První prosincový den trochu odrazoval pravým sychravým podzimním počasím. Přesto se už kolem sedmé hodiny večerní tlačilo v bývalém továrním objektu MeetFactory pár stovek lidí. Byl čas akorát na inkasování pivka a zhlédnutí poměrně zajímavého merche, když náhle zhasnutá světla oznámila příchod první kapely večera.

Prohlédněte si také fotoreport Terezy Ticháčkové

Nástup skotských Bleed From Within přišel se slušnou razancí, a to jednak díky překvapivě čitelnému zvuku a v neposlední řadě také kvůli magické síle breakdownů. Kluci z Glasgow to rozjeli jako o život a navzdory faktu, že BFW na deathcore/metalcore scéně nijak nevynikají, šílená energie naživo hraného materiálu má něco do sebe. Během půlhodinového setu ze sebe pětice vysypala průřez tvorby, včetně zářezu z letošního alba Uprising, a po pěkných circle pitech a wall of death to zabalila.

Nemilosrdný smrticí express

Bez delších obstrukcí a docela krátké zvukovce se o slovo přihlásila marylandská kultovní mlátička Dying Fetus. Trojice muzikantů v čele s věčně podmračeným Johnem Gallagherem prokázala jako vždy citlivou volbu, když vybrala jako první zásek From Whomb to Waste s intrem „…fuck the baby, let it die“.

Následnou spoušť superrychlých kytarových riffů prokládaných hardcorovými hopačkami si publikum pořádně užívalo. Bohužel většinu setu strhávaly kvalitu razantně dolů velmi špatně ozvučené bicí, zpočátku znějící jako vymlácená sada hrnců. I přes nevyvážený zvuk ovšem Dying Fetus předvedli jako vždy vysoce kvalitní výkon, a ačkoli nezaznělo Kill Your Mother, Rape Your Dog, fanoušci vypadali spokojeně.

Po Američanech nastala stylová změna, na kterou očividně čekala velká část sálu. Na pódium nastoupili Švédové Hypocrisy se svým podmanivým melodickým death metalem čistě severského střihu. Po očekávaném otvíráku End of Disclosure následoval i pohled do 23leté historie tohoto dítka Petera Tägtgrena. Pecky Fractured Millenium, Fire in the Sky nebo Eraser měly požadovanou odezvu a refrén poslední skladby Roswell 47 už velká část sálu vyřvávala s Peterem.

Hypocrisy sklidili fidlátka a stage byla připravena pro hlavní hvězdu večera – Heaven Shall Burn. Pořádná zvukovka se postarala o opravdu parádní zvuk, a tak první skladba Die Stürme rufen Dich z letošní studiovky Veto měla drtivou razanci. Úvodní skladba nastavila laťku celého setu, který pak pokračoval ve velmi svižném tempu až do konce. Téměř hodinu dlouhé pásmo metalcore v té nejsurovější formě pak ukončila romantika Endzeit a spokojení fans se začali trousit chladným počasím domů.