Eric Sardinas je na Midnight Junction v plné síle

15.10.2023 9:17

Eric Sardinas je na Midnight Junction v plné síle ^Doporučeno

Napsala: Adriana Semlová

Eric Sardinas: Midnight Junction Zdroj: přebal CD

Říká se, že je pátek 13. nešťastné datum, ale pro fanoušky Erica Sardinase ten říjnový rozhodně nebyl. Po 9 letech totiž vyšla jeho nová studiová deska nazvaná Midnight Junction. Jak zní blues hrané na rezofonickou kytaru, jejíž je Eric mistr?

Eric Sardinas se narodil se na Floridě, ale v 90. letech se přestěhoval do Kalifornie. Zde hrál v klubech i na ulici, jednoduše, kde se dalo. První nahrávací smlouvu dostal od kytaristy Steva Vaie. Zahrál si nejen s ním, ale i s mnoha výraznými rockovými kytaristy, jako jsou například Steve Morse nebo Johnny Winter. Je taktéž známý svými neopakovatelnými koncerty, při kterých mnohdy svou rezofonickou kytaru i zapálil. Americký bluesrockový kytarista a zpěvák Eric Sardinas na sebe dlouhá léta novou studiovkou neupozornil, v průběhu této odmlky, konkrétně v srpnu 2022, při tragické autonehodě ve svých 56 letech zemřel Erikův dlouholetý spoluhráč z jeho kapely Big Motor, baskytarista Levell Price, se kterým také navštívil Českou republiku. 30 sardinas futurum 18 11 2014

Na Midnight Junction si přizval na bicí Chrise Fraziera (Whitesnake, Foreigner), baskytaristu Koko Powella (Lenny Kravitz, Sheila E) a Davida Schulze (The Goo Goo Dolls, Bo Diddley) na klávesy. V této sestavě v polovině roku 2023 vyslal do oběhu dnes dvaapadesátiletý bluesman Eric Sardinas první singl Long Shot ze své šesté studiové nahrávky Midnight Junction. Úderná skladba se svižným refrénem navazuje na jeho předešlou tvorbu a respektuje bluesovou tradici. Ostatně právě na ni tento fenomenální hráč na rezofonickou kytaru dbá a odkazuje na půlnoční křižovatky přímo názvem desky. Její zvuk se ale přece jen víc přiklání k rockově pompézním nástupům, což ale nic nemění na tom, že singl, který je zároveň první skladbou celého alba se jednoduše zdařil.

Dvojka na albu, druhá píseň, kterou vypustil v září - Tonight. Zastřený chraplák, který prozrazuje počty vykouřených cigaret, jí sluší. Doprovodné ženské vokály naopak zjemňují tah v refrénu. V rytmu této pecky se bude skvěle tančit. Věřím, že její potenciál se znásobí při živelném live vystoupení, která Eric umí výborně nakopnout. Mezi těmito dvěma singly a ostatními 11 songy se však rozhodně nerozestoupil propastný rozdíl. Svižnou a hravou instrumentální skladbu Swamp Cooler nahrál spolu s hráčem na foukací harmoniku, dnes již legendárním Charlie Musselwhitem.

Na nežijící velikány žánru Eric zavzpomínal cover verzí skladby Loundromat mnohdy opomíjeného Roryho Gallaghera a vlastní skladbou nazvanou jednoduše Muddy Waters vzdal zase hold kořenům delta blues a navázal tak na své starší skladby, jako je povedená Country Line. V těchto vodách se daří Ericovi nejlépe a plechově čistý zvuk jeho steel kytary je na první poslech jedinečný.

V Planks of Pine vsadil na dovádivý riff spolu s jednoduchým refrénovým popěvkem, naopak druhá polovina alba čítá jednu pecku za druhou. Výrazné motivy, neotřelé refrény i virtuózní kytarová hra. Stejně tak originální pěvecké pojetí, které nesází na akrobatické hlasové variace, ale je přímé, úderné a procítěné. Přímo evokuje temný klub, do kterého by tato hudba přesně pasovala. Nechybí ani narážky na alkohol, whisky, julep i jiné životní pády, které na albu skryl jako svou výpověď. Zároveň se však nebojí vystoupit z bluesového komfortu k rocku, rockandrollu, country i částečnému mainstreamu. Pokaždé vám nabídne vydařený song plný drivu a nadšení ze hry.

A závěrečná Emilia. Pro mě je tato skladba top celého alba, navazuje na jeho starší skladby a dokazuje, že Eric se skladatelsky stále drží svého, ale přesto do žánru přináší nový vhled. Nepotřebuje mít nutně za sebou několikačlenný ansámbl, protože si unplugged vystačí se svou melancholickou kytarou bohatě sám.

Eric jako levák, který ale hraje od svých 6 let na kytaru, jako by byl pravoruký hráč, je stále ve formě a během několikaleté pauzy nastřádal slušný materiál. Midnight Junction není jeho nejlepší deska a to píšu čistě proto, že jeho předešlé nahrávky nebyly o nic horší. Přesto se s ní vyšvihl do čela současné blues-rockové scény a já už mohu dodat jen to, že se nesmírně těším, až nové skladby uslyším živě. A to doufám, že bude brzy. Bravo, Ericu, Midnight Junction je pecka!

Eric Sardinas: Midnight Junction (13. 10. 2023)

1. Long Shot