Sobotní program odstartovali Blue Effect. Před slušně zaplněným hledištěm zahráli skladby z alb Nová syntéza a Nová syntéza 2, které vyšly na počátku sedmdesátých let. Tyto dva velké počiny patřily ke klíčovým momentům české rockové a jazzové hudby. Původně byly Nové syntézy nahrány s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, nyní se jich ujal nástupce orchestru Rozhlasový Big Band Gustava Broma.

Za dob normalizace se uskutečnily pouze dva koncerty, na Rock for People tak po dlouhých čtyřiceti letech proběhla světová premiéra tohoto nadčasového projektu, v němž se mísí rocková hudba s jazzem. Blue Effectu s Big Bandem se podařilo v uzavřeném komorním prostředí stanu Staropramen stage vytvořit dechberoucí magickou atmosféru. I přes strašlivé dusno, které v odpoledních hodinách vládlo, diváky představení nadchlo a hudebníky odměnili bouřlivým potleskem. Na závěr zazněla i známá píseň z pozdější éry Blue Effectu Ej padá, padá rosenka, při níž běhal mráz po zádech.

Jiný za zmínku stojící sobotní koncert měli na svědomí švýcarští Kadebostany, kteří se rádi opřádají aurou tajemna. Bláznivá partička sama sebe nazývá kolonizátory popového impéria, má svoji republiku, rádio i armádu. Kapela o sobě tvrdí, že byla založena prezidentem Kadebostanem, který kolem sebe shromáždil nejlepší muzikanty republiky Kadebostany, mezi nimiž vyniká zvláště zpěvačka Amina. Její hlas může v klidu konkurovat hlasům zpěvaček, jako je například Adele nebo Selah Sue. 

Ať už jsou Kadebostany jakkoliv fiktivní zemí, je nutno říct, že kapela se svým vystoupením byla naprostou realitou. Na pódium vyrazila ve vojenských uniformách a za doprovodu temného zvuku pozounu spustila dunivou elektronickou show místy připomínající vojenskou přehlídku. Hudbu kapely by se dalo popsat jako směsici syntetizátorů, popu, rocku a exotických rytmů. Rozpohybovat vedrem zmožené publikum dalo sice trochu práci, nakonec však kapela slavila úspěch. Celkově jejich koncert vypadal jako malé divadelní představení a všichni „herci“ předvedli perfektní výkon.

Dalšími hvězdami vrcholného festivalového dne byli například i londýnští Molotov Jukebox nebo rock’n’rolloví The Strypes. Právě mladíci z The Strypes divákům naservírovali svižný kytarový nářez, který posluchače přenesl zpět do bluesrockových šedesátek. Skvělý výkon předvedli také indie popoví The Naked and Famous, jejichž koncert měl kvůli technickým problémům znatelné zpoždění. Nakonec se ale problémy vyřešily a posluchači si mohli vychutnat jejich něžné elektronické melodie.

Lucie a její velkolepá show

Nejočekávanějšími hvězdami dne byla bezesporu jedna z nejpopulárnějších českých kapela Lucie, která letos ohlásila svůj velký comeback. Koncert na Rock for People měl být poslední zastávkou na jejich turné. Oblíbení hudebníci, kteří v roce 2004 ohlásili tvůrčí pauzu, si pro fanoušky hradeckého festivalu přichystali velkolepou podívanou. Podle organizátorů se na jejich dvouhodinový koncert přišlo podívat až dvacet tisíc diváků.

Lucie vystoupila v původním složení David Koller, Robert Kodym, P.B.CH. a Michal Dvořák. Atmosféru několika písní dokreslovalo dívčí smyčcové kvarteto. Celý koncert zahájili pomalejší hitovkou Amerika, která měla diváky dostat do nálady. Pak následoval úderný song Pohyby, po něm opět něžnější Daniela a Lucie. Za doprovodu světelných i pyrotechnických efektů, kterých naštěstí využívali poměrně vkusně, fanoušky rozehřály staré hity jako Vona říká jó, Noc, Sen a další. Během písně Zkamenělý dítě se mírně rozpršelo, ale déšť jen dovedl do dokonalosti Medvídka, kdy kapela do vzduchu vypustila stříbrné konfety, které měly napodobit sníh. Déšť smíchaný s lesklými papírky působil velmi efektně. Nonsensový song Zkamenělý dítě pak rozezpíval i zadní řady.

Prohlédněte si také fotogalerii: Rock for People, Hradec Králové, 5.7.2014

Nadchly i Šrouby do hlavy, Panic a Černí andělé. Ve vzduchu byla cítit nostalgie. Na konec znovu zahráli náladový hit Amerika. Představení dokreslovala unikátní projekce na pozadí. Jak kapela slíbila, přivezla si do Hradce Králové show, jakou žádná jiná česká kapela nemá, i když žádné velké překvapení se nedělo. Lucie jen navázala na své úspěšné halové koncerty a vychytala všechny chyby. Skupině by se dal vytknout odstup od publika a zpočátku chabý kontakt s diváky. Také byl z projevu kapely znát určitý stereotyp, který mohl trochu nudit. Otázkou tak zůstává, do jaké míry jde Lucii o hudbu a o fanoušky, a do jaké o peníze.

Rock for People se protančil k závěru

Po Lucii se pak diváci mohli přesunout na vedlejší stage, kde hráli britští elektroničtí mágové Chase & Status. Zajímavá elektro-formace byla taktéž jedním z headlinerů letošního jubilejního ročníku. Chase & Status jsou známí svou propracovanou světelnou a laserovou show a také projekcemi, které podkreslují masivní vlny taneční hudby. Elektrizující duo, které na festivalech doprovázejí ještě pomocní hudebníci, nadchlo všechny příznivce zběsilého tancování. Noc na Rock for People tak patřila tanečním orgiím.

A pokud i toto davové šílenství někomu připadalo málo, měl možnost dorazit se ještě na vystoupení Asian Dub Foundation. Londýnská partička momentálně objíždí svět se svým novým albem The Signal and The Noise. Kapela, která se otevřeně staví proti rasismu, se na Rock for People vrátila už po třetí. Tentokrát však svůj energický mix reggae, drum’n’bassu, punku, elektroniky a hip hopu zahalila do potemnělejší nálady. Skladby byly pomalejší, ale zato údernější.

Novinka Zig Zag Nation, která se zabývá rasismem, tak vyzněla ještě neutěšeněji než na albu. Stand Up, další chytlavý song z nové desky, který je tentokrát o lidské síle postavit se za vlastní práva, publikum přijalo nadšeně. Nechyběla ani hitovka Flyover nebo A History of Now. Všichni, kteří si chtěli na závěr festivalu pořádně zatančit, mohli být spokojeni. Působivé rytmy Asian Dub Foundation a ďábelský smích zpěváka Ghetto Priesta, který si loni na Rock for People zahrál společně s českým umělcem Borisem Carloffem, zakončili hlavní program festivalu.

Rock for People zvládl svůj jubilejní ročník na jedničku. Návštěvnost byla sice menší než v předchozích letech, výběr kapel byl ale přesto velice povedený. Festival nabídl jak světově proslulé hvězdy, tak mladé hudební naděje, o kterých ještě do budoucna určitě uslyšíme.