session a Acoustic Session 2. Mohlo by se zdát, že zajeté koleje zvoleného konceptu se s novou deskou již vyčerpaly, že se kapela jen opakuje a sází na jistotu. Opak je pravdou. Dvojka je více propracovanější, vyzrálejší, nabízí o čtyři skladby více a rozhodně tuto myšlenku zcela vyvrací. Věřím, že si lehce najde posluchače nejen v poli bluesovém a nejen v kraji českém. Takže bravo a směle do Acoustic Session 3!