Dlouhovlasý Oliver Wood záhy po prvních tónech ukázal, že disponuje výrazným hlasem, což navíc ještě posiloval zajímavými kytarovými doprovody. Na pozici zpěváka nebyl ovšem sám. Ve zpívání ho totiž při hře na kontrabas podporoval jeho bratr Chris a multiinstrumentální génius Jano Rix. Ten byl zároveň jednou z nejzáhadnějších postav celého koncertu.
Byl to právě on, kdo oba bratry podporoval hrou na bicí, které místy až tlačil do ringostarrovského tempa, nicméně styl své hry uměl měnit jak chameleon barvu. I tak spolu s bicími, někdy i bez nich, ještě stíhal foukat do klávesové harmoniky. O největší překvapení se ovšem postaral, když nastoupil na pódium se svým strunným nástrojem shuitar. Tato kytara, posílená o různé perkusní prvky, mu střídavě sloužila i jako podpora rytmiky. Zvláštní to pohled na kytaristu, který má nástroj v držení rovnoběžně se svým tělem, kdy do něj buší bubenickými štětkami. Tento večer byl zkrátka plný překvapení.
A jaký dojem měla z koncertu editorka Adriana Semlová?
Během večera kapela vystřídala nespočet nástrojů, došlo klasicky na bicí, doprovodnou kytaru a basu, ale také na netradičně upravenou kytaru Jano Rixe, která spíše zastávala úlohu perkusního nástroje. Velmi osobitě pojatá hudba country spojená s prvky blues a folku ukázala mnohým směr žánru, jakým se může ubírat a nadále vyvíjet. Mezi výrazné momenty, které převyšovaly celkový dojem z tria, patřily zpívané party, a to jak tříhlasé, tak dvojhlasé obou bratrů Woodových, či nezaměnitelný hlasový projev samotného Olivera. Díky svěžímu propojení několika hudebních stylů s vtipem a technickým umem tria aspiruje květnový koncert The Wood Brothers na jeden z největších zážitků tohoto roku.
Prohlédněte si také galerii fotek z koncertu The Wood Brothers
Toto trio se tedy v Jazz Docku velice slušně představilo a ukázalo, jak zní opravdu dobré country. Za podpory výrazné basy, na níž Chris Wood doslova čaroval úžasné vyhrávky, měli zbývající spoluhráči dostatek prostoru, aby dostali diváky do varu. Právě publikum oba bratři neustále chválili, neboť jak sami zmínili, jsou zvyklí jinak na lidi, kteří při poslechu klapou do svých mobilů, či si přímo povídají. Atmosféra byla opravdu úžasná a vnímavost přítomných podtrhuje i přídavek koncertu, kdy nečekaně za nenazvučený klavír zasedl Jano Rix, aby spustil intro skladby. Ticho v klubu ukazovalo, jak všem záleží na tom slyšet pozoruhodnou hru tohoto multiinstrumentálního mága.
The Wood Brothers si nalezli vlastní cestu fúze, která sice primárně vychází z country, nicméně je poznat, že každý v kapele ušel jinou hudební cestu a vlivy toho jsou zkrátka znát. Běžně bylo ve skladbách slyšet i vlivy folku, blues, jazzu i funku. Repertoár, který kapela během večera zahrála, primárně vycházel z jejich zatím poslední desky The Muse, tu si ostatně mohli diváci na místě i zakoupit. Pro české posluchače tento koncert byl rovněž signálem, že je tuto zajímavou kapelu na místě sledovat, neboť přeci jen už má na kontě sedm desek za deset let svého fungování. A co mohlo být lepší slyšet na závěr než informaci, že kapela se sem za rok chystá znovu. Už teď je důvod se těšit.
