Tělo vokalistky nalezl její bodyguard 11. února v hotelu Beverly Hilton v kalifornském Beverly Hills.Tamní policie ovšem potvrdila, že za zpěvaččiným skonáním pravděpodobně nestojí trestný čin.

Whitney Houston přirostla k soulu a gospelu již v dětství. V jedenácti letech se postavila do řad dětského gospelového sboru v kostele v New Jersey a pěvecký entuziasmus jí vydržel už navždy. Není divu, vyrůstala totiž v prostředí velkých hudebních vzorů, počínaje vlastní matkou, držitelkou sošky Grammy Cissy Houstonovou, přes sestřenice Dionne a Dee Dee Warwickovy a samotnou královnou soulu, kmotrou Arethou Franklinovou, konče.

Ten pravý kolotoč se však spustil po uvedení debutu Whitney Houston v únoru 1985. Americký hudební magazín Rolling Stone ocenil zpěvaččin nadpozemský hlas označením jako jednoho z nejvíce strhujících hlasů všech dob, zatímco New York Times nazval soubor skladeb na nové desce jako impozantní, hudebně střízlivou přehlídku pro výjimečný vokální talent.

Kromě jevištních prken však Whitney odjakživa přitahovalo i filmové plátno. Svou premiéru si s nadmíru pozitivními kritikami odbyla v roce 1992 v dnes již kultovním snímku Osobní strážce, kde zužitkovala pěvecké zkušenosti skrze roli Rachel Marron, zpěvačky, již pronásleduje zvrhlý a posedlý fanoušek. Soundtrack, konkrétněji tklivá balada I Will Always Love You však způsobila hotový boom. Rázem si vyžádala pozornost celé Ameriky a s odstupem času dobyla takřka celý svět. Výsledkem bylo 12 milionů prodaných kopii, v historii nejprodávanějších singlů jedno z nejvyšších čísel vůbec.

Zpěvačka a příležitostná modelka se angažovala také v politice. Veřejně se hlásila k jihoafrickému, černošskému prezidentovi, Nelsonu Mandelovi, s nímž ruku v ruce vystupovala proti politice apartheidu. Podílela se také na uspořádání bezpočtu charitativních akcí. Roku 1989 založila neziskovou nadaci, jež přispívá ke zlepšení podmínek lidí bez domova, dětí s AIDS či rakovinou.

Nablýskaný svět šoubyznysu si však odnesl svou daň. Na konci 90. let se zdálo, jako kdyby zpěvačka prošla téměř dokonalou metamorfózou – markantní úbytek na váze, hodinová zpoždění na rozhovory či častá rušení koncertů – drogová závislost změnila Whitney Houston k nepoznání. Největší zásah však utrpěl kdysi skvostný hlas, nyní tak chabý a roztřesený. Z bludného kruhu ji vysvobodil až rozvod s Bobbym Brownem, který se tak stal symbolickým předělem mezi temnou minulostí a nadějnou budoucností.

Whitney se postavila na vlastní nohy, natočila sedmé album a téměř po deseti letech uspořádala turné s názvem Nothing But Love. Předpovídal se triumfální comeback. Legenda popové scény 80. let se však návratu své ztracené slávy nedočkala, vystoupení přijali fanoušci chladně a svá zklamání dali značně najevo – koncerty opouštěli předčasně a dali tak Whitney definitivní vale.

Whitney Houston zemřela 11. února 2012. Přesto na ni bude hudební svět vzpomínat jako na okouzlující pěveckou divu s božským zlatem v hrdle, jako na hrdou nositelku tmavé pleti, již budeme navždy milovat.