Základní kámen Poletíme? a celého pro ně specifického turbo-šansonu jako takového položil brněnský výtvarník a frontman skupiny v jedné osobě Rudolf Brančovský. Ten se se svými budoucími spoluhráči, pianistou Ondřejem Hájkem, jeho bratrem Jáchymem hrajícím na trubku a houslistou Vojtěchem Konečným, setkal na nejméně pravděpodobném místě, v evangelickém sboru v Brně-Husovicích, v jehož prostorách dodnes zkouší. Jako kvartet vystoupili poprvé v roce 2007 v brněnském klubu Desert na fenomenálním večeru Davida Vávry, který s nimi spolupracoval víckrát, například na uvedení jejich druhého alba Skupina dobře vypadajících mužů. Postupem času se z nich stala plnohodnotná šestičlenná sestava, která ke dnešnímu dni vydala tři alba a čtvrté je naplánováno na letošek.

Jak už se to tak stává, kapela vystřídala více členů, než našla ustálenou formaci. Pevná, již zmíněná "čtyřka" zakladatelů zůstala po celou dobu stejná, pozice se však měnily na místě hráče na bicí. V současnosti s nimi vystupuje bubeník Michal Jež, který již dříve za původního bubeníka Davida Černého několikrát zaskakoval. Aby vystihli úplnou podstatu své hudby, kterou sami označili jako original banjo punk future jazz kántry, přizvali si na pomoc hostujícího saxofonistu Pavla Křižovenského a baskytaristu Honzu Berana.

Spousta stylů, které se různě mísí a mění podle toho, co chtějí pánové v písni sdělit, dokáže v jednu chvíli dojmout, většinu času však rozveselí parádními texty, vtipnými a trefnými. Všechny písně zaujmou nejen textem, ale i hudbou, směsicí jazzu s nádechem divokého západu, okořeněným banjem a melodiemi, které nejdou po celý následující den vyhnat z hlavy. Proč by je ale člověk vyháněl.

V pražském "přístavu" vystoupí, jak již bylo řečeno, jen zlomek z nich. Pianista Hájek s Brančovským, jež takto sólo nevystupují poprvé spolu, tvoří nové verze starých písní. Budete tak mít možnost slyšet všechny písně, co znáte, v nových, komornějších ponožkách. Na playlistu se objeví písně, které tak často nehrají, nějaké, které se jim zrovna chtít hrát bude, a pak takové, které si zrovna vymyslí. Je tedy dost možné, že na místě bude možno slyšet něco, co už se díky jejich improvizaci již nikdy nebude opakovat.