Kapela Kadebostany je pravděpodobně jediná hudební skupina na světě, která má vlastní zemi, vlastní rádio, hymnu, měnu, armádu a dokonce i prezidenta. Samozřejmě, země, rádio, hymna, měna i armáda jsou pouze fiktivní. Ale přestože je to všechno jen iluze, při poslechu jejich hudby můžete mít pocit, že to všechno prostě někde musí existovat. Zkrátka a dobře fikce, za kterou by se nemusel stydět ani Jára Cimrman. Jejich pražský koncert byl ovšem naprosto reálný. „Kolonizátoři popového impéria“, jak kapela sama sebe nazývá, tak na okamžik ovládli Palác Akropolis a ze svých fanoušků učinili občany Kadebostánu. Občanem této země, která byla vytvořena za účelem umělecké svobody a prolínání kultur, se může stát každý. Stačí jen poslouchat hudbu projektu Kadebostany.
Ale už dost fikce. Kapela reálně pochází ze Švýcarska a to konkrétně ze Ženevy, kde byla založena roku 2008. V roce 2011 vydala první desku, ale sláva přišla až s druhým počinem nazvaným Pop Collection, který se zrodil o dva roky později. Album Pop Collection k sobě přitáhlo pozornost posluchačů celého světa a Kadebostany se tak staly vyhledávanou podívanou. A že je na co se dívat, můžou potvrdit i čeští fanoušci.
Kapela, jak je ostatně její oblíbenou tradicí, vystoupila ve svých typických vojenských uniformách. Vedoucí celého hudebního projektu známý jako prezident Kadebostán vyzbrojený bubenickými paličkami zaujal svou pozici za mixážním pultem a elektronickými bicí a odstartoval celou show, kterou si pro diváky připravil společně se zpěvačkou Aminou Cadelli, Jaafarem Aggiourim (saxofon), Jérômem Léonardem (kytara) a Rossem Butcherem (pozoun). Prezident Kadebostán je nepochybně výraznou a charismatickou osobností, ale kdybychom tvrdili, že je výrazný a charismatický pouze on, křivdili bychom tím zbytku kapely. Z každého muzikanta, který tvoří součást kapely, totiž přímo sálá energie a charisma.
Kadebostany už na první pohled působí jako celistvá formace, kde nikdo nechybí ani nepřebývá. Všichni hudebníci mají přesně rozdělené úkoly stejně jako vojáci v armádě nebo členové cirkusu. Všichni jsou důležití, kdyby chyběl jen jeden, kouzlo dokonalosti by mohlo být narušeno. Zcela nepřehlédnutelná je zpěvačka Amina se svým hlubokým sametovým hlasem, s nímž si umí parádně pohrávat. Od agresivního rapu dokáže plynule přejít v tichý melancholický zpěv. Hlasově bývá přirovnávána například ke zpěvačkám jako Amy Winehouse nebo Adele. Zpěvačka se také snažila rozproudit atmosféru v sálu nepřeberným množstvím tanečních kreací a převážná část lidí její příklad následovala. Saxofonista a pozounista ovšem také nezůstávali pozadu. Pokud zrovna nehráli a nepředváděli publiku, že své nástroje mají dobře ochočené, tvořili zajímavou taneční dvojici či něco na způsob šašků. Kytarista zase místy připomínal sebevědomého agenta 007, jen místo samopalu nebo krásné ženy měl v rukou kytaru. Stručně řečeno, koncert nezaměnitelného hudebního projektu Kadebostany osciluje někde na pomezí vojenské přehlídky, cirkusu a divadla. A stejně rozmanitá je i jejich hudba, která v sobě míchá prvky popu, rocku, elektroniky a rapu. Doplněná a okořeněná je také pořádnou dávkou exotických rytmů.
Podívejte se také na fotografie z koncertu
Během více než hodinového koncertu kapela přehrála všechny své známé hity jako Walking with a Ghost, Castle in Snow, Invisible Man. Obrovský potlesk sklidil podmanivý song Jolan nebo píseň Hey, která je vlastně takovou malou pozvánkou do republiky Kadebostán, zaslíbené země hudby. Celou show zakončili povedeným coverem songu Crazy in Love od Beyoncé.
Menší klubový prostor Paláce Akropolis kapele dokonale sedl. Dovedla v ní vytvořit perfektní atmosféru, kterou diváci na závěr ocenili mohutným potleskem. K tomu všemu dopomohla i bezvadná světelná show, čistý zvuk a projekce na pozadí. Kadebostany zkrátka neponechaly nic náhodě, jejich vystoupení bylo do detailu propracovaným divadelním kouskem.
Za zmínku stojí také předskokan, v jehož roli se představila mladá slovenská zpěvačka Katarzia, vlastním jménem Katarína Kubošiová. Sympatická písničkářka dostala nelehký úkol zabavit posluchače před hlavní hvězdou večera a poměrně se jí to dařilo. Během jejího lyrického zpěvu doplněného akustickou kytarou se sál postupně zaplnil a zpěvačka publikum pobavila i veselou historkou. Ne nadarmo je Katarzia považována za slovenský objev roku 2013, kdy vydala desku Generácia Y.
