Vracíte se do ČR po dvou letech, jak se těšíte do Brna? A jak vnímáte české publikum?

Měli jsme to štěstí hrát v Česku na pár festivalech, jako jsou například Jamrock, Let It Roll, Rock For Church nebo Rock for People a fanoušci byli plní energie, připravení na party táhnoucí se k ranním hodinám. Česká Republika k nám byla vždy velmi vřelá, moc se těšíme na následující koncert opět u vás!

The Qemists existují přes deset let, měli jste období nějaké větší krize, kdy jste chtěli se vším skončit?

Myslím, že v každé profesi jsou vzestupy a pády, ale naše láska k muzice nám pomohla překlenout i ta těžší období. Je úplně jedno, co zrovna děláte, pokud to má mít nějaký smysl, musíte za to umět bojovat.

Co jsou pro vás rozhodující kritéria, kdy si řeknete, „to byl dobrej koncert“?

Jsou zde koncerty, které se něčím odlišují, prožijete jistý druh zkušenosti, která vám zůstane na celý život. Jako první mě napadlo účinkování na Sonic Festivalu v Japonsku.  Velikost, lokace a úroveň intenzity byly neuvěřitelné, hráli jsme pro 18 000 lidí. Další zážitek se mi vybavuje z Woodstocku v Polsku. Hráli jsme na pódiu po Damian Marleyovi před 300 000 lidmi, to bylo nepopsatelně úžasné. Je to největší free festival na světě, spoustu peněz odtud pak putuje na charitu, je tam naprosto specifická atmosféra.

Které kapely/muzikanti vás inspirovali při vzniku The Qemists, a kteří současní hudebníci vás baví momentálně?

O tom můžeme mluvit donekonečna, pořád čerpáme další inspiraci z mnoha různých zdrojů, ale jsou tu samozřejmě jisté výchozí vzory. Naší svatou trojicí jsou Rage Against The Machine, The Prodigy a Public Enemy.

Jak vnímáte současný hudební vývoj, a kam si myslíte, že směřuje? Jaká bude podle vás hudba za deset, patnáct let?

Myslím, že budoucnost je taková, jakou se ji rozhodneme vytvořit, je to nekonečný vývoj. Právě jsme se vrátili z turné s Enter Shikari a Crossfaith, takže tohle je pro nás současnost. Co bude zítra, nikdo neví, každopádně pro dnešek energie proudí...

Jak se stavíte ke své starší tvorbě? Existují věci, které už se ošoupaly časem a přestaly vás bavit?

Díváme se na naši práci jako na pilulky umožňující cestování v čase. Každá píseň reprezentuje určitý moment. Jsou zde samozřejmě skladby, které se na našem play listu neudržely dlouho, ale je to spíš proto, že některé se staly více oblíbenými než jiné, ne že bychom je neměli rádi.

Děláte při tvorbě nových skladeb kompromisy podle vkusu každého z vás nebo jste jednotní?  

Myslím, že nejen v muzice, ale i v životě obecně by měl být každý ochotný naslouchat konstruktivní kritice - jinému úhlu pohledu od ostatních v rámci zájmu o vlastní rozvoj jak osobnostního rázu, tak uměleckého. Toto přesvědčení přirozeně sdílíme všichni v kapele, prostě si musíme navzájem důvěřovat a jít tam, kam směřuje celek.

Na co se v budoucnu jako kapela nejvíc těšíte?

Moc se těšíme na turné s novým albem Warrior Sound, během 12-ti měsíců projedeme každý kout země, od Brightonu k Tokiu. Čekají nás také nějaké festivaly v Evropě a  jihovýchodní Asi. A můžeme vám slíbit jedno - uděláme vše, co je v našich silách, aby byla každá show nezapomenutelná. Díky za příjemný rozhovor.