Jedním z prvních koncertů, který se konal v nových prostorách Vinohradského pivovaru, bylo právě vystoupení Boba Loga III. Prostorný sál, ve kterém byla vcelku zima, se zprvu zaplňoval velmi pozvolna, sem tam se nějaký posluchač opíral o stoly podél stěn a vyčkával. Vyvýšené pódium již bylo nachystané předem a podle připravených nástrojů bylo jasné, že žádná předkapela na publikum čekat nebude.

Na příchod Boba si ale posluchači museli počkat. Několik minut po deváté se setmělo a ze zákulisí se nesl kytarový zvuk – předzvěst začátku koncertu. Poté se ukázal hlavní aktér večera a hned na sebe upoutal pozornost. Většina publika určitě věděla, v jakém kostýmu hudebník vystupuje, nicméně hned z prvního dojmu by si leckterý přihlížející mohl položit otázku, zda se nebude jednat pouze o efektní show bez větší dávky hudby. Samotný koncert ale na tuto otázku odpověděl.

Bob Log III, oblečený do blyštivého, u krku rozepnutého obleku připomínajícího neopren, se vyšplhal na pódium a usadil se na židli. Z černých bot mu čouhaly vysoké červené ponožky a na hlavě měl, samozřejmě, světlou přilbu, přes kterou mu nebylo vidět do obličeje. Do helmy měl zabudovaný mikrofon, tedy lépe řečeno klasický telefon, jehož šňůra vedla do zadní části přilby a byla napojena na zesilovače. Při zpěvu i při vřelé komunikaci s fanoušky však Bob nemluvil do telefonního mluvítka, ale do druhé části, kterou se většinou naslouchá.

Krátké entrée hned udalo směr koncertu. Bob byl na první pohled zcela srostlý se svými dvěma kytarami. Když se jeho prsty pustily po hmatníku, vybrnkávaly svižné, hravé melodie vedle klasických bluesových akordů, spojovaly obojí a předváděly, s jakou rychlostí dokážou skladbu nakopnout. Bob Log III na sebe ušil opravdu velký bič, jelikož zastával celou kapelu v jedné osobě, a to je náročné nejen na techniku hry, ale i na fyzickou stránku, a tak se mezi skladbami osvěžoval pivem. Do kytarových linek bubnoval, každá noha obstarávala jiný rytmus a jiný zvuk bicích, a do toho ještě zpíval. Rozhodně si tedy při energické a dravé hře i zaposiloval. Mikrofon měl ale zkreslený zvuk, což způsobilo, že krátkým textům nebylo vůbec rozumět. Tohle všechno spojil a předvedl ve skladbách Hey Shirley nebo Ooh Ah Ooh Ah.

Klasické blues oblékl do netradičního moderního kabátu (neoprenu). Riffy jasně odkazovaly k bluesové tradici, držel se opakovaných motivů, taktů i celých vět, nicméně okořenil tento žánr o alternativní výbušné pojetí, které se nebránilo rock´n´rollově znějícím pasážím stejně tak, jako tanečně diskotékovému rytmu. I když zvládal tolik nástrojů najednou, rytmus volil vždy jasný a rychlý, nikterak vyšperkovaný. Změny rytmů nastávaly především v pasážích, ve kterých bicí využil, a v takových, kde se soustředil pouze na kytaru. Vyzkoušel tak různé polohy i možnosti, jakými se může blues vydat. Bottleneck, který měl nasazený na prsteníčku stejně jako snubní prsten, dokázal navodit atmosféru ruchu, zkreslenosti a ještě větší nadupanosti. Rozhodně se nejednalo o procítěný zvuk dálek.

Podívejte se také na fotogalerii z koncertu

Nejenže po celou dobu komunikoval s publikem a naučil se i několik českých slov, ale pro posluchače si připravil také balónky, které je nechal nafouknout a postupně si z nich udělal další verzi bicích, kdy balónky zašlapával do rytmu písně. Při některých vystoupeních nechává některou z žen v publiku sedět na klíně, přičemž on hraje. I když i v Praze dámy vyzýval, žádná z přítomných možnost nevyužila. Stejně tak se ke konci nebál dvakrát vstoupit do publika, s kytarou se mezi lidmi projít a plácnout si s nimi.

Koncert byl netradičním zážitkem, který posunul hranice mezi dnes již klasickým vyzněním žánru, alternativním přístupem a show. V tomto případě byl koncert Boba Loga III one-man show se vším všudy. Prokázal, že je především dobrým kytaristou, že se nebojí provokovat, přijít vtipně s něčím neotřelým a zároveň si užít party spolu s fanoušky. To, že není nijak výrazným zpěvákem, na efektivnosti nijak neubralo, ale délka koncertu mohla být malinko kratší. Přeci jen utáhnout sólový koncert je velmi vysilující a i Bob Log, byť vše zvládal technicky na výbornou, se v některých momentech začal opakovat.