Šestaosmdesátiletý autor na něm vůbec nepůsobil jako muž na konci sil, ale naopak jako dirigent svým temperamentem strhával mladší spoluhráče k jedinečnému výkonu. Program sestavený z jeho nejlepších filmových skladeb zahrnoval známé melodie k westernům (Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý), ale i k Belmondovu trháku Profesionál či ke společenským snímkům Dělnická třída jde do ráje, Oběti války či monumentální finále se sborem Quemada - Abolisson.

Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu Ennia Morriconeho

Morricone pro koncert zvolil kratší verze svých skladeb, takže během večera odezněly tři desítky jeho slavných melodií. Morricone je živým potvrzením teorie, že v hudbě se nedějí úplné náhody, a že předpokladem úspěchu skladatele je i dostatečná šíře tvorby. A tu slavný Ital splňuje opravdu na 300 %. Vždyť Ennio Morricone za svůj život stihl napsat hudbu k pěti stovkám filmů, čímž tento žánr povýšil k nesmrtelnosti. I v Čechách žijí skladatelé, kteří v rámci tzv. vyššího populáru jsou schopni složit instrumentálně náročnou hudbu v širokém bigbandovém aranžmá, ale bez filmových nabídek jejich hudba strádá na úbytě.

Morricone má to štěstí, že díky svému talentu a pracovitosti byl schopen plnit zakázky filmových producentů i v šibeničních termínech, a přitom v jedinečné kvalitě. Některé melodie jsou samozřejmě poplatné době svého vzniku, ale skladatel podnikl své údajně poslední světové turné i proto, aby dokázal, že i symfonickou hudbu lze živě zahrát za doprovodu elektrických nástrojů, a výsledek není kýč. Koncert se stal mucholapkou na publikum milující čitelné melodie i pompézní zvuk, v tomto smyslu neodešel nikdo z 12 tisíců posluchačů zklamán. A když se před přestávkou ozvala árie z filmu Tenkrát na Západě v podání sopranistky Suzanny Rigacci, jen málo očí zůstalo suchých. I takovou moc má hudba, když dojme lidi, kteří jsou na ni připraveni, a dokáže při živém provedení dokonce předčit i filmový originál.