Na programu prvního dne bylo hned několik pozoruhodných lahůdek. Jako první vystoupil kvartet Arifa, jenž upoutal pozornost nejen svým národnostním složením, které rozhodně nebylo úplně obvyklé. Arabsky laděné písně plné úžasných improvizací totiž na pódiu spolu hráli Turek, Iráčan, Holanďan a Rumun. V jejich písních se tak odrážely nejen vlivy hudby blízké Střednímu východu, ale také se zde daly nálezt postupy známé evropskému posluchači. Dohromady tak vznikla zvláštní směs rytmů a melodií, které rozhodně nepůsobily protichůdně, jako kdyby pejsek s kočičkou pekli dort.

Kromě známých nástrojů, jako byly perkuse a bicí, na které hrál Sjahin During, a saxofon, kterému zdatně kraloval Alex Simu, upoutávaly pozornost hlavně exotičtější instrumenty. Jedním z nejpozoruhodnějších zážitků byla možnost sledovat techniku a nápady hry iráckého hráče na citeru Osamy Abdulrasola, který se úžasně doplňoval s vedoucím kapely Mehmetem Polatem, jehož styl hraní na tureckou loutnu Oud byl rovněž fascinující.

Čtěte také o blížícím se koncertě kytaristy Paca de Lucii

Po tomto meditativním zážitku nastoupila kapela s trochu jiným kalibrem hudby. Balkánskou dechovku přijela předvést skupina Karandila Junior složená z velice mladých a nadaných hudebníků z bulharského romského ghetta. Koncertem, z po všech stránkách velice vymakaných písní, které úplně čistě nespadaly do tradiční dechovky, kapela rozproudila krev návštěvníkům Štvanice natolik, že se mnozí bez váhání pustili do divokého tance.

Navzdory super rychlému tempu, které vzhledem k absenci pauz mezi skladbami neustávalo, se však hodinu a čtvrt dlouhý koncert začal zdát být příliš dlouhý. Přeci jen mnohé skladby si byly často podobné, což způsobilo rychlou přejedenost až oposluchanost. Nicméně je třeba ocenit výkon těchto mladých hudebníků, kterým po technické stránce nebylo co vytknout.

Hudební exotiku z Indie přijela představit skupina Terah Taali

Po této divočině přišla kultura se zcela jinými základy. Na pódiu se objevila velice exoticky oblečená indická skupina Terah Taali. Sestava tří žen, které seděly v tureckém sedu v čele pódia, a jejich tří mužských protějšků nasadila zcela jiný kurz, než tomu bylo u předchozí balkánské skupiny. Písně těchto umělců se začínaly rozvíjet velice pozvolna a jemně, jak tomu u indických hudebníků bývá.

Lehké perkusivní doprovody pomalu ale jistě začínaly zrychlovat za doprovodu strunných nástrojů a zpěvů mužské části skupiny. Do tohoto rytmu se pravidelně svými tenkými hlasy zapojovaly i ženy, které kromě zpěvu pozoruhodným způsobem rozvíjely hru na činely, které měly přišité na všech možných částech svých pestrobarevných kostýmů. Do gradující skladby se později zapojily i s takřka akrobaticky tanečními vstupy, kdy se všechny tři ženy kroutily v rytmu skladeb, aniž by vypadly z tempa svých činelových doprovodů. Dojem z koncertu se dá vyjádřit jen jedním slovem – úžasné.

Vyvrcholením večera byl po této libůstce koncert zkušeného etiopského jazzového hudebníka Mulata Astatkeho. Jeho fúze etiopských rytmů a stupnic s jazzem již v minulosti zaujala mnohé světové hudebníky.. A ačkoli při svém angažmá v kapele Duka Ellingtona se neměl tolik šanci projevit, s o to větším ohlasem byla později přivítána jeho spolupráce například s Robertem Plantem či Kanyem Westem. Sám vynikající hráč na vibrafon se nechal doprovázet skvělými hudebníky z Anglie, kteří odváděli neskutečné výkony. V tuto dobu již nevládlo takové horko, které do té doby zmáhalo všechny přítomné, a tak skvělému zážitku již nic neubíralo na kráse.

Sobotní program zakončila skupina Jagwa Music, která do Čech přijela až z Tanzanie a jejíž vystoupení bylo třešničkou na dortu koncertního dne. Respect festival pokračuje i v neděli, kdy již večer vystoupí například španělský zpěvák Duquende, který je mnohým lidem znám především pro svou dlouholetou spolupráci s kytaristou Pacem de Luciou.