Večer byl zahájen slovy pocty Emilu Viklickému, který za své celoživotní dílo získal letos Cenu Gustava Broma. Pro cenu si osobně přišel na podium Divadla Husa na provázku před koncertem a zhodnotil, že je rád, že se tak děje právě v Brně, neboť bylo působištěm Leoše Janáčka.

Koncert byl jedním z deseti, kam trio přijíždí představit své nové album Ramshackle Serenade, vydané právě v tomto měsíci. Z alba na koncertě zazněla právě skladba Mr. Meagles a Sweet and Lovely, kde jsme měli možnost pozorovat demokratické rozdělení příspěvků jednotlivých členů, tak jako to popisuje Larry Goldings v ukázce z natáčení. Trio stejně jako ve videu ukázalo ještě víc, zvláštní klid a pohodu. V průběhu večera zazněly také starší skladby: The Danger Zone, Subtle Digs, The Acrobat nebo Dragonfly napsaná kytaristou Peterem Bernsteinem a možná nejkompaktněji složená dohromady.

{youtube}00D5WL0yWGg{/youtube}

Nutno dodat, že právě v této skladbě mohl posluchač plně ocenit Bernsteinovu melodickou hru, přestože jeho spokojený výraz ve tváři mohl divák číst po celý večer. To, co naopak Bill Stewart skryl ve tváři, nechal rozvinout ve hře, a tak měl posluchač několikrát šanci pozorovat strhující, energický projev v některých ze sól.

Uskupení, jakoby překvapeno, odehrálo po bouřlivém potlesku téměř vyprodaného prostoru i druhý přídavek. Celý večer působil trochu jako experiment v několika rozměrech (prostor, publikum, země), na které trio není úplně zvyklé. Možná to slovy Larryho Goldingse „nebylo ani horší ani lepší, pouze jiné.“