Kdo je pan Stone Smoker?

Vojta: Stone Smoker je ztělesněním životního stylu, kterej je o svobodě, lásce, prožití momentu…

Marek: ...ale taky o euforii a kalbách, o tomhle typu dark sideu.

Vojta:  Stone Smoker je všechno požitkářský. Nazval bych ho platformou, která zprostředkovává zážitek. Odměnou jsou nám spokojený lidi, který si užijou akci a řeknou, že to bylo fakt dobrý. Líbí se to jim, líbí se to kapelám. Někdo si tam najde lásku, někdo se tam pobleje na záchodech. Takže Stone Smoker by měl poskytovat prostor takovejmhle momentům.

Jak se Stone Smoker zhmotnil?

Marek: Celej příběh je fakt nudnej…Začalo to u mýho táty, kterej společně s dalšíma čtyřma lidma tvoří tvrdý jádro labelu. Táta měl před revolucí kapelu s týpkem, kterej se jmenuje Kamil Krůta. Ten má momentálně one-band projekt Koonda Holaa, kterej vzniknul v Kalifornii, kde Kamil žil. Táta se po letech s Kamilem propojil přes Facebook a ten mu začal dohazovat skvělý kapely do Rock Baru na Újezdě, kterej funguje pod názvem Moskva Bílina doteď. Přes Kamila jsme se taky dozvěděli o francouzským festivalu Celebration Days. Ten je hlavním zdrojem inspirace nejen našeho festivalu, ale i celýho labelu. Říkali jsme si, že něco takovýho u nás v Čechách prostě chybí.

Vojta: Kamil dohazoval koncerty Martinovi (táta Marka, pozn. red.) na severu, já začínal studovat na vysoký škole v Ústí nad Labem, kde jsem se seznámil s Markem. Přidal se k nám taky můj pražskej kámoš Matyáš, kterej se v Ústí objevil rok přede mnou. Společně jsme jeli na první koncert do Moskvy, kde tenkrát hráli Cheap Wine. Ti jsou spoluproducenty Celebration Days a letošní headlineři na Stone Smoker festivalu. Na koncertě jsme se tenkrát dohodli, že bychom Martinovi mohli pomoci. 

Marek: Tátovi se postupně začala mailová schránka hltit nabídkama od zahraničních promotérů a kapel. Protože má kvůli vlastnímu podnikání málo času, nabídli jsme se, že mu pomůžeme a s tímhle základem vybudujeme vlastní projekt. Kontakty, který by jiný sháněli roky, jsme tu měli naservírovaný přímo pod nosem. Původně bylo v plánu přenést část koncertů zahraničních stonerových a psychedelických kapel z Bíliny do Prahy. V debatách o konceptu Stone Smokeru jsme se ale dostali až k boxingu, vinylům a výrobě kytarovejch pedálů, k nimž mám jako elektrotechnik blízko. Podobu labelu jsme nakonec překopali a momentálně ji ustálili na pořádání festivalu, boxingu a založení e-shopu, kde nebudou k dispozici jen vinyly, ale taky merch všech spolupracujících kapel. Těm bychom v budoucnu rádi pořádali český i zahraniční šňůry.

Jaká byla vaše osobní cesta za hudbou, kterou chce Stone Smoker propagovat?

Marek: Na týhle muzice jsme vyrostli. A když jsme se začali systematicky prohrabávat všema zprávama v tátově mailu, bylo až neskutečný, kolik novejch žánrů, lidí a míst jsme najednou objevili. Se svou kapelou jsem měl díky tomu  možnost hrát ve francouzským squatu. Poznal jsem tam funkční komunitu, kterou spojovala hudba, výtvarný umění a další umělecký projekty. Teď už je situace jiná, ale tenkrát v Čechách nic podobnýho nebylo. U nás se všechny kapely snažily hrát přes jeden mustr. Tam kapely přemejšlely zcela opačně. Snažily se znít tak jako nikdo jinej.

Čím si vysvětlujete, že kapely hrající psychedelii, stoner rock, ale třeba i doom, se v Čechách těší spíš okrajovému zájmu?

Vojta: To je komplexní otázka, která se týká český scény obecně a prolíná se i do jiných žánrů. A vlastně nevím, jak na ni odpovědět.

Marek: Já si to vysvětluju tím, že hlavní promotéři zásobující zdejší scénu se do těhlech kapel nikdy příliš neponořili.

Vojta: Může to tak bejt, ale i když se přiveze dobrá kapela, pořád na ni přijde zanedbatelný rybníček. Není to prostě mainstream. Já osobně neznám úspěšnou českou stoner rockovou kapelu, o níž bychom pravidelně četli články a jezdila tours venku. Když ale přijedeme do zahraničí, tak je i sebemenší hospoda narvaná a kapela má tour po celým Německu.

Marek: Já ale cejtim, že zájem roste. Doposud se k nám vozily spíše klasický riffíčkový kapely. Taky záleží na kvalitě a propagaci. Akcí je, krom posledních měsíců, třeba jen v Praze fakt hodně. Když neuděláš něco extra, tak se do povědomí nedostaneš. Kapely, které jsme sem tahali, mají sice mnohdy super zvuk, ale zdejší povědomí o nich bylo minimální. A lidi moc nechtějí chodit na to, co neznají, pokud vyloženě necítí přidanou hodnotu. Běžnej posluchač stoneru si koncert taky sám nezorganizuje.

Vojta: Trochu odbočím, ale mám pocit, že právě Stone Smoker se na zvyšování povědomí o scéně podílí. Sám koukám jako chleba z tašky na to, že jsme zorganizovali fesťák a lidi se nám sami ozývají s tím, jak je to super. My jsme ale vlastně nic moc neudělali. Spojili jsme jen již existující a fungující kapely dohromady. Tak kde byl doposud zádrhel?

Marek: Uspořádali jsme pár koncertů, který byly fakt tragický. Přišlo 15 lidí a dopláceli jsme ze svýho, ač jsme výbornej band propagovali a sami ochotně roznášeli letáky. Akce ale musí mít nějakou tvář. Proto jsme si vymysleli postavu našeho Stone Smokera, kterej nás provází všemi našimi současnými kroky.

Teď jsme se obloukem vrátili k Vám..jaké jsou Vaše konkrétní plány? Teď do toho korona kultuře hodila vidle…

Vojta: Nám naopak! Hodila nám diamanty!

Marek: Všechny větší festivaly to bohužel položilo. Takže nastal čas festivalů menších, z nichž jeden z nich pořádáme právě my. V momentě, kdy bylo všechno zrušeno a povolena stovka lidí na akci, jsme přišli s tím, že pořádáme v srpnu fesťák. Lidi už byli unavení a vystrašení, takže byli nadšený, když zjistili, že existuje akce, kde se budou moci vyblbnout a odpočinout si. Prostě že tu pro ně bude dobrej mejdan.

Vojta: Festival jsme chtěli oznámit 1. 1. 2020. Jenže prokrastinace level 3000 nám v takhle brzké propagaci zabránila. Reálně jsme byli připravení v březnu, v tu chvíli ale přišla krize. Čekali jsme cca měsíc, jak se situace vyvine. A když bylo všechno zrušeno, vypustili jsme Stone Smokera o půl dvanáctý v noci. Prostě v nejhorším možném čase. Ráno jsme se ale vzbudili a o akci mělo během osmi hodin zájem 300 lidí. Korona nám v tomto ohledu vážně prospěla. Nemuselo se chodit do práce, takže jsme volný čas trávili makáním na přípravách. Zařídili jsme grafiku, line-upy, místa…v tomto ohledu to bylo fakt dobrý. Za sebe bych rád vytvořil kolem festivalu kult, aby se z něj stala pravidelná akce. Myslím si taky na velký čtvrtletní koncerty, Stone Smoker Nights, velký večírky od odpoledne do rána. Pak bych rád zamakal na webu, kde budou krom vstupenek k nalezení všechny spřátelené kapely, jejich desky a merche. Hlavně aby byl Stone Smoker platformou, kde se všichni sejdou. Velkej sen je taky vlastní klub, což vidím v horizontu pěti let. Vymazlený vlastní místo se super hudbou, jídlem a pitím.

Marek: Spíš větší akce než pravidelné menší koncerty. Rádi bychom taky zkusili booking. Tahat zahraniční kapely k nám, český pak ven.

Předpokládám, že některé z nich zahrají v srpnu na Stone Smoker festivalu?

Vojta: Osobně se těším na Johnny & the Rotten. Rakušany, špinavou garáž s punkem. Mají super zvuk. Klipy mají jako udělané v devadesátkách na Gameboyi..totální bizár. Jsou fakt dobrý. Jsou tři a umí to totálně rozjet. Cheap Wine. To je další legenda.

Marek: Těm jsme dělali několik koncertů. V Klubovně byl tenkrát totální mejdan, narváno.

Vojta: Hrají mix sedmsedátek a heavy blues, každý nástroj  má svoje místo. Asi jsem nezažil lepší koncerty. Jejich hudba vezme za půl hodinu každýho. Mají strašnou energii a skvělou komunikaci s publikem. Další jsou třeba 2.0. Vrchlabský duo, kytara a bicí. Prvky Rage Against the Machine s punkem a grunge, taky trocha džentu. Skvělí jsou Madhouse Express. Za mě jsou jedna z nejnadějnějších českých psychedelických kapel. A pak hlavní představitelé stoneru u nás, Acid Row, kteří po personálních změnách nově zahrají ve třech. Kamil Krůta s Koonda Holaa. Nebo takoví Trahir, jediní představitelé doomu, kteří na Stone Smokeru vystoupí.

Nedávno jste oznámili změny v line-upech…

Marek: Zkracovali jsme hrací časy tak, aby byl line-up produkčně zajímavější. Specifická, byť dobrá muzika, baví pestřejší publikum spíš kratší dobu.

Vojta: Taky jsme do labelu přibrali dalšího člena, Vaška, který vede plzeňskou kavárnu a bar MōōVEMENT. Ten se pro náš projekt nadchnul a festivalu zajistil kontakty na bary a catering. Dokázal zařídit věci, v nichž dosavadní sestava trochu tápala.

Jak se takoví lidé jako Vašek shání?

Marek: S Vaškem jsme se seznámili přes naši dlouholetou kamarádku Dendu, která nás svejma výbornejma jídlama krmila celou vejšku. Původně jsme od ní chtěli na festivalu veganskej stánek. Denda dělá barmanku v MōōVEMENTu, a tak nás s Vaškem dala dohromady.

Vojta: Dovolím si tvrdit, že dřív jsme spíš hledali. Dneska už se lidi ozývají nám. Píšou fotografové, umělci, kteří chtějí na festivalu vystavovat…

Festival podle všeho nebude jen o muzice…

Vojta: Ač nikdo z nás přímo veganem není, máme k téhle filozofii a vůbec ekologickýmu přístupu k životu hodně blízko. Nedělat zbytečnej bordel nebo nevykořisťovat lidi někde v Bangladéši, který ušijou tričko za pětku a my ho tu prodáme za tři kila. Rádi bychom, aby třeba jídlo na festivalu bylo z dobrejch zdrojů a kelímky z rozložitelných materiálů, většina merche tvořená z fair trade produktů….O to se, stejně jako o estetiku celýho festivalovýho místa, stará moje přítelkyně Verča. Všechno jídlo na festivalu bude veganský, byť nikomu tuhle filozofii nechceme vnucovat, nebo někoho pranýřovat za to, že maso jí. Dva dny to snad ale každej bez něj vydrží.

Marek: Na stranu druhou je to náš festival, takže je prostě veganskej (smích).

Vojta: Hlavní kuchyni bude mít na festivalu na starosti Jídelna Kuchařek bez domova, projekt, který se snaží pomáhat ženským bezdomovkyním postavit se zpět na vlastní nohy. Najíte se i u stánku s domácími hranolky od farmáře nebo u holek, co vyrábí vlastní popcorn. O dezerty se postará dvojice, která pod názvem Imaginární zmrzlina vyrábí tuhle sladkost bez mlíka a dalších živočišných produktů. Certifikované CBD produkty budou prodávat kluci z CannaBros. Návštěvníci si budou taky moci ohmatat výstavbu longboardů. Vlastní sekci budou mít i různí stavitelé kytar a beden. Na festivalu bude taky burza LPček, sekáč…

…takže máme přivést věci, který už nám doma ve skříni překáží?

Vojta: Jojo, všichni přivezte všechny hadry, co už doma nepotřebujete. Výtěžek se rovnoměrně rozdělí mezi všechny zúčastněné kapely.

Marek: Čekala jsi charitu, viď? (smích).

První ročník Stone Smoker festivalu proběhne ve Skalákově Mlýně. Často ho zmiňujete jako místo, které má pro vás zvláštní význam… Proč zrovna tahle lokace?

Vojta: Skalákův Mlýn jsem nadhodil jako možný místo konání a Markův táta řekl, že ho vlastně taky zná. Tohle místo jsem objevil díky free techno scéně, přes holandského kamaráda, který tu několik tanečních akcí v historii absolvoval.

Marek:  Je to reálnej mlýn, kterej vlastní jedna undergroundová legenda.

Vojta: Skalákův Mlýn je ztělesnění našeho pohledu na život. Pan Skalický (majitel areálu, pozn. red.) je člověk, který doopravdy doceňuje kapely, pořádá akce. Řekl bych, že u něj ještě převládá normální přístup. Žádnej korporát…Navíc jsme věděli, že je to kultovní místo, most mezi různými skupinami, techno komunitou počínaje a undergroundem konče.

Až bude v srpnu po festivalu, co plánujete dál? Berme to i jako výzvu ostatním lidem z branže, kteří mají k podobné hudbě blízko, mají třeba klub…

Marek:  Pro nás bude asi nejlepší, udělat si klub vlastní.

Vojta: Čekají nás již zmíněná koncertní pásma. Na zimní Stone Smoker Night jednáme s klubem, na jarní event máme potvrzeno několik kapel. Jednou z nich jsou dánští The Sonic Dawn, kterým jsme pořádali vůbec náš první koncert v Kaštanu.

Marek: V srpnu už toho budeme vědět víc. Prioritou je spuštění webu, který bude sloužit jako mezikoncertní zdroj informací. O konkrétní podobu vizuálu se nám postaral Šimon Matějka, video nám dělal Michal Jiráň, který hraje na bicí v Perutích. Já mám na starosti web.

Vojta: Do budoucna budeme hodně sázet na Stone Smokera jako osobu, chlapa s okem, který bude za label mluvit.

Máte závěrem pro čtenáře nějaký tip na dobrou zahraniční scénu nebo konkrétní interprety?

Marek: Líbí se mi němečtí Pink Tank Records, kteří mají pod sebou například kapelu Bone Man. Určitě taky Celebration Days Records, kteří pořádají již zmíněný fesťák.

Vojta: Za mě určitě určitě italští HEAVY PSYCH SOUNDS, kteří dodávají velmi kvalitní kontent a kapely. Taky hodně jede řecká scéna, ta se nám dost ozývá. Nedávno jsme pořádali koncert například Halocraft nebo Arcadian Child. Fajn jsou taky kalifornštní SACRI MONTI, ti už u nás byli a příští rok v květnu do Bíliny přijedou znovu.