V půl osmé již byly téměř všechny židle připravené k sezení v přízemí i na obou balkónech plné. Televizní kamery byly nachystané a jediné místo, které čekalo na obsazení, bylo pódium. Přibližně o třičtvrtě zhasla světla a ozval se Šporclův reprodukovaný hlas doprovázený jeho prezentačními fotkami na plátně nad pódiem.
Po krátké úvodní řeči, jejímž hlavním smyslem bylo poděkování partnerům, se na jevišti objevila kapela se svým lídrem a připravené nástroje se tak dočkaly své chvíle. Po vřelém potlesku Pavel promluvil do mikrofonu, tentokrát naživo. Představil nové, v pořadí druhé CD svého cikánského projektu Gipsy Fire, ve kterém jsou obsažené jak různé lidové písně, tak i filmová hudba či vlastní Pavlova tvorba v podobě stejnojmenné písně.
Koncert začal třemi maďarskými, na sebe navazujícími čardáši, které svým skočným tempem v sále okamžitě navodily taneční atmosféru. Již z prvních tónů se dalo usoudit, že se diváci mají opravdu na co těšit. Pomalé melodické začátky se pokaždé překlenuly do části odstartované rychlým rytmicko harmonickým doprovodem kontrabasu s přiznávkami violy, cimbálu a houslí. V sólech se se Šporclem několikrát vystřídal cimbalista Tommi Vontszemü, oba si několikrát vysloužili spontánní projevy obecenstva.
Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu Pavla Šporcla
Následovala selekce slavných melodií Pavlových cikánským předchůdců. Zazněla Pocta Jánosi Biharimu, což byl uznávaný houslista, jehož soudobými skladateli byli například Ferenc Liszt či Petr Iljič Čajkovskij. Jinou a zároveň nejtěžší virtuosní záležitostí bylo Capriccio od „krále cikánských houslí“ Bély Babaie. Po úchvatném výkonu plném rychlých běhů a krásných melodických linek zazněla specialita nového CD, Pavlova efektní rytmická skladba s názvem Gipsy Fire, která sklidila bouřlivý potlesk.
Pomyslnou první půli večera oddělil nově příchozí host. Pavel uvedl svého přítele akordeonistu Vojtěcha Szabó a využil tak s kapelou jeho sólového výstupu k malému oddechu v zákulisí a k převlečení se do zlatého obleku a uvázání si šátku na hlavě. Vojtěch zaujal skladbou Liber Tango od Astora Piazzolly a hned v následující koncertní aranži melodie z filmu Musíme si pomáhat od Aleše Březiny se o interpretaci podělil s opět na scénu se vrátivším Pavlem Šporclem. Téměř jedinou pomalou písní byla dojemná Ave Maria od již zmíněného Astora Piazzolly. Zde hrál důležitou melodickou roli cimbál a celkový dojem daný náladou písně velmi dobře zapadl do dramaturgie večera. Následovala kontrastní selekce ruských lidových písní zakončených známou Kalinkou.
Nátura ruských písní rozdováděla ne pouze posluchače, ale i samotné interprety. Jako odlehčení posloužila Pavlova vsuvka o jeho užívání bylinky muňa muňa k udržení dobré paměti. Na další bylinku, kterou užívá, si ale už vzpomenout nemohl. Koncert se pomalu začal uchylovat k závěru a na playlistu se objevila aranž hudebního tématu z francouzského snímku Velký blondýn s černou botou od Vladimira Cosmy. Melodie, jež zahřála u srdce snad každého posluchače, přešla ve skladbu závěrečnou. Tou byla suita Johna Williamse ze Šporclova oblíbeného muzikálu Šumař na střeše, který prý viděl přibližně stopadesátkrát.
Skvělí muzikanti si vysloužili velký potlesk napůl sedícího, napůl stojícího publika a jako důkaz vděku se vrátili na pódium ještě jednou. Při této příležitosti Pavel představil svou cikánskou cimbálovou kapelu Gipsy Way Ensemble. Těleso tvoří houslista Nikola Sléz, violista a kytarista Zoltán Sándor, kontrabasista Ján Rigó a již zmíněný cimbalista Tommi Vontszemü.
Celý večer proběhl s velkou noblesou, jaká k význačnému muzikantovi tak vysokých hudebních kvalit patří. Turné pokračuje ještě šesti koncerty a bude zakončeno 19. prosince v Teplicích. Pokud máte úmysl Pavla Šporcla a jeho cikánskou kapelu podpořit, můžete si zakoupit jejich nové CD.
