Kam až může zajít nadšení pro fantasy filmy a literaturu ukázala akce One Tribe Night brněnské Melodce. V sobotu 25. února se zde totiž předvedlo netradiční uskupení Snaga: Jeden kmen. A i když už minulý rok tento výtvarně-hudební projekt nahlodal rozšiřující se řady svých fanoušků pouze krátkým vystoupením, letos se předvedl v celé čtyřicetiminutové kráse.
Na pomoc Jeden kmen povolal ještě skupiny Wolfarian, Open Access či Postcards from Arkham.
Jako úplně první však vystoupil dosud neznámý projekt jménem Trolíla, který již přítomné posluchače naladil na přicházející vlnu folku a fantasy. Trolíla, dívka s parůžky na hlavě, upoutala pozornost především zajímavým alternativním repertoárem. Brumle a cajón tak na půl hodinu rozezněly patřičně vyzdobenou Melodku - kromě nejrůznějších lebek zaujal každého příchozího hlavně obří vycpaný vrrk, šelma z Tolkienových příběhů. Raději ale nezjišťujme, kde jej organizátoři akce ulovili...
Po klidné Trolíle ale konečně přišlo opravdové pohanské šílenství - pagan metalová kapela Wolfarian, která se poslední dobou stává stálicí tuzemské klubové scény. Netrvalo dlouho a pod pódiem se rozpoutalo čistokrevné peklo. Kdo jen prošel kolem na blízké toalety, měl co dělat, aby nebyl vtažen do nemilosrdného kotle. I kapela si vystoupení řádně užívala a oceňovala výkony přítomných metalistů.
A i když početní Wolfarian předvedli vydařenou píseň, kterou složili předešlý den v hospodě, vrcholem jejich koncertu se jako obvykle stala tradiční Valhöll...
Sotva si přítomní fandové stačili skočit na pivo, už se na pódium vyhoupla folk metalová skupina Open Access až z Krakova. A rovnou navázala na výkon svých předchůdců, alespoň co se energie týče. Netrvalo dlouho a v kotli to opět začalo vřít. Celé skupině vévodila sympatická zpěvačka s vizáží éterické víly, kterou někdo navlékl do metalového roucha. Když to sečtete s dobrým zpěvem a chytlavými rockovými melodiemi, je jasné, že si Open Access získali nemalou pozornost.
Aby si všichni trochu odpočali, následující set patřil kapele Postcards from Arkham. Co na tom, že byla Melodka ve stylu Tolkiena, mezi-literární cestování přece nikdo nezakázal! A nedat prostor dalšímu významnému spisovateli, Howardu P. Lovecraftovi, by přeci byla ostuda. Postcards from Arkham tak předkládali svůj mix doom a gothic metalu téměř ve stylu My Dying Bride. Jen ten děsivý Cthulhu vykukoval z plakátů navíc. První část vystoupení se sice rozjetým posluchačům mohlo zdát, že jsou písně trochu monotónní, po chvíli zvykání si na jiný žánr se ale vše srovnalo. Možná by proto Pohlednicím více prospělo hrát raději před Wolfarian. Na druhou stranu se ale v zákulisí chystalo již poslední vystoupení večera, ambientní projekt Jednoho kmene. Trošku uklidnit fanoušky po předešlé metalové náloži bylo tedy asi potřeba...
Po lovecraftovské vsuvce se Melodka opět přenesla do tolkienovské Středozemě. Světla zhasla, rozžalo se plátno v zadní části pódia a spustila se projekce fotek, obrázků a animací v doslova šamanském duchu. Koho nevtáhly do děje obrázky a pouštěné zvuky přírody, toho musely zákonitě ovládnout samotné písně Jednoho kmene. Zvuky brumlí, fléten a nejrůznějších bubnů a perkusí nemilosrdně burácely Melodkou, kterou ale vytvořená atmosféra již dávno odvála kamsi k ohňům do skřetího tábora. Započala psychedelie, se kterou by i legendární Pink Floyd měli co do činění. Došlo i na tajuplné skandování nejrůznějších jmen a hesel a zpěvačka v popředí svými šamanskými skřeky očarovala všechny přítomné.
Jeden kmen tak se svým prvním dlouhým vystoupením obstál více než dobře. Vrátit se do normálního světa za brány brněnské Melodky tak byl úkol vskutku složitý. Držíme proto projektu Snaga všechny skřetí palce do dalších let, třeba snad jednou vydají i album...
