Málokdy je šance zapařit si s kapelou přímo pod pódiem. Na většině akcí ani hudebníci nevidí fanouškům do obličeje, pokud neobrátí technik světla do davu. Proto bylo velmi příjemné slyšet, že zavedené zahraniční kapely vystoupí v Exit-usu.
Již brzy se ukázalo, že středeční večer nepřeje klubovým koncertům. Těch pár otrlých fanoušků, kterým bylo úplně jedno, že další den musí do školy nebo do práce, se ale naskytla unikátní příležitost.

V půl deváté zahájila večer formace Act of God. Velmi příjemný melodický metálek na rozehřátí, ostrý kontrast ženského a mužského vokálu, výborná volba na začátek večera. Tlačil je však čas, a tak brzy předali taktovku dále.

Nejen fotbal se hraje v Brazílii

Brazilská Terra Prima vnesla na pódium nový prvek, který Act of God lehce zanedbali, a sice pohyb na pódiu. Hudebníci byli velice živí, jeden riff přebíjel druhý, kytary ječely, zpěvák jakbysmet. Pečlivě promyšlené breaky a změny rytmu zabránily dojmu monotónnosti.
Zpěvákův hlas byl nápadně podobný Joachimu Cansovi, vůbec v celém výrazu byly patrné stopy starých dobrých Hammerfall. Ke konci mohli pozorní fanoušci slyšet i vysoká vibráta v „sammetovském“ stylu, která taktéž evokovala podobnost zpěvných refrénů s Edguy.

Podívejte se také na fotogalerii koncertu

Hlavní hvězdy večera, Overtures, se dostaly ke slovu kolem půl jedenácté. Hned dva nástroje byly obsazeny zaskakujícími hudebníky: kytara a baskytara. Na výkonu ovšem nebylo absolutně nic poznat, vše bylo dotažené a precizní. Kapela jasně ukázala, že i v dnešní době je možné hrát power metal a to pořádně od podlahy, a přesto originálním způsobem.

Již odpočatí kluci z Terra Prima se po dvou písních vrhli pod pódium a začali tam dělat pořádný kotel, něco takového se v našich podmínkách hned tak nevidí. Je třeba dodat, že kromě lidí z kapel a jejich managementu návštěvníků dvakrát mnoho nebylo. V žádném případě to ale neovlivnilo prezentace kapel, naopak bylo pozitivní, že měly spoustu času popovídat si s fanoušky a vyklopit do sebe po skvělém koncertě pár piv.

Celý večer zakončili Overtures naprosto velkolepě coverem Running Wild. Nevytasili se s ničím menším než s legendární Pirate Song. Škoda jen, že takovéto výborné kapely zůstanou z pohledu návštěvnosti nedoceněny, protože za nimi nestojí mocný label, který by dostatečně tvrdě propagoval. Snad se do jejich příští návštěvy polepšíme a dorazíme v hojnějším počtu.