Prvním z takových byl letos druhý říjnový pátek americký zpěvák a kytarista Tommy Castro - chronický sběratel bluesových ocenění, ale hlavně charismatický a usměvavý performer, kterého nezaskočila ani komornější nálada v sále. Tommy Castro zformoval svou první autorskou kapelu v roce 1992, od té doby získal už celkem jedenáct prestižních ocenění Blues Music Awards - v mezičase mezi šumperským vystoupením a nynějším koncertem přibyla celkem dvě, letos to za nejlepšího blues-rockového umělce.
Pravda, Tommy má v sedmdesáti především image elegantního rockera. Páteční koncert ale ukázal, že umí z blues-rockové škatulky nenuceně vyskočit. A to zvlášť v momentě, kdy hlasově vpluje do soulových vod. Minutu po půl osmé se v Lucerna Music Baru rozezněl remix It’s Bad You Know. Elektronická verze skladby, která se spolu s dalšími mixy v roce 1998 objevila na desce R. L. Burnsidea, je dnes už kultovní. Tommy Castro tak dal tímhle intrem jasně najevo, že večer nebude jen o posluchačsky vděčném, dnes už ale tak trochu skanzenoidním chicagském soundu. Hudebník totiž vyrůstal v kalifornském San José, kde nyní sídlí mimojiné i soulově orientovaný label Greaseland.
Právě momenty, kdy emocionalitou nabitý žánr probleskoval mezi klasickým pojetím dvanáctky, patřily při vystoupení k nejsilnějším. Tommy je sice především uznávaným a oceňovaným kytaristou, byl to ale jeho sebevědomě neochvějný vokál, který návštěvníky koncertu střídavě unášel z klubových prken přes diskotéková až na ta kostelní. Na groove nebyl s hlasivkami sám, hojně s ním pomáhal taky hammondkář a klávesista Mike Emerson a bubeník Bowen Brown. Ten se často postaral o subtilní, tak trochu lišácké přechody a koncovky (ostatně není divu, několik let hrál po boku Johna Lee Hookera).
Baskytarista Randy McDonald, který s Castrem hraje prakticky od začátku, energii kapely udržoval po boku frontmana i zpěvem. Roli “hype mana” pak na chvíli opustil v momentě, kdy si střihnul Everywhere I Go z letošní úspěšné desky Closer To The Bone. Z alba, které Castro vydal již tradičně u Alligator Records a jehož producentem byl českému publiku známý kytarista a spolumajitel Greaseland studia Kid Andersen, zaznělo věcí víc.
Podívejte se fotogalerii z koncertu Tommyho Castra
Kapela se ale vracela i ke starším věcem, ať už s Make It Back to Memphis z šestnáct let starého Hard Believer nebo Shakin' the Hard Times Loose z o deset let mladšího Killin' It–Live. Že Tommy mísí žánry zcela spontánně, předvedl coverem sedmdesátkového hitu Keep On Smilin od jižanských Wet Willie. Castro pátečním koncertem poukázal na jednu zásadní, ale v českém kontextu často opomíjenou věc. Hudební žánry se ve Státech nevyvíjely odděleně, vzájemně se prolínaly a hudebníci hráli jednoduše tak, jak pro ně bylo v daném místě a čase přirozené. Americký hudebník na své kořeny nezapomněl a samozřejmým způsobem je v rámci svého vystoupení propletl a rozvíjel. Není proto divu, že i po sedmdesátce sklízí díky svěžesti svého přístupu jedno ocenění za druhým.
