Když sebevědomý kytarista Robb Flynn na přelomu let 1991 a 1992 opouštěl kapelu Vio-lence, měl vlastní představu o metalu jasně danou. Četné konflikty Flynna s ostatními členy kapely nakonec vedly k rozdělení cest a potažmo ke vzniku nové trash metalové formace, kterou dnes známe pod názvem Machine Head. Robb k sobě ještě vzal basáka Adama Duce, dalšího kytaristu Madera a bicmana Tonyho Costanzu a za nedlouho bylo na světě demo, které se zalíbilo Roadrunner Records.

První album s názvem Burn My Eyes byl doslova explozivní materiál. Našlapaný trash metal s Pantera-like groovy riffy oslovil tisíce fanoušků a deska se dobře prodávala. Téměř 400 000 prodaných kusů znamenalo pro vydavatele zatím nejlépe prodávané album. V roce 1997 následovala další deska More Things To Change…, která se umístila na 138. příčce v žebříčku Billboard 200, a následoval masivní tříletý touring.

První rozpaky

V roce ’99 se kapela pokusila navázat na úspěch prvních dvou alb další deskou s názvem The Burning Red, která obsahovala pro kapelu netypické prvky, jako rapované fráze či nu-metalové pasáže s čistými hlasy. Přestože album nebylo kritikou dobře přijato a bylo odsuzováno jako tuctvový nu-metalový produkt, umístilo se na 88. příčce v Billboard 200, dobře se prodávalo a kapela získala tisíce nových fans.

Robb Flynn a jeho grupa měli ale vždy kritiku tam, kam ani slunce nesvítí, a proto se následující album Supercharger vydané o dva roky později neslo v podobném duchu. Kritikové opět nenechali na albu nit suchou a přes prodejnost 250 000 kusů šlo o nejméně prodávané album MH. Kapela se tou dobou pomalu prodírala mezi metalovou elitu a vymetala největší evropské festivaly.

Deska Through the Ashes of Empires, produkovaná samotným Flynnem, slavila opět velký úspěch a kapela obsazovala na festivalech pozici headlinera čím dál tím častěji.

Čas vrátit se ke kořenům

Šesté studiové album The Blackening, vydané v roce 2007, znamenalo pro Machine Head hudební přelom. Hudebně se kapela vrátila částečně ke kořenům a deska obsahovala i desetiminutové skladby plné hybných riffů i vysypaných trash metalových pasáží. Skladby jako Halo či Aesthetics of Hate se zapsaly krvavým písmem do metalové historie a kritika prohlásila The Blackening za doposud nejlepší album kapely.

Po čtyřech letech neutuchající koncertní činnosti vstoupili Machine Head do studia znovu v loňském roce, aby nakroutili nové album. Unto the Locust bylo vydáno v září 2011 a lze ho označit za silné pokračování předchozího alba. Deska byla produkována samotným Robbem Flynnem a umístila se na 22. příčce žebříčku Billboard 200. Hudebně velmi vyzrálé skladby se pohybují ve stopáži 7 minut a ukazují kapelu v nebývalé síle.

Oaklandští Machine Head se do České republiky nedostávají zrovna každý rok, a proto doufejme, že si fanoušci nenechají příležitost na letošním Brutal Assaultu ujít.