Ačkoliv počasí vypadalo zprvu trochu nejistě, nakonec přivítalo první festivalový den příjemným oblačnem bez deště. Samotný festivalový areál se od loňska příliš nezměnil, snad jen sortiment občerstvovacích stanic trochu prořídl a stánky s rockovými doplňky byly proti tradičním univerzálním prodejcům tentokráte v menšině.

Vše ostatní jinak zůstalo při starém. Dvě (respektive tři) pódia, rozlehlé stanové městečko a malebný areál stojící doslova na zelené louce. Pravdou je, že festivalová louka zas až tolik zelená nebyla, rozbahněná místa byla pro větší bezpečnost návštěvníků povětšinou pokryta řádnou vrstvou slámy.

U mě dobrý - zatím

Mezi jednou z prvních kapel, které se ukázaly na hlavním pódiu, byli vyškovští Dark Gamballe. Moderátor správně poznamenal, že už jsou na scéně dvacet tři let, nicméně zbytek sdělení už kapitálně pomotal. Kapelu přečetl jako „dárk gejmbl“ a poslední album označil za „U mě dobrý“. Zpěvák po prvním songu uvedl vše na pravou míru slovy: „Ahoj, my jsme kapela, která se čte jako dark gambale a naše poslední album se jmenuje Zatím dobrý, ale to nic, jedeme dál…“

Po jejich krátkém crossoverovém vstupu následovala na hlavní stagi formace Malignant Tumor s old-schoolovým thrashem. Představili i přes občasné drobné rytmické nepřesnosti velmi solidní výkon. Taktéž oni mají na kontě nové album, ze kterého v úvodu setu představili i stejnojmennou skladbu, která nese název Overdose, overdrive. Tato skladba se pyšní klipem, který byl z YouTube pro nevhodnost obsahu téměř okamžitě stažen.

Absolut Deafers vloni vystrčili drápky, když předskakovali na šňůře Arakain. I na Basinfirefestu přestavili svůj prazvláštní mix všeho možného v češtině i angličtině, třebaže hlasový projev byl místy povznesen nad intonací. Druhou stage obsadila olomoucká Venefica, která byla o poznání měkčího rázu. Velmi povedenou a technicky velmi podařenou show kazila snad jen přemíra basových frekvencí valících se z pódia.

Oběma kapelám však na Skutečná liga stage velmi směle konkurovali brněnští Clawed Forehead. I na malinkém pódiu v jednom z pivních stanů to dokázali se svým smyčcově-metalovým obsazením hrát jako o život. Chvílemi opravdu vyvstávala na mysli otázka, proč je nikdo neobsadil na větší stage.

Čtěte také: Rozhovor s Martinem Vajglem: Jsem poctěn dál nést pochodeň Olympicu

Po návratu na hlavní pódium se posluchači naskytl vskutku bizardní pohled: Dlouhovlasí metalisté s triky Iron Maiden si po pár pivech řekli, že udělají kotel i na Olympic. Nutno dodat, že Petr Janda jel jako zamlada a kapele to výborně šlapalo.

Následující banda byla úplně odlišného ražení. Italští Graveworm, kteří nastoupili za znění motivu z Requiem for a Dream, se vytasili s velmi silným a precizně provedeným gotickým nářezem s velmi výraznými klávesami. Bylo jasné, že vstupujeme do hlavního vysílacího času.

Pro milovníky uřvaného heavíku byla přichystána výživná dávka v podobě Alpha Tiger, kteří nezklamali, ale také nikterak výrazně nepřekvapili.

Mohli bychom s klidem říct, že nepřekvapila ani hlavní hvězda večera Within Temptation. Po loňském představení na Masters of Rock se nedalo očekávat nic jiného než vynikající show. Tento předpoklad byl splněn do puntíku. Po krátkém úvodu v podobě Mother Maiden začalo Spálené Poříčí doslova hořet nakládačkou Shot in the Dark. Sharon se svou bandou předváděla úctyhodný výkon, který se spolu s bezchybným přednesem nesl ve znamení velmi osobního propojení s publikem.

Obě strany si vystoupení náležitě užívaly. Hru zvuku a světel doplňovala videa na pozadí, rychlé skladby střídaly obligátní baladky ve stylu Ice Queen a show se kvapem blížila ke svému konci. Po dvou přídavcích se Within Temptation rozloučili a poslední kousek večera převzali k úřadování Dark Tranquillity.

Setlist Within Temptation 28.června 2013

1. 1.Shot in the Dark

2. 2.In the Middle of the Night

3. 3.Faster

4. 4.Fire and Ice

5. 5.Stand My Ground

6. 6.Our Solemn Hour

7. 7.Ice Queen

8. 8.Sinéad

9. 9.What Have You Done

10. 10.Angels

11. 11.Summertime Sadness

12. 12.Iron

13. 13.Mother Earth