Sedmnáctý ročník akce Léto plné hvězd se pyšní skvělými jmény. Letos se ve výstavním sále divákům představili Sabina Laurinová, Miro Šmajda, Josef Laufer, Hana Křížková, Kamila Nývltová nebo Gabriela Gunčíková. Na svůj večer ještě čeká také Ondřej Ruml, který vystoupí 23. srpna, a uzavře tak letošní konání výstavy. Šestnáctý srpnový den však nepatřil nikomu jinému než Petru Ševčíkovi.
Večer s dualitou, jak svůj koncert Petr nazval, otevřela balada Mířím jen dál. Petr se chopil kytary, stejně jako jeho doprovodný zpěvák a muzikant Jirka, a již s prvními tóny otevřel posluchačům svůj svět. Akustická, komornější verze Petrových autorských skladeb však zpěvákovi vůbec nebránila v tom, aby ze sebe nechal prýštit vodopád energie. O pořádný příval vody se postaral ztřeštěný kousek s názvem Cause I Want You.
Petr ve svých rukách během večera ale netřímal jen kytaru. Své umění předvedl také za doprovodu nástroje s nádherným zvukem, ukulele. S Jirkou tak tvořili dvojici, která k sobě ladila, jako by se pro sebe pánové narodili. Kdyby Petr nebyl příliš upovídaný a neprozradil, že měli s Jirkou jen jednu zkoušku, a to den před koncertem, přítomní posluchači (nebo spíše posluchačky) by za jejich výkonem mohli tušit měsíce tvrdé dřiny.
Skladby, které večerem zněly, občas nutily k zamyšlení. Nejinak tomu bylo u písní Sám sebe se vzdáváš, již Petr napsal po vyřazení z pěvecké soutěže, nebo Dokonalá. V sále se snad ani nedýchalo, aby nebyl narušen Petrův nádherný hlas, který jako by promlouval do duše. Každičký tón byl prožitý a zazpívaný s láskou. Petr opět prokázal své skvělé intonační schopnosti a cit, jenž je pro hudbu nepostradatelný.
Čtěte také: Léto plné hvězd: Vernisáž přivítala Ondřeje Rumla a Sabinu Laurinovou
Polovina koncertu byla oddělena krátkým rozhovorem Petra a Olgy Černohorské, organizátorky výstavy. Olga, ostatně jako vždy, střílela po Petrovi nekompromisní otázky, které dochucovala přesně odváženou dávkou humoru. Mladý zpěvák jejímu tempu ovšem stačil a nenechal se zaskočit. Prozradil něco o své desce Duality, která se již nezadržitelně blíží po cílové rovince do finiše, popovídal o setkání s Jirkou či se nechal slyšet, že plánuje návrat do školy.
Závěr hudebního bloku Léta plného hvězd patřil skladbě Big Big Noise. Jirka při tomto kousku opustil své útočiště za mikrofonem a nechal Petra samotného. Protože skladba má neuvěřitelný náboj, Petr zpíval do podkladu, který měl nahraný na CD. Avšak nebylo to ani velké ani hlučné, jak název skladby sliboval. Zpěváka totiž zradila aparatura, která nebyla schopna pojmout tak silný zvuk, aniž by nepříjemně pískala. Petr však s úsměvem odložil mikrofon a zpíval do jemně znějících, ale v jádru čertovských, podkladů. A jaký byl výsledek? Veselý, povzbuzující, nespoutaný. Co na tom, že aparatura se rozhodla pro onen den již odpočívat.
Silný potlesk fanynek v sále přivolal Petra zpět i po poslední odehrané skladbě. Pro jejich potěšení tedy zpěvák přidal ještě kousek s názvem You Raise Me Up, aby se o pár minut později mohl věnovat fotografování a autogramiádě.
