18.03.2013 17:00

Dvě podoby české jazzové skupiny Limbo

Kapela Limbo představuje nápadité a proměnlivé uskupení na české jazzové scéně. Za svou historii stihla projít pozoruhodným vývojem, který vyústil mimo jiné ke stylovému rozštěpení: kromě původní akustické verze nyní existuje i verze pohrávající si s elektronickými prvky.

 Právě slova jako hravost či improvizace prozrazují mnohé o organičnosti a plastičnosti této skupiny. Saxofonista a basklarinetista Pavel Hrubý, současný frontman a jeden ze zakládajících členů skupiny, k jejich stylu poznamenává: „Hrajeme tak, že je v tom i kus humoru, což nás baví… improvizovaná hudba však neznamená jen neorganizované šílenství, ale též jemné komunikační proudy a poctivou energii.“

Tento tok komunikačních proudů a přenos energie mezi Limbo a jejich posluchači odstartoval v roce 2004. Původní trio ve složení Pavel Hrubý, kontrabasista Taras Vološčuk a bubeník Miloš Dvořáček se o rok později rozrostlo o trumpetistu Františka Kučeru.

 

 

Limbo o sobě poprvé dali vědět stejnojmenným počinem, větší rozruch však vyvolalo druhé album Kalimbo, které bylo v roce 2008 nominováno na nejlepší jazzové album roku v rámci ceny Anděl. Kalimbo je plné hravých, avšak netriviálních melodií, ze kterých tryská pozitivní energie. Tomu odpovídají i názvy skladeb jako například Tanec na pláži, Joe Cestovatel nebo Pan Tau. Melancholičtější chvilky pak přináší Dumka nebo Psychoventilace č. 17.

Žánrový rozštěp

V roce 2008 kapelu opustil Miloš Dvořáček a začal spolupracovat se skupinou –123 minut. Ve stejné době vznikla druhá verze Limba, kterou skupina popisuje jako elektroakustickou. „Elektroniku jsem nechtěl použít primárně jen na efekt, ale jako smysluplnou součást celku,“ dodává k nové podobě formace Pavel Hrubý.

Vývoj nové tváře Limba vyvrcholil natočením nové desky s názvem Out Of Body, na které spolupracovali noví členové obohacující zvuk o elektrické nástroje (Jiří Šimek – kytara, Michal Nejtek – klávesy a samply nebo Tomáš Reindl – tabla a perkuse). Atmosféru této nové tvorby příznačně přibližuje již obal alba – na rozdíl od těch minulých s bílým pozadím dominuje na obalu Out Of Body černá barva.

Elektroakustická verze Limba je vskutku poněkud temnější. S novou náladou korespondují stejně jako u předchozích alb i názvy skladeb: Stalker, Voyager nebo Hotel Kubrick. Shrnuto slovy Pavla Hrubého: „Hudba na novém CD Limbo je svou náladou i tempem skladeb odlišná od předešlého CD Kalimbo – řekl bych přemýšlivější, hlubší – spíše než jazzovou hudbu to vnímáme jako filmové nebo hudební obrazy...“

Přečtěte si také recenzi živého alba Koncert

Další pozoruhodnou nahrávkou je živé album z roku 2012 pojmenované jednoduše Koncert. Jedná se o záznam z vystoupení akustické podoby skupiny v kostele Korandova sboru v Plzni. „Důvod, který mě nakonec přesvědčil, že nahrávku vydáme, byl hlavně zvláštní, akusticky mystický prostor Korandova sboru v Plzni. Přimělo nás to hrát a komunikovat trochu jinak než obvykle. Snažíme se jít svou cestou nejen vytvářením příběhů na základě improvisingu, ale také hledáním neobvyklého zvuku, souzvuku v daném prostoru, momentě,“ vysvětluje Hrubý.

Skupina Limbo by jistě neměla uniknout pozornosti nejen jazzových fanoušků, ale všech hudebních nadšenců, kteří si chtějí rozšířit obzory a poznat další českou formaci tvořící přemýšlivou a zároveň zábavnou hudbu. Takových totiž není nikdy dost.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.