Nepříjemná otázka hned na začátek. Jak postihla Vaši koncertní produkci současná situace kolem koronaviru?

Koncertní produkce se samozřejmě úplně zastavila. Snažíme se přesouvat zrušené koncerty na nové podzimní termíny, ale mám obavu, aby jich zase nebylo moc. Lidé sice budou po koronaviru hladoví po muzice, ale kvůli předpokládané hospodářské krizi bez peněz.

Jak si myslíte, že tato událost změní hudební průmysl obecně?

Vše záleží na tom, za jak dlouho se svět vypořádá s nákazou. Nejhorší bude omezený mezinárodní pohyb lidí. Mám obavy, že muzikantům z některých nejvíce zasažených států bude zakázán vstup do jiných zemí, a tudíž nebudou moci poskládat turné.

Jak byste úplnému laikovi popsal proces při pořádání koncertu zahraniční kapely, tedy samotné promotérství vůbec?

Zjednodušeně. Poptáte interpreta a nabídnete mu honorář, spočítáte si náklady na pronájem sálu, dopravu, ubytování, catering, OSU (poplatky pro Ochranný svaz autorský, pozn. redakce), techniku, propagaci, poplatky ze vstupného a hromadu dalších věcí. Určíte cenu vstupného a spočítáte takzvaný break, tedy při kolika prodaných vstupenkách se dostanete na nulu.

Přečtěte si také rozhovor s Beth Hart: Nikdy nikoho nesoudím

Jste bezesporu velký (nejen) rockový fanda. Jaké posloucháte nejraději kapely? A jaké byste třeba našim čtenářům doporučil?

Pro mě je absolutní číslo jedna Led Zeppelin. To je muzika, která se nikdy neoposlouchá. Z dalších oblíbenců bych jmenoval Joea Bonamassu, Beth Hart, Jethro Tull a nesmím zapomenout na System Of A Down.

Jak jste se k promotérské práci vlastně dostal?

Byl jsem velký fanda muziky již od dětství a ve čtyřiceti letech jsem si řekl, že už bych si mohl pořídit rockový klub. A potom se to tak nějak rozjelo.

Promotérství je řemeslo, řekl bych, pro silné povahy. Jak zvládáte vypjaté situace kolem pořádání koncertů?

Tak občas to jsou velké nervy a říkám si, že se na to vy…., ale potom vždycky vychladnu.

Je samozřejmě asi lehčí prodat koncert světoznámé hvězdy. Co všechno musíte udělat pro české posluchače, abyste zpropagoval koncert byť skvělé, ale začínající neznámé kapely?

Skvělou, ale neznámou kapelu neprodáte ani s mega propagací. Tohle si mohou dovolit festivaly, kam chodí lidé automaticky, jako například Colours of Ostrava.

Zpěvačka Beth Hart vystoupila v České republice vůbec poprvé 15. června 2012 v Olomouci v Bounty Rock Café. Jak jste ji objevil?

To je zrovna i odpověď na předchozí otázku. K Beth Hart mě přivedl můj velký polský kamarád Andrzej Matyszik. Dovezl mi její DVD z koncertu v Amsterdamu v Paradisu. To mě tak dostalo, že jsem si řekl, že ji musím dovézt do Olomouce. Andrzej mi vše domluvil a následovala masívní půlroční kampaň. Megaboardy, rádiová reklama a vše na maximum. V Bounty nehrálo půl roku nic jiného než Beth.

Některé servírky už chtěly i dávat výpovědi. A po tom všem přišlo na festival, kde mimo ni učinkovali ještě Ken Hensley & Live Fire, Kamil Střihavka & Leaders, Human Zoo, Michal Pavlíček Trio a další, cca 600 lidí. A jsem rád, že dnes již v pohodě každoročně vyprodá Forum Karlín.

Jak vnímáte Beth Hart a máte nějakou humornou příhodu z doby pořádání koncertu?

Beth byla absolutně v pohodě. Spíše než humornou příhodu bych zmínil takové menší drama. Produkce kapely se domluvila s jedním českým prodejcem triček, aby jim prodával jejich originální trika s Beth. Bohužel on je stáhnul a prodával své napodobeniny. A manžel Beth Scott Guetzkow to uviděl, přeskočil pult a už byla mela a chtěl zavolat policii a ukončit koncert. Nakonec se to nějak vyřešilo.

Máte nějaké další vytipované hudebníky, které byste chtěl třeba přivézt, u kterých tušíte, že to budou takové hvězdy do pár let jako například již zmíněná Beth Hart?

Chtěl jsem Gretu van Fleet, ale nějak se to nepovedlo a dnes je to zase o jiných penězích.

Někteří hudebníci jsou vyhlášeni svými netypickými požadavky na pořadatele koncertů (palmy na pódiu, speciální drink, …). Setkal jste se s něčím takto zvláštním?

Naštěstí jsem se s ničím mimořádným nesetkal. Někdy je toho fakt hodně, ale pokud se to dá koupit, tak je to v pohodě.

Jste ze své role pořadatele ještě schopen si vlastní koncert užít? Nebo pořád hlídáte, aby se něco nepokazilo?

Většinou když je již vše rozjeté a funguje to, tak si koncert i užiji.

Když jdete na koncert pořádaný jinou agenturou, užíváte si ho více, nebo se díváte okolo, jak zvládají jeho zajištění, ozvučení a celkové pozadí? Projevuje se u Vás nějaká promotérská deformace ?

Samozřejmě. Člověk to má již v sobě a sleduje vše okolo.

Do České republiky jste rovněž přivezl již několikrát Glenna Hughese. Jak byste ho popsal ze zákulisního pohledu?

Glenn je velký srdcař. Ze začátku působil jako nedostupná hvězda, ale nakonec s ním bylo vše v naprosté pohodě. Glenn navíc velmi pečuje o své hlasivky. Před každým koncertem mu musíme dodat čerstvou šalvěj, ze které popíjí čaj.

Máte naplánovaný v budoucnu další jeho koncert?

Nyní se stal frontmanem The Dead Daisies. Takže když se zadaří…

Máte nějakou vysněnou kapelu, hudebníka, kterého byste rád do České republiky přivezl pod značkou Bounty Rock Café?

Tak to je bez všech pochybností Robert Plant.

Na které koncerty nejraději vzpomínáte, a na které naopak byste raději třeba zapomněl? A proč?

Myslím, že žádný koncert nebyl tak zlý, že bych na něj chtěl zapomenout. Nejraději vzpomínám na předloňský koncert Ricka Wakemena s Moravskou filharmonií ve Španělském sále Pražského hradu. Tohle byl prostě vrchol, na který se bude dlouho vzpomínat.

Na závěr. Co byste vzkázal hudebním fanouškům v současné situaci?

Všem hudebním nadšencům přeji, aby tohle sviňstvo přežili ve zdraví (hlavně játra jsou v době karantény velmi zatěžována...) a těšili se, že snad již v srpnu si dáme nějaký famózní koncert ne on-line, ale naživo!