Osvěžení v parném dni přinesla mladá kapela Years & Years na hlavní scéně. Taneční rytmy v elektronickém kabátě působily svěže a mladistvě, což podpořil i samotný frontman Olly Alexander. Ten se uvolněně vlnil stejně jako spoustu lidí, kteří si přišli vychutnat slunný den u hlavní stage. Jeho zpěv doplňovaly dvě vokalistky, povedené byly také uzemněné energické bicí. Skupině se vcelku snadno podařilo vytvořit taneční atmosféru.
Po Special Conffeti Party o sedmé, kdy hlavní scénu zavalila spousta konfet v pouhé jedné vteřině, vystoupil jeden z členů (dnes už rozpadlé) kapely Oasis - Noel Gallagher se svou kapelou High Flying Birds. Atmosféra jejich koncertu byla lehce roztříšťěná. Velká část lidí v publiku byla na koncertě hlavně proto, aby měla dobrá místa na následující australskou zpěvačku. Další početná část publika čekala na známou skladbu Wonderwall od skupiny Oasis. Nálada jednotlivých songů se střídala jako na horské dráze. Některé působily romanticky a nostalgicky, jiné zase psychedelicky. Kapela byla obohacená o dechovou sekci, ta ale v celém konceptu zanikala. Akustičtější pasáže měly správný letní nádech. Očekávaná písnička Wonderwall skutečně zazněla jako jedna z posledních, tím pádem bylo publikum nadšené a nápěv této melodie se nesl napříč davem.
SIA si na svůj koncert připravila vcelku nevídanou podívanou. Ona sama stála po celou dobu koncertu v pozadí, přesně jak se od ní dalo očekávat. Veškeré dění na pódiu obstarali tanečníci. Hudba byla reprodukovaná, a jen samotný zpěv byl naživo. To plno lidi trochu popudilo - očekávali kapelu. Není divu, že někteří koncert nehodnotí v superlativech, poněvadž jim k tomu něco chybělo. Navíc při zjištění, že veškerá videoprojekce na bočních obrazovkách nebyla naživo, ale je to v podstatě přednahraný film, se plno lidí cítilo lehce podvedeno. Videoprojekce byla identická s děním na pódiu, ale někteří aktéři (v čele s dvorní tanečnicí Maddie Ziegler) na pódiu byli nahrazeni.
Hlas australské zpěvačky ale všechny nedostatky skryl během koncertu do pozadí. Výšky, při kterých mrazilo, a sborový zpěv publika u většiny písní byl dechberoucí. Hodinový koncert uběhl neskutečně rychle. Zazněly skladby jako Elastic Heart, Bird Set Free nebo také Diamonds - kterou o pár dní dřív zazpívala i Rihanna. Málokdo totiž ví, že tuto skladbu složila právě SIA. Na závěr zazněla i zřejmě nejznámější skladba Chandelier. Ocenění si dozajisté zaslouží celá dramaturgie představení - ta měla příběh a nutila diváka přemýšlet nad děním na pódiu a zároveň nad zpěvaččinými texty. Scéna byla minimalistická, laděná do bílé barvy (stejně jako oděv zpěvačky) a odehrávala se na středu pódia v pomyslné krychli.
Ačkoli někteří diváci byli zklamaní, SIA předvedla neotřepanou show, která měla diváka spíš donutit k zamyšlení, než k letmým prožitkům. Tím se SIA liší od ostatních popových zpěvaček, které sázejí především na velkolepou vizuální show. Vybočuje z řady, a přesně to je na ní tak přitažlivé.
Po půlnoci vystoupil na Europe Stage český beatboxer a zpěvák En.dru. V publiku bylo mnoho Čechů, kteří přišli podpořit českého umělce. Po počátečních problémech se zvukovou zkouškou přišla hodinová cesta vytvořená pouze zpěvákovými ústy a loopingem. Během koncertu se publikum značně rozrostlo. A není divu, En.dru dokázal, že na tak velkém festivalu má své místo a dokáže si najít i příznivce z jiných koutů světa, než z těch českých.
