Vladimir Cosma představuje ve filmové hudbě podobný fenomén jako třeba Ennio Morricone či mladší skladatelé Hans Zimmer či John Williams. Věkově blíže spíše k prvně jmenovanému je spojen také se zlatou érou francouzského filmu 70. a 80. let. Ani v pokročilém věku ovšem neustává a o své vitalitě přesvědčil i fanoušky v Praze. Filmová veledíla spojená s herci jako Jean-Paul Belmondo, Pierre Richard, Gérard Depardieu, Louis de Funés, Jean Reno či Sophie Marceau se stala nosnou plochou celého koncertního setlistu.
Koncert byl zahájen emotivním tématem z filmu Eso Es, ve kterém exceloval tehdy již zkušený herec Jean-Paul Belmondo. Film z roku 1982 patřil mimochodem ve své době k nejdražším evropským filmům. Ale to odbíhám. Faktem je, že krom výborného výkonu Českého národního symfonického orchestru ve spojení se smíšeným sborem byl doplněn, jak už to u koncertů Vladimira Cosmy bývá, zajímavým výběrem sólových hráčů na poměrně nevšední (pro orchestr) nástroje. Basovou kytaru obsadil například zkušený rockový hráč Philippe Chayeb, který nasadil orchestrálnímu zvuku skladeb správný funkrockový rytmus tolik příznačný pro hudbu 70. let. Bicí zvuk nasadil druhý host Claude Salmieri.
Divácky největší ovace si vysloužila ovšem mladá, teprve sedmadvacetiletá, rumunská sopranistka Irina Baiant. Během několika výstupů ukázala sílu svého hlasu, aniž by sklouzla do jakéhokoliv patosu. Dalším skvělým hostem se také ukázal hráč na cimbál Marius Preda, který se dočkal i několika sól za podpory orchestru, což byl opět velmi silný moment koncertu. Je úžasné pozorovat, jak je možné cimbálový zvuk propojit s mohutnou orchestrální sílou, aniž by jeden prvek překrýval druhý.
Posluchače během večera ovšem musel zaujmout i vynikající a charismatický polský hráč na foukací harmoniku – Greg Zlap. Ten se předvedl nejen jako vynikající sólista, ale dokázal být platný i jako doprovodný hráč, který s harmonikou dosahuje takřka rytmických schopností. Vladimir Cosma vždy využíval služeb i schopných hráčů na Panovu flétnu a nebylo tomu i jinak v Praze. Mladý hudebník Cezar Cazanoi rovněž zaujal a to i tím, kolika dechovými nástroji vládne.
Večeru dominovaly samozřejmě posluchačsky vděčné a s uplynulými léty zlidovělé písně jako téma z filmu Dobrodružství Rabína Jakóba, Křidýlko nebo stehýnko (s Louisem de Funésem), Zvíře (Jean-Paul Belmondo), Hračka, Kopyto či Velký blondýn s černou botou (Pierre Richard). Setlist ale byl zajímavě složen tak, že bylo zajímavé poslechnout si i méně známé filmové soundtracky, z nichž například lze doporučit témata z filmů Sedmý terč či La Neige et le Feu. Zkrátka když pomineme jistoty, které skýtaly prověřené hity z filmů, které naše televize otočí na obrazovkách několikrát do roka, odnesl si návštěvník navíc minimálně několik tipů na další zajímavé francouzské filmy.
Vladimir Cosma překvapil zároveň i svojí nezdolností, protože celý koncert (s přestávkou trvající dvě a půl hodiny) oddirigoval vestoje a rozhodně nepůsobil, že by mu síly chyběly. Každého sólistu vyprovodil na pódium a všem se poctivě věnoval. V závěrečné písni dokonce oddirigoval nejen orchestr, ale vybízením ve vhodný moment k potlesku i posluchače. Po skončení navíc ochotně uskutečnil dlouhou a náročnou autogramiádu, kterou potěšil zajisté řadu návštěvníků.
Ve filmové branži je skutečně málo tak velkých osobností, jako je Vladimir Cosma, proto lze jen smeknout před pořadateli Prague Proms, že se jim podařilo podobně jako s Ennio Morriconem uskutečnit tak velkolepě znějící koncert, při němž bylo Českému národnímu symfonickému orchestru zajisté ctí si zahrát hity slavného rumunského skladatele. Ten navíc nevyloučil další návštěvu...
