Těžko říct, jestli za to může může strach z koronaviru, ale kolínský hudební svatostánek při této významné události vpodstatě zel prázdnotou. Je to každopádně škoda, protože večeru by bouřlivější atmosféra prospěla. Každopádně jsem si ale jistý, že kdo dorazil jistě svého rozhodnutí nelitoval.

Roli rozehřívačů pódia na sebe vzali Iras, což jsou vpodstatě generační souputníci Skylly. V současné době se navíc obě tělesa i významně personálně protínají, konkrétně v podobě basáka Petra Priessnitze a kytaristy Dana Vecky. Pro tento večer navíc k bicím místo Ládi Douska usednul bubeník Skylly CZ Petr Hataš, ale předpokládám, že šlo jen o výpomoc, jelikož Dousek obstarával zvuk. Každopádně mnohem důležitější změna nastala v Irasu za mikrofonem, kdy Bena Bártla nahradil Jirka Bendl. I když ho provází přezdívka Accept a vizáž Briana Johnsona, na jeho projev jsem si za celé vystoupení nezvykl. Jinak ale Iras nabídli tradiční set pro své oddané fanoušky, kde nemohly chybět známé pecky jako Kladivo na čarodejnice, Železná dáma, nebo Nesnáším veksláky. Po ukončení setu se ze scény odebrali bez většího povyku a ta mohla být připravena na další akt.

Ten už obstarali hrdí otcové novorozeňátka Tora Tora. A pustili se do toho hned z ostra titulní skladbou. Byl jsem hodně zvědavý jak budou naživo znít skladby, jež mají na nahrávce zkreslený vokál a nebyl jsem zklamaný. Píseň má naživo skvělý drajv a jistě se do budoucna zařadí ke stálicím koncertních setů. Kousky z nové desky tvořily většinu položek na seznamu skladeb, ale pochopitelně došlo i na starší kusy. S těmi jako host na pódiu vypomohla zpěvačka Dargi. Její angažování se ukázalo být skvělým tahem. Svou energií dokázala poměrně statické vystoupení patřičně rozhýbat a zapojit i publikum. To ostatní členové sestavy se ze svých fleků moc nevydávali, ovšem nejvíc mě zarazil fakt, že výhradní autor a kapelník Petr Priessnitz musel své texty číst ze stojanu u mikrofonu. Ani vystoupení Skylly CZ nebylo nijak dlouhé a do hodinky došlo i na samotný akt křtu, kterého se za doprovodného komentáře Petra Korála neujal nikdo jiný než frontman S.D. I. Reinhard Kruse. 

A právě jeho smečka nastoupila před publikum o pár chvil později, aby večer dotáhla k vrcholu. Trojice z Osnabrücku se s ničím nepárala a set začala titulním flákem ze svého posledního alba s kouzelným názvem 80s metal band. Na to si museli věrní posluchači počkat bratru více než tři dekády. Už z názvu je jasné že němečtí samorosti se neberou nijak vážně, ale hudebně se rozhodně o žádnou parodii nejedná. Nekompromisnost německe školy thrashe se mísí s punkovou neotesaností. Dvoukopakové jízdy se valí jako nezastavitelné vlny přílivu, přesto zůstává prostor pro melodii. A tomu všemu vévodí osmapadesátiletý neposeda Kruse, kočírující tento uhánějící kočár jako pravý mazák. 

Bylo to pro mě druhé setkání s S.D.I. Zatímco na velkém prostoru festivalu Rock of Sadská mi přišli dost utopení a nezajímaví, v mnohem intimnějším prostředí kolínského kulturáku působil jejich set mnohem intenzivněji. Slavnostní večer tak dostal svou důstojnou tečku. Doufám, že především minimálně vystupující Skyllu CZ si v budoucnu na pódiích užijeme trochu více, aby se aktuální sestava trochu obouchala živým hraním. Materiál na to mají kvalitní.

Setlist Skylla: Tora Tora, Voli Volí Voly, Noční tahy (Dargi), 1866, Justice For Us (Dargi), Sýrie, Barbara (Dargi), Harpagon, Bitva u Waterloo (Dargi), křest, Tora Tora (Dargi)

Setlist S.D.I.: 80s Metal Band, I Don't Care, Panic in Wehrmacht, Action, Absolute Banger, Alcohol, Freeride, You're Wrong, Killer's Confession, Violence, Comin' Again, Sign of the Wicked, Fight, I Wanna Fuck You, Megamosh, Quasimodo