Krátce před osmou hodinou večerní se ve středu 20. března v příjemném prostředí žižkovského Paláce Akropolis setmělo a bez jakéhokoliv uvedení se na podiu objevil francouzský umělec. Sympatický holohlavý chlapík usedl na svou improvizovanou židli mezi změtí pedálů a kabelů, chopil se kytary a začal z ní loudit libé bluesové rytmy. Jako jediný na celém podiu vypadal zprvu dost osamoceně. Jedn
otvárnost a nudu ale rychle vyvrátil a v polovině koncertu už vydal za menší orchestr.
Předpřipravené tracky skládající se z útržků skladeb od jazzu přes blues až po soul, prokládal živou hrou na kytaru. Předpřipravený podklad přitom dobarvoval různě dlouhými samply vytvářenými živě přímo na podiu. Jeho nohy hbitě přešlapávaly mezi mnoha pedály a diváci skoro nestačili vnímat změny efektů kytary. Některé z reprodukovaných skladeb přitom Nicolas Repac vytvořil skoro z ničeho - nahráváním a kombinováním krátkých samplů. Kromě kytary se tak v jeho rukou vystřídaly různé typy nástrojů od keramické vázy přes celou řadu dalšího perkusního náčiní až po zvláštní lesní roh. Z poměrně jednoduchého základu tak skladba rychle rostla a rozvíjela se do nečekaných rozměrů.
Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu
Ačkoli lze najít, že je Repac řazen k electroswingu a přirovnává se k popularnímu rakušanovi Parov Stelarovi, není toto přirovnání příliš na místě. Jeho tvorba sice nese určité prvky elektroniky i swingových rytmů, daleko více ale vychází z blues a spíše než na taneční náladu spoléhá na klidnější kytarová sóla. Přestože očekávání mohla být trochu jiná, Nicola Repac byl příjemným překvapením a bylo proto možná trochu škoda, že svou produkci zakončil již přibližně po hodině.
Vrchol večera představovalo vystoupení početné formace Samuel Jón Samuelsson Big Band. Již od první chvíle, kdy na podium vstoupil frontman Samuelsson se svým pomalovaným pozounem nad hlavou následován svou bandou v šílených barevných oblecích, které šila snad představivost sama, bylo jasné, že tohle bude stát za to. Na nic nevyčkával a ještě před začátkem produkce začal povzbuzovat publikum s lahví čiré tekutiny nad hlavou. Jak se publikum později dozvědělo, šlo o "Slivovic", kterou ten večer chlapi před vystoupením a hojně i během něj popíjeli. Lokální alkohol bude asi jejich tradicí. V úterý to v Olomouci prý byla zase "Bekerovka".
Těžko říci, zda zapracovala moravská pálenka, nebo jsou na Islandu zvyklí to vždy rozjet na plné obrátky, ale koncert nabral závratné tempo. Strhující kytarový riff ve většině skladeb zpravidla otevřel funkový prostor, který pak zaplnil drtivou silou téměř deset žesťů a po několik minut oblažoval publikum.
Velká délka vlastních skladeb je pro tuto skupinu příznačná. Když k tomu přidáme jednotlivá sóla, skladba snadno atakuje hranici patnácti minut. O nudě se ale rozhodně mluvit nedá, naopak. Právě zmíněná sóla byla perfektní. Seskupení je zvyklé dělat obrovskou show, což se projevuje i přítomností sólových bot. Ve chvíli, kdy hudebník přistoupil k mikrofonu a chystal se na sólo, zul ladně svoje botky i ponožky a zajel do připravených sólo bot, ve kterých se naplno oddal hudební představivosti. Ve spojení s šílenými obleky a neustálém povzbuzování frontmanem, včetně pravidelné dávky "slivovic", vznikala úžasná atmosféra, která nenechala jediného diváka bez úsměvu.
Samuelssonovi hoši dostali směsí funku a afrobeatu publikum do varu a ukázali, že na Islandu vzniká skvělá funková hudba světové úrovně. Velkou zásluhu na tom měl i frontman známý například ze slavné skupiny Jaguár, když převedl ukázkovou komuni
kaci s publikem a vytvořil jedinečnou show. Jedinou vráskou na kráse byl až příliš brzký konec, který nastal již krátce po desáté hodině. Neúnavné a bouřlivé skandování publika žadonícího o přídavek ale paralizoval bedňák demontující mikrofony. Nebylo to kvůli skupině, ale hlukovým normám, přesto absence přídavku vystoupení uškodila. Malou útěchu představoval DJ Daniel Best + SWING IMPERIUM Mackie Messer, kteří zahráli od půl jedenácté na malé scéně.
Euroconnections přivedly do Prahy skvělé umělce z pole netradičního DJingu a funku. Tímto koncertem ale série evropských kapel nekončí. V květnu se představí dánská indie rocková formace Efterklang.
