Skromný bohém, jehož písně definovaly českou trampskou hudební scénu, byl za léta působení oceněn třemi autorskými a dvěma interpretačními cenami Porta soutěže trampské a folkové písně. Za zásluhy o rozvoj žánru získal v roce 1979 Zlatou Portu. Za svůj život složil více jak 150 písní, mnohé z nich zlidověly. Mezi jeho nejvýznamnější hity patří písně jako Hudsonské šífy, Píseň, co mě učil listopad a samozřejmě již zmíněná Rosa na kolejích, která se stala neoficiální hymnou české trampské scény.

Stanislav Jan Wabi Daněk neboli Wabi Daněk získal svoji přezdívku již v mládí podle písní písničkáře Wabiho Ryvoly, jehož písně přehrával. Jeho tvorba samotná však bývá přirovnávána k činnosti amerického kytaristy a zpěváka Krise Kristoffersona. V roce 2012 si navíc Wabi Daněk splnil svůj velký sen a zahrál si s Kristoffersonem společně v Kongresovém centru v Praze.

Navzdory zhoršující se nemoci se v květnu zúčastnil ještě koncertu se skupinou Spirituál kvintet na koncertu v pražské Tipsport aréně na Výstavišti, kde kapela oslavila 80. narozeniny zakladatele Jiřího Tichoty. Poslední koncerty Wabiho Daňka proběhly v červenci a později sám Wabi musel přijít s prohlášením: "Omlouvám se všem, kteří se v červenci těšili na můj a Milošův (Miloš Dvořáček, pozn. redakce) koncert. Dostihly mě zdravotní problémy a já jsem nucen zrušit všechna oznámená vystoupení. Promiňte, moji milí, nikoho to nemrzí víc než mne."

Zapamatujme si ale raději pozitivnější citát, který Wabi Daněk vyřkl, když před sedmi lety kvůli zdravotním problémům úplně přestal pít alkohol, a který rovněž vystihuje bohémskou a veselou povahu skromného Wabiho Daňka: "Kdybych přestal kouřit, nebyl bych už Wabi Daněk, ale Mirek Dušín." A kdo si ho chce připomenout tím úplně nejlepším způsobem, tedy jeho písněmi, ať si pustí jeho vynikající poslední desku Příběhy písní, kterou vydal v roce 2014.