>Jen málo kapel se může oprávněně honosit titulem „stylotvůrce“. Jednou z takových kapel jsou jednoznačně In Flames z Göteborgu, kteří udělali díru do světa druhým řadovým albem The Jesters Race vydaným v roce 1996. Svým počinem udali společně s kapelou At The Gates směr, kterým se dodnes ubírají tisíce kapel na světě. Dali vzniknout stylu zvanému „melodický death metal“.

Pětice muzikantů však nenechala nic náhodě a v následujících čtyřech letech po průlomovém albu naservírovala další porci kvalitní muziky v podobě alb Whoracle, Colony a Clayman. Název In Flames se stal synonymem pro energický melodic death metal ze Skandinávie, který vykukuje v pozadí z každého druhého metalového alba.

Přečtěte si také sérii reportáží z Brutal Assault 2012

 V roce 2002 zaskočili IF fanoušky i kritiky dalším přelomovým albem Reroute to Remains, kde se ve více než desítce na masy orientovaných skladeb naplno objevuje Fridénův čistý hlas. Mnoho zarytých death metalových fans tím švédská pětice odradila, na druhou stranu se fanouškovská základna díky hitům jako Cloud Connected nebo System výrazně rozrostla.

Mezi roky 2004 a 2010, kdy vyšla Andersovo bandě následující 3 alba, se dala kapela už považovat za špičku světového metalu a hraní vedle kapel typu Metallica nebo Motörhead mluví samo za sebe. 

V roce 2011 vyšlo „plamenům“ zatím poslední studiové album Sounds of Playground Fading, na kterém se poprvé neobjevil kytarista Jesper Strömblad, který kvůli problémům s alkoholem kapelu opustil.

Jako každá jiná kapela, prošli také In Flames od svého počátku dodnes dlouhou cestu plnou změn a kompromisů a každá mince má vždy dvě strany. Ačkoli hardcore fanoušci dnes spílají na nedostatek tvrdosti v současné tvorbě kapely, je nutné uznat, že hitovky jsou tito švédští muzikanti schopni sypat stále ve stabilní kvalitě a proto vystoupení na letošním ročníku Brutal Assaultu slibuje zajisté silný žážitek.