Free jazzový festival si pro letošní ročník připravil opravdovou lahůdku. Své síly pro závěrečný večer této akce spojili kontrabasista Jaromír Honzák, klavírista Michal Nejtek (kapela NTS) a saxofonista a zároveň klarinetista Pavel Hrubý s bubeníkem Dušanem Černákem ze skupiny Limbo.
Čtěte také: S Limbem po cestě za moderním českým jazzem
Samotné spojení těchto umělců pod maskovacím názvem Chameleon´s Dream Quartet evokovalo mnoho otázek. Pochybnosti však kapela záhy po prvních tónech vyvrátila. Základními stavebními kameny vystoupení byla bezpochyby dokonale fungující rytmika Honzáka a Černáka, která se přizpůsobovala myšlenkovým proměnám v závislosti na vývoji situace. Tu měli pevně v rukou Pavel Hrubý a Michal Nejtek, kteří od začátku dávali svými výkony najevo, že se nejedná jen o pouhý jam, ale o odvážný hudební experiment.
Michal Nejtek se s precizní tajuplností přesouval od divokých klavírních sól do klidnějších doprovodů, kdy se střídal se zamyšlenými a melancholicky znějícími sóly Pavla Hrubého. Ten během koncertu střídal saxofon s basklarinetem, oběma vládnul se zřejmou jistotou. Jeho sóla kromě dostatečné energické zvučnosti téměř vysílala posluchačům jakási tajemná sdělení, jimiž dokazoval nádhernou zamyšlenost celého vystoupení.
Koncertní atmosféru určovaly výkony Michala Nejtka a Pavla Hrubého
Tento koncert byl zkrátka výjimečný. Promyšlená koncepce celého vystoupení, které se od hranic free jazzu posouvalo průběžně až k virtuózním pasážím jednotlivých hudebníků, dokazovala, že právě tato skupina hudebníků představuje na současné české jazzové scéně ty, kteří se v tomto žánru snaží vyvíjet a posouvat jazz modernějšími způsoby a myšlenkami. Lidé, kteří si pod jazzem představují jen jakousi hudební výplň, jaká se má v restauraci držet v takových mezích, aby posluchači nezaskočilo sousto či lok při jídle, by byli zkrátka velice překvapeni, co se během tohoto večera na pódiu odehrálo.
Toto byl živý jazz a takový také má být. Plný nádherné nejistoty, jež posluchače nutí vnímat, co se v něm děje. Pavel Hrubý se tak s Michalem Nejtkem postarali o nádherné překvapení, za což jim patří velké uznání, neboť jejich hravé vystoupení nebude jistě návštěvníky dlouho zapomenuto. Ocenění si však zaslouží samozřejmě i kontrabasista Jaromír Honzák a bubeník Dušan Černák, kteří dalece překročili role pouhé rytmiky, neboť jejich přesvědčivé výkony ukázaly, že rozhodně nejsou jen pouhým doprovodem.
Po nazvučení přišla chvíle pro druhý koncert večera. Mexický kytarista Omar Tamez a trombonista Conny Bauer z Německa se postarali o další překvapení. Z jejich vystoupení byla znát příjemná nadsázka, na obou bylo vidět, že si svůj koncert přišli zkrátka užít. V jejich podání také nešlo o čistě free jazzový experiment, posluchači se dočkali i sólových výstupů Omara Tameze, který experimentoval i s různými píšťalkami a flétničkami, čímž jako kdyby přesunul přítomné přímo k indiánskému obřadu v Latinské Americe. Tento dojem posiloval koneckonců i trombonista Conny Bauer, který se navzdory pokročilému věku nijak nešetřil a při experimentálních částech vystoupení neváhal plnit i roli jakési rytmiky. Rytmickou roli dokázal ovšem na kytaru plnit svědomitě i samotný Omar Tamez.
Virtuozita kytaristy Tameze v kombinaci s trombonem nabídla divákům divoké vystoupení plné zvratů, které vtipným způsobem měnily náladu skladeb od hravých po temně experimentální. Přesto však všechny tyto kousky do sebe zapadaly, neboť oba hudebníci dokázali spojit různé kultury a postupy bravurním způsobem dohromady. Rozhodně fascinující zážitek na tak zajímavé akci, jakou byl letošní Free Jazz Festival. Těšíme se na další ročník a další experimenty zúčastněných umělců.
