Zpívá od malička, studovala na hudební škole, ale její začátky nebyly lehké. Vystupovala jako umělec v pařížských uličkách a současnou popularitu si na koncertech tvrdě odpracovala. Od roku 2001 prošla nejrůznějšími bluesovými a jazzovými kapelami, s nimiž vystupovala na všech možných i nemožných místech, od zpěvu v nočních barech marocké Casablanky, Baskicku, dalekém Japonsku, ale i v Kolumbii, v mínus třiceti stupních na Sibiři a naopak ve vedrech egyptských pyramid. Interpretovala jak vlastní tvorbu, tak i to nejlepší od Edith Piaf, Serge Gainsbourga a dalších legend.
Vzorem pro zpěvačku ZAZ je i Bobby McFerrin
V roce 2006 se vrátila do Paříže a tři roky nato, vcelku nečekaně bez jakékoliv větší podpory, vyhrála soutěž mladých talentů v Olympii. Poté už to šlo celkem rychle. S producentem Kerredinem Soltanim, autorem jejího největšího hitu Je Veux, natočila v roce 2010 debutové album s prostým názvem ZAZ, jehož byla z větší části sama autorkou. Prodalo se ho skoro dva miliony kusů, posbíralo mnoho a mnoho nejrůznějších cen a to nejen doma, ale i ve světě. Stala se miláčkem Francie, nejúspěšnějším umělcem za několik posledních let. V rámci jejího velkého turné k druhému albu Recto Verso, kterým znova triumfuje, navštívila mnoho různých zemí včetně České republiky. Podmanila si s ním publikum i kritiku a letos v létě představí tohle nové CD i Ostravě. Mezi její největší vzory, které jistojistě z větší části ovlivnily její tvorbu, patří Ella Fitzgerald, Bob Marley, Richard Bona a Bobby McFerrin. „Nevyjela bych na cestu bez jeho alba Don´t worry, Be happy," dodává ZAZ.
Další interpret docestuje do Česka až z daleké Austrálie. Ústřední postava John Butler, charismatický filantrop s dredy do půl zad, se narodil v Kalifornii australskému otci a americké matce. V jeho jedenácti letech se celá rodina přestěhovala do otcovy domoviny, kde vystudoval na univerzitě umění a začal se zpíváním a hraním na ulici. I díky tomu si vysloužil přezdívku Milion Dollar Hippie. Za čas se z pouličního umělce vypracoval až k nahrávání platinových desek a spoluvlastnictví nahrávací společnosti Jarrah Records.
John Butler natočil pět alb, z toho většinu platinových. Se svým triem, které je úspěšné především v USA, otevírali koncerty takovým jménům jako John Mayer nebo Dave Matthews Band. Koncerty této formace, jež vede, jsou jeden velký jam, navíc si každý koncert nadmíru užívají a hrozně neradi se loučí s publikem. Jejich styl se dá popsat jako směsice bluegrass, reggae, rocku, blues i folku. Každopádně se v něm odráží radost z hraní a dobrá nálada, která nakazí skoro každého posluchače. Frontman tria není však jen úspěšný hudebníkem, ale také patří k předním australským ekologům. S manželkou Danielle Caruanu, jinak písničkářkou Mama Kim, založil a financuje organizaci The Seed Fun, která objevuje a podporuje začínající mladé umělce. Na Coloursech se představí s jejich nejnovější deskou Flesh & Blood, která vychází v únoru, a určitě se je na co těšit.
V roce 2001 vznikla na Wesleyan University, umělecké škole v Middletownu spojené s významnou sekcí experimentální hudby a jménem Johna Cagea nebo avantgardního jazzmana Anthony Braxtona, formace The Management. Zakládající členy Andrewa VanWyngardena a Bena Goldwassera ale po nějaké době existence stejně pojmenované kapely přinutilo zkrátit jejich název na MGMT. A pod tímto názvem vystupují dodnes. MGMT si získali obrovskou popularitu díky prvnímu albu Oracular Spectacular a chytlavým hitům jako Electric Feel a Kids. Svým psychedelickým halucinogením rockem okouzlili i odbornou porotu, a tím si vysloužili několik nominací na cenu Grammy.
Přitáhli tím na sebe i pozornost kritiků. Po vydání debutového alba Oracular Spectacular v roce 2007 se z dua rozrostli na plnohodnotnou koncertní kapelu, která je schopná zmagnetizovat celé davy lidí. Zahráli si na společném podiu se jmény jako Paul McCartney, Flaming Lips, Yeasayer, Radiohead, Florence And The Machine nebo Tame Impala. Druhé album Congratulations jen podtrhlo jejich slova o tom, že jejich hudbu každý napoprvé nepochopí. A to, že nemluvili do větru, potvrdili letos vydáním CD stroze pojmenovaným MGMT. K jejich koncertům také neodmyslitelně patří vizuální zpracování, mystický design a originální videoklipy.
Čtěte také: Truffazovo (Ne)hledání sama sebe
Dalším přírůstkem do programu Barev jsou francouzští bubeníci na plechové sudy Les Tambours du Bronx, pocházející z průmyslové čtvrti francouzského města Nevers, přezdívané Bronx. Členové začali hrát na sudy s nástroji od krumpáčů v podstatě z dlouhé chvíle, ale brzy nastoupili na dráhu světoznámých bubeníků. Vystoupení neobsahují pouze audio složku, kterou z podstatné části ovlivňují vlny hip hopu, metalu spolu s tribálním sborovým řevem zesíleným elektronikou, ale i důležitou vizuální složku.
Nepovažují se za hudebníky a jejich pódiová divočina, zdramatizovaná filmovými dotáčkami a světelnou show, připomíná spoustu věcí, jenom ne koncert bubeníků. Ostatně první co udělají, když vyfasují nové sudy, tak je podle svých momentálních nálad originálně posprejují. A po dvou vystoupeních - na každé vyjde jedna strana sudu - je rozsekané jako vzácné suvenýry rozdávají návštěvníkům. Dosavadní spotřeba: dvacet tisíc kusů.
Kromě nich přibyla do programu i jedna z nejslavnějších indie kapel současnosti, The National. Jejich popularita je v USA tak vysoká, že si jeden z jejich hitů, Fake Empire, vybral do svého předvolebního spotu i nynější prezident Barack Obama. Ústřední postava kapely, zpěvák Matt Berninger, spolu s dvojčaty Aaronem + Brycem Dessnerem a Bryanem + Scottem Devendorfordem vyrůstali v Ohiu. Vhodnější podmínky pro rozlet jim přineslo přestěhování se do newyorského Brooklynu, kde žijí již čtrnáct let.
Od kapely, která na svém prvním evropském turné přespávala v nejlacinějších hotelech a vystupovala v neznámých malých klubech, se dopracovali k formaci, jejíž mezinárodní slávu a uznání podtrhuje několik nominací na cenu Grammy, MTV Performing Woodie a Brit Awards. Snad je to i díky radě, kterou jim po jednom z vystoupení udělil sám Bruce Springsteen: „Nejprve si vytvořte pořádnou vlnu a pak se na ní projeďte." Vzali si jí k srdci a do velkého hudebního světa vstoupili The National v roce 2005 velkolepě: neočekávaně přijatým albem Alligator.
Zanedlouho se pak z klubů přestěhovali na pódia největších světových festivalů, například nejslavnějšího barcelonského Primavera Sounds. Pochmurné až nihilistické texty zpěváka Matta o zoufalém hledání pevného bodu v tomto zatraceném světě, ztrátách, stárnutí a smutku nádherně podtrhuje jeho baryton, který dodává skladbám ještě větší naléhavosti. To vše jemně obtéká zvuk kytar, kláves a nezaměnitelné bubnování Bryana Devendorfa. Aby byl jejich sound více specifický a docílili tak nezapomunetelného, mnohovrstvého, přitom však komorního zvuku ve středních tempech, přidávají zvuky dechů, smyčců a sboru. Opravdu byste jim věřili, že život je jen černá díra a my jsme jen padající loutky, ale v jejich podání je to krása.
K dalším potvrzeným účinkujícím Colours of Ostrava 2014 patří zpěvák Led Zeppelin Robert Plant s kapelou Sensational Space Shifters, básnířka a šampionka slam poetry nigerijského původu Lyeoka, tajemná psychedelická formace Goat ze švédské vesnice Korpolombolo, americký písničkář s pohnutým osudem John Grant, retro soul popoví The Asteroids Galaxy Tour z Dánska, turecký hudební klenot Taksim Trio, avantgardní francouzský saxofonista Guillaume Perret s formací The Electric Epic, ostrá francouzská dvojčata Isaya a mnoho dalších.
Více informací se dozvíte na oficiálních stránkách festivalu, které najdete pod článkem. Návštěvníci se mohou opět těšit na čtyři dny plné koncertů předních zahraničních i domácích kapel, divadel, workshopů, diskusí, filmů a dalších aktivit na mnoha otevřených i krytých scénách.
