Kdo se desátý dubnový večer dostavil v plánovanou hodinu začátku akce, tedy v půl deváté, do klubu v Lucerně, nestačil zřejmě zírat. Tohle že má být ten nejočekávanější křest ještě očekávanější desky letošního roku? Jindy napěchované prostory, kdy příchozí zakopávají o conversky cizích individuí a otírají svůj pot o těla jiných, totiž vystřídalo prostředí, kde bylo možné zakopnout leda tak o svoje nohy.
Ne že by zahraniční předkapely Low-Fi a Talkshow neměly co nabídnout. Chytlavé a úderné melodie slovenských Talkshow v čele s vyvolávačkou Try, co po poslechu člověku ještě tři dny hučí v uších, jsou pro rozehřátí publika přímo stvořené, stejně tak expresivní pódiový projev frontmana. V českém éteru jim však chybí mediální podpora. A jak známo, co tuzemský čtenář nedostane na zlatém podnosu, to si sám neuloví. Rock´n´rollová banda ze Slovenska a o kapánek temnější Italové Low-Fi však vzali situaci s nadhledem. A ještě aby ne. Cti předskakovat kapele, jejíž deska učinila přítrž zatuchlé české hudební scéně, se totiž jen tak někomu nedostává.
Podívejte se také na fotoreportáž Martina Chocholy
Prořídlé obecenstvo ale dalo do poslední chvíle A Banquet pořádně zabrat. Téměř do začátku samotného vystoupení v půl jedenácté se hlediště jevilo spíše jako poloprázdné než poloplné a na příznivější klima to dlouhou dobu nevypadalo. Když se ale na stěnu nad pódiem vyhoupla projekce efektního coveru desky od umělce Musy, ozářených hlav už bylo maximum. Teď už jen naplnit vložené naděje, chtělo by se říci.
A Banquet jsou v poslední době sledováni ostřížím zrakem nelítostných hudebních kritiků a publicistů, a že jsou in, potvrdila i hojná účast person z hudebních kruhů. Možná proto dostihla kluky nervozita. Potýkal se s ní především Mathieu. Proč, zůstává záhadou. S čistým, naléhavým a upřímným zpěvem čeřícím klidnou emoční hladinu podal naprosto bezchybný výkon. A jako bonus ukázal novou vlasovou image. Do kontrastu s frontmanem se překvapivě postavil basák Michael. S EP Kiss The Night! nepřístupný introvert (rozuměj na pódiu), s CD Breathe sebejistý muzikant, co se dokáže odvázat.
Že to samé neprovádělo publikum, není třeba podrobně vysvětlovat. Nejenže se songy potřebují takříkajíc zaběhnout, odzbrojující elektro-kytarová směsice plná zajímavých aranží a nečekaných zvratů je pravděpodobnější variantou. Kluci vstoupili na jeviště za tajemných zvuků asociujících ozvěny ze záhrobí a již vzezření členů tolik podobná nemrtvým předznamenávala, že Breathe nebude slabým čajíčkem. Předtuchy se naplnily záhy, když při tracku Carved Out hrábli do strun. Energický nářez The Dust We Are nastolil dusivou atmosféru, Blue Feelings zase ukázala, že Mathieu umí stejně dobře zpívat jako rapovat, a pokud při tanci vypadáte jako poskakující, smyslů zbavení blázni, popusťte uzdu svému naturelu s elektronikou prošpikovaným singlem I Am The Ninth Wave.
Křtilo se stylově - Pražskou vodkou
Prostor dostaly samozřejmě i nahrávky z předloňského EP Kiss The Night!, a to hlavně v druhé polovině jejich vystoupení. Pražská trojice si za doby krátké existence stihla vybudovat základnu oddaných fans, kteří svou futu-rollovou sounáležitost projevili zejména při písních First Light, Emerald Eyes, Magic Eyes Of May nebo křehké Freeze To Caress. Na pódiu se mihla také pravá ruka kapely, producent Boris Carloff. Čerstvě upečené album pánové náležitě pokřtili Pražskou vodkou, jež se stala putovní trofejí večera.
Noví, nesmlouvavější, okázalejší A Banquet jsou tu. A sluší jim to.
