Výrazný bluesový zpěvák a jeden z nejvíce uznávaných hráčů na foukací harmoniku u nás, Matěj Ptaszek, působí na česko-slovenské bluesové scéně již dlouho a spolu s doprovodnou kapelou Dobré ráno blues band nahráli několik desek, jak studiových, tak i záznam z živého vystoupení. Více se o albu Live in Palác Akropolis dočtete zde. Kapelu tvoří dva členové – na rezofonickou i akustickou kytaru hraje představitel mladé bluesové generace Vít Kopecký. O tomto hudebníkovi nejspíš posluchač ještě uslyší jako o solidním skladatelovi. Ale o tom až později. Vladislav Sosna obstarává veškeré rytmiky – v podání hry na valchu.
Přestože na albu hrají pouze tři jmenovaní hudebníci, po celou dobu poslechu působí jejich nasazení a zvuk, jako kdyby měla kapela nejméně o dva členy více. Aranže skladeb se sympaticky drží akustické podoby, kde vyznívá veškerý hudební um i dravá technika takzvaně od podlahy. Tento styl je pro kapelu typický a odlišuje se tím od jiných bluesových interpretů.
Deska, která tentokrát čítá čtrnáct skladeb, odkazuje tradičními skladbami žánru k bluesovým kořenům. Písňové intro, které otvírá celou desku, můžeme slyšet v krátkém kytarově nastíněném motivu na počátku skladby Good Morning Little Schoolgirl. Tuto skladbu snad ani není třeba představovat, protože si ji do svého repertoáru vybrali jako cover verzi i The Yardbirds. Nicméně kapela si pohrává s jiným vyzněním. Neotřelým a výrazným hlasem, barokním kontra tenorem, vstupuje Matěj Ptaszek do slok, které jsou střídány velmi rychlými melodickými party kytary. Harmonika na sebe nejvíce upozorňuje v závěrečné části skladby, jež se až pekelně svižně připojuje k rozjeté lince.
Skladba s chytlavou melodií Dobré ráno blues je jedinou písní, která je zastoupena v češtině. Zpočátku by se mohlo zdát, že hlas Matěje Ptaszka nejvíce vyzní v anglicky psaných textech, jelikož ve většině případech zní zpěvák jako bluesmani z let dávno uplynulých, ale právě tato skladba je příkladem toho, jak lehce si poradil s jazykovým přechodem. Čeština upoutává zcela jinak, oživuje celý kontext a variuje možnosti Matějova hlasového rozsahu.
Melancholickou atmosféru dálek navozuje See That My Grave Is Kept Clean. Houpavá melodie pomalu plyne, nejpodstatnější je vyváženost zpívaného hlasu s doprovodnou linkou, která chvílemi zcela umlká a poté nastupuje countryová harmonika. Následující skladba In The Mood, která si pohrává s akordově znějícím rytmem, není úplnou novinkou, jelikož se už na předešlém albu kapely objevila v živé verzi. Got My Mojo Working zní od počátku jako kupředu rychle uhánějící vlak. Cválající verze graduje pod vedením hlasu pohybujícího se ve výškách s velkou energií a střídá se s dlouhými sóly, ve kterých dojde na všechny nástroje včetně valchového partu.
Nejzdařilejší skladbou celé desky, která rozhodně patří mezi ty nejvýraznější kousky, je autorská skladba kytaristy Víta Kopeckého. Akustická kytara se ve skladbě Song For Charles ukáže snad ve všech polohách. Výrazný vzestupný a sestupný motiv se opakuje, nadále rozvíjí a znovu se napojí na započatý riff. Technicky slyšitelně náročný a rychlý kousek, jenž se lehce vzdálil bluesové formě, má svěží nápad a vložená instrumentální skladba vybočuje a obměňuje celkový ráz desky.
V My Babe vyznívá perkusní valcha, která chvějivým zvukem drží rytmus i dokresluje zvuk starých kapel, který koresponduje s vyvstávající harmonikou i zastřeným zpěvem. Uklidňující atmosféru přináší Where Did You Sleep Last Night, která se na pohupující cyklické melodii nese v teskném hávu. Willie Dixon patří očividně mezi oblíbence kapely, jelikož skladby My Babe i I´m Your Hoochie Coochie Man spadají do repertoáru tohoto bluesmana. Druhá jmenovaná není novinkovým materiálem kapely, jelikož se již objevila v koncertním pojetí na desce. Stejně však zapadá mezi nejvýraznější materiál, kterému kapela dala vlastní podobu.
Předchozí album Live in Palác Akropolis bylo nahráno při koncertě. Je však až pozoruhodné, že i kapela dokáže veškeré potřebné emoce vměstnat na studiovou desku. Předpokládá se, že kapela zní alespoň přibližně stejně na koncertě i na albu, jenže dnes se již tento jev ukazuje jako vzácný. Obal desky zve na pražský Karlův most, kde na fotografii sedí všichni členové a hrají pro kolemjdoucí. I to je další z tváří kapely Dobré ráno blues band, která se snaží, aby se žánr dostal mezi širší publikum. Pokud se skupina bude této cesty držet i nadále, lidé budou moci ochutnat ojedinělý a neošizený vzorek amerického blues.
