Jaký je Váš názor, Charlie, na současnou londýnskou hudební scénu?

V Londýně je mnoho zajímavých hudebníků, kteří se začínají více prosazovat. Většina z nich hraje především electro, ale od té doby, co je možné hudbu běžně streamovat nebo co se objevil kanál YouTube, snížil se prodej klasických alb na celém světě. Znovu se ke slovu dostává živá hudba. Hudebníci a kapely musí koncertovat, aby si jich někdo všiml. Dneska vidíme, že je strašně moc kapel, co vystupuje živě, ale musíte být dobří, aby vás někdo zaznamenal mezi všemi ostatními. Londýn je škola a základ pro všechny muzikanty a myslím, že dneska ještě více než kdy jindy.

Co si myslíte o dnešní folkové scéně? To je přece jenom minoritní žánr...

Abych byl upřímný, nesleduju ji tak dopodrobna, abych na ni měl vlastní názor. Ale samozřejmě vím, že je zde velice silná scéna, která se většinou ukáže na různých festivalech, než že by se objevovala v rádiu nebo byla běžně online, jako je tomu například s electrem. Jak jsem říkal v předešlé odpovědi, živé hraní je dneska mnohem důležitější, což bylo na folkové scéně vždycky úplně běžné.

Kdo je Váš oblíbený folkový hudebník, který Vás ovlivnil nejvíce?

Nejspíš Joni Mitchel. Byl jsem jí přímo posedlý, když jsem byl v pubertě stejně jako jazzem.

Folk je přesně tím žánrem, kde hudba je jen polovina celého umění. Důležité jsou taktéž texty. Jaká témata Vás oslovují nejvíce a kde berete nejčastěji inspiraci ke skládání?

Rád zpívám o tom, co je neobyčejné během našeho života tady na Zemi a také to, co úplně nedokážeme pojmenovat. Píšu proto o věcech, jako jsou život po životě a opravdové utrpení, se kterým se mnoho lidí musí vypořádat. Často také hledám inspiraci v přírodě, kde hledám hodnoty a skutečné ctnosti. Všechna inspirace pramení ze všech mých pět smyslů a někdy také z toho šestého...

Původně jste byl basista a hrál jste se svým bratrem Tomem Baxterem...

Ano, to byly skvělé časy, a během této doby jsem se hodně naučil, mnoho a rychle. Ale hrát jako basák ve stínu mého bratra bylo zároveň i spousta legrace a také škola, jak se naučit sehrát se s jiným umělcem. Je nutné poslouchat, kdy je třeba, zazářit, kdy je třeba.

Oba Vaši sourozenci jsou hudebníci. Píšete společně nějaké písničky?

Doposud jsme to nikdy neudělali, ale právě nyní jsme se bavili o tom, že by bylo fajn dát se dohromady a napsat něco společně. Myslím, že teď je ten správný čas v našich životech, abychom se do něčeho takového pustili.

Máte rád Francii? Jste v ní velmi populární...

Ano, tuto zemi mám moc rád. Je to nádherná země. A právě ve Francii je mnoho fanoušků, kteří mi hodně pomohli.

Jaká je Vaše představa dnešního pravého „hobo" stylu?

Odpověď na tuto otázku najdete v mém videoklipu k písničce Say Something, který jsem natočil minulý rok.

O čem je skladba I Love Your Smile? A o čem video k ní?

Tak to je už hodně stará písnička. Chvilku musím popřemýšlet... Ta skladba je vlastně o mé přítelkyni a ta bývala hodně naštvaná v té době. Bylo velmi těžké, abychom ve vztahu byli šťastní a užívali si ho. Písnička je o cestě do Itálie, kam jsem s ní jel. Stálo to mezi námi ale i tak za pendrek, ale pak jsme si vypůjčili kola ve městě Luca v Tuscaně. Ta svoboda, kterou jsme zažívali, když jsme jezdili kolem města a v přírodě v blízkém okolí, úplně změnila náladu a zase jsme si užívali plno legrace.

Vaše poslední album se jmenuje Curio City a vyšlo loni. Jaké podle Vás je?

Hlavně o objevování mého vnitřního světa, mého „Curio City". Myslel jsem na všechna města a všechny země, které jsem během života navštívil. Deska objevuje proměny a změny. Prošel jsem mnoha změnami ve svém osobním životě v posledních několika letech. Album mi pomohlo všechno, co bylo ve mně, vyjádřit.

Teď odbočme od hudby. Stal jste se terčem známého francouzského šprýmaře Rémiho Gaillarda. Líbí se Vám tento styl humoru?

Je velice důležité, aby člověk čas od času vypadal jako idiot. Rémiho žertík mně připomněl, abych se nebral tak vážně. Jednoho dne zemřu a už tu nebudu, ale než ten moment přijde, je tu mnoho věcí, které jsou důležité a dají se dělat s vášní, než se zabývat tím, že člověk vypadal pět minut jako blbec. Odvedl dobrou práci a pomohl mi tak.

Co připravujete pro své fanoušky v Praze?

Samé dobré věci! Staré skladby, nové skladby, nějaké covery. Budu hrát ještě se dvěma hudebníky a to je pro mě lepší, než hrát s kapelou, protože mi to dává více svobody. Můžu se více věnovat publiku. A moc se do Prahy těším!