Kapela Dirty Blondes funguje už dva roky a za tu dobu jste si získali hodně fanoušků. Co bylo prvním velkým krokem ve vaší kapelní kariéře? Já osobně jsem vás začal vnímat v listopadu 2010 na večeru talentů v pražském Roxy.

Tomáš: My jsme začali hrát někdy v dubnu 2010 a ještě před tím zmiňovaným showcase jsme si stihli zahrát na Rock for People, takže to byl takový velký start. S klukama jsme vlastně hráli už od ledna, v březnu přišla Beego a hned po měsíci jsme nahráli EPčko.

Beego: A hned na začátku dubna jsme hráli náš vůbec první koncert.

Myslíte si, že už jste se uchytili na české hudební scéně? Přece jenom spoustě kapel se za dva roky nepodaří pomalu ani zahrát si ve větším klubu.

Tomáš: To byl i náš cíl. Když jsme kapelu zakládali, chtěli jsme do toho šlápnout, chtěli jsme si za tím jít a pořádně jsme na tom makali.

Beego: Měli jsme to jednodušší v tom, že už každý z nás nějaké zkušenosti měl. Navíc jsme si hodně sedli a rychle jsme si našli styl hudby, který nás baví. A pak do toho můžeš jít naplno.

Podle toho, jak to říkáte, byl samotný rozjezd kapely hodně rychlý. Vážně netrvalo dlouho, než jste našli společnou notu…

Tomáš: Ona ta hudební stránka, ten styl, byl už od začátku vlastně jasný. Pak do té hudby přišla Beego, která s tímhle stylem do té doby neměla moc zkušenosti. Zpívala sice v bigbeatové kapele, ale ten náš divoký punk rock byl zas někde trochu jinde. Ale dala do toho svoji originalitu a vznikli Dirty Blondes.

Hrajete dirty-rock´n´roll, což si ne všichni umí úplně představit, a tak se pro vás samozřejmě hledají přirovnání. Ve vaší hudbě jsou prý slyšet prvky The Hives. Je to tak? Jste jejich fanoušci?

Tomáš: Hele, když jsme začínali hrát, tak o nás někdo napsal, že hudebně oscilujeme mezi The Hives a The Subways a od té doby nás s tím všichni spojujou.

Beego: Samozřejmě The Hives máme rádi…

Po dvou letech hraní jste v dubnu vydali první desku, Don't Be a Pussy. Písničky na ní vznikaly průběžně během těch dvou let, nebo je to záležitost posledních pár měsíců?

Beego: Deska vznikala průběžně, je to vlastně vývoj naší tvorby za ty dva roky.

Uvažujete už teď, nějaké dva měsíce po vydání, o novém albu? Kdy byste chtěli vydat další?

Tomáš: Hele, to neumíme říct, záleží, kdy bude materiál. Když budeme mít dost nových písniček, tak proč to nenahrát.

Na vašich koncertech je kromě neuvěřitelné energie na pódiu hezké i to, že jste v kontaktu s fanoušky, a to i po koncertě. Hádám, Beego, že jako půvabná zpěvačka asi nemáš nouzi o mužské fandy, kteří se s tebou chtějí vyfotit…

Tomáš: Do toho bych si dovolil vstoupit, ony se s ní chtějí fotit hlavně holky… A s námi ti chlapi (smích).

Beego: Kluci samozřejmě taky chtějí fotky, ale holky nemají takový strach, prostě přijdou a řeknou si. Párkrát se mi stalo, že přišla nejdřív skupinka holek, vyfotily se, pokecaly jsme a pak se teprve odvážili přijít i kluci.

Jak to vůbec funguje v kapele, když jsi tam jediná ženská? Teď jste odjeli turné, jaké to bylo fungovat s kapelou plnou chlapů v dodávce?

Beego: Ve skutečnosti je to velká sranda. Já jsem v jejich společnosti ráda a zatím jsme neměli žádnou ponorku nebo tak, takže v pohodě. Já jsem taková květinka, o kterou se kluci starají, takže mě to s nimi baví (smích).

Před turné k Don't Be a Pussy proběhly v kapele personální změny, vyměnili jste bubeníka. Co se stalo?

Beego: Víš, já mám hrozně krásné sestry a náš bubeník se do jedné hrozně zamiloval. On si myslí, že kapela a ženská nejde dohromady, takže se rozhodl, že to zabalí. Nejen hraní u nás v kapele, ale bubnování celkově, prodá bicí, postaví dům, zasadí strom a já nevím, co všechno ještě (smích). Ale věřím, že spolu budou šťastní.

Nový bubeník, nová, debutová deska. Co bude dál? Chystáte třeba videoklip?

Tomáš: Přesně tak, někdy koncem června, zkrátka na léto bychom chtěli mít už hotový nový klip. Ale uvidíme, jak to všechno půjde, jestli se stihne sestříhat atd.

Ukážete se letos na nějakých letních festivalech?

Tomáš: Zatím máme potvrzené některé menší regionální festivaly, na ty velké zatím čekáme, jestli ještě něco dopadne… Ale můžete se na nás těšit třeba na Koupáku ve Volyni nebo na Lipno festu, tak doufáme, že se tam potkáme s co nejvíc fanouškama.