Ellis Marsalis se nejprve učil hrát na klarinet, od dvaceti let se už ale věnoval hlavně klavíru. V očích americké veřejnosti se stal synonymem neworleanské podoby jazzu a vedl k tomu i své syny. Trumpetista Wynton Marsalis a saxofonista Brandford Marsalis už mezitím svými výsledky zastínili jméno otce, vynikajícími hráči jsou ale i další dva Ellisovi synové - trombonista Delfeayo a bubeník Jason. Klavírista Ellis Marsalis byl totiž i uznávaným pedagogem, ke kterému chodili na lekce dnes už další známí muzikanti- zpěvák Terence Blanchard či zpívající pianista Harry Connick mladší.
Generační sounáležitosti v neworleanského jazzu pak Wyntona Marsalise později dovedla až pocitu pýchy, kdy se stal samozvaným hudebním kádrovákem a odmítal všechny nečernošské vlivy v jazzu. Ellis Marsalis přitom takový purista nebyl, protože jen během jeho života jazz doznal bouřlivého vývoje od černošských tradicionálů, přes swing, bebop až po freejazz. On sám se zhlédl v hudbě Oscara Petersona a Counta Basieho.
Naši posluchači měli možnost Ellise Marsalise vidět v lednu 1999, kdy zahrál se svým triem v pražském Rudolfinu po boku Českého národního symfonického orchestru s americkým dirigentem Paulem Freemanem. Lze jen poděkovat tomuto tělesu, že tak podrobně mapuje všechna důležitá období jazzu a přiváží k nám hudebníky světového jména.