Už před začátkem koncertu, kdy se před holešovickým klubem začaly hromadit davy lidí, bylo jasné, že přijela hvězda. U nás nedávno skoro neznámá tvář nyní plní rozhlasové stanice a vyprodává jeden koncert za druhým. Než se všichni z nekonečné fronty dostali dovnitř, byl už koncert překvapivě v plném proudu. Začít přesně na minutu, to se tak často nevidí. Nutno dodat, že nešlo o Ellie Goulding samotnou, nýbrž o předskokana, mladého američana Matthewa Commu. Ačkoliv se pohledný mladík snažil a šponoval svůj hlas do závratných výšek, publikum se mu do varu dostat nepodařilo. Jak je vidět, bez naposlouchání skladeb to dneska prostě nejde, zvláště, když je vaše nejprovalenější přednost to, že spíte s popovou hvězdou Carly Rae Jipsen. Nebyl to špatný výkon, ale nemělo to zkrátka spád a ani předlouhé příběhy pronášené super rychlou angličtinou, ze které půlka publika nic nepostřehla, tomu moc nepomohly. Navíc bylo dost nepříjemné, že zpěv jako by nebyl slyšet. Topil se v přehlušené záplavě doprovodných nástrojů.
Nepřehlédněte: Petr Bič Project boduje s novým videoklipem
Po krátkém úvodu se na pódiu rozhostilo ticho a všichni už netrpělivě vyhlíželi hlavní hvězdu večera. Ta na sebe nechala asi půlhodinku čekat a užívala si spontánní skandování natešeného davu. Za bouřlivého aplausu a světelné smrště se pak vynořila ze tmy a spolu s kapelou rozjela očekávanou show. První na řadě byly kousky z nového alba Halycon. Blonďaté zpěvačce to sice při bušení do připravených bubnů slušelo, zdaleka né všichni se však tímto pohledem mohli kochat. SaSaZu je svou koncepcí s hlavním sálem a okolními podloubími ne úplně vhodné místo pro větší koncerty. Ve spojení s dost nízkým pódiem tak lidé v zadní části sálu, kteří nemají zrovna ke 190 centimetrům, mohli být rádi, když viděli alespoň část hlavy zpěvačky a kousek kytaristy. To by se ještě dalo odpustit, horší ale bylo, že dost možná ani nic moc neslyšeli. Zvukaři asi ujela ruka nebo měl nějaké audio halucinace, výsledkem bylo katastrofální nazvučení sálu. U předskokana to ještě nebylo tak hrozné, specifický nakřáplý hlas Ellie Goulding se ale chvílemi úplně ztrácel a místy bylo nejen obtížné dešifrovat zpívaný text, dokonce jsem i párkrát váhal o jakou skladbu se vlastně jedná.
Těšil jsem se, až uslyším Ellie naživo. Zvláště po názorech z okolí, kdy jeden nejmenovaný člověk prohlásil, že vypouští víc vzduchu než tónů. Otázka, zda tomu tak je, zůstala až do poloviny vystoupení nezodpovězená. Teprve akustická verze písně Guns And Horses ukázala, že si Angličanka úspěch i zástupy fanoušků zaslouží právem. Zpěv za vlastního doprovodu na akustickou kytaru byl jedním slovem perfektní. Bohužel v dalších skladbách nastoupila opět kapela a krásný hlas zašlapaly hluboké basy někam daleko do pozadí.
Nutno dodat, že část publika, zejméná čerstvě náctileté fanynky, si akustiky příliš nehleděly a perfektně se bavily. Možná i proto se Ellie podařilo několikrát rozezpívat celý sál a navodit tak trochu příjemné atmosféry do přidušeného ovzduší. Přidušené je to správné slovo. Klimatizace v sále byla po většinu koncertu nefunkční a nebo vypnutá? Kdo ví, každopádně lidé okolo si za neustálého utírání potu z čela dost stěžovali.
Přečtěte si také: Francouzský electro swing opět v Praze
Výsledek nakonec nemusel být tak špatný. Věřím, že lidé v prvních řadách zažili perfektní atmosféru, nicméně zbytku hyzdilo zážitek nepovedené nazvučení. A to je velká škoda! Ellie Goulding totiž předvedla slušnou show, dobře komunikovala s publikem a nejednou ho dostala do varu. Neurazila ani nenadchla, rozhodně ale ukázala, že v sobě má velký potenciál. Všichni doufají, že příště to snad bude lepší. A sázím, že klub vystřídá stadion.
