Země slunce, pláží, originální architektury, mnohých problémů a hudby, to je Španělsko. V rytmu flamenca se lidé vlní už několik set let. Jde o živou hudbu, do které se promítá temperament tamních lidí. To se netýká jen flamenca, ale všech stylů a žánrů hudby, jež vzniká v krajích zabírajících většinu Pyrenejského poloostrova. Uděláme si výlet ze severu na jih. Přes katalánské Macaco se přesuneme až k jihu do Andalusie, odkud pochází Los Aslándticos.

Macaco: Kapela nebo jen kapelník

Macaco je kapela z Barcelony. Dohromady je svedl rok 1997 a ulice města, ve kterých hudba vznikala. Na náměstí Plaza Catalunya a Las Ramblas se sešli hudebníci z různých zemí a do svých písní vložili kousek sebe a svého jazyka, proto v písních zaznívá nejen španělština, ale také portugalština, francouzština, angličtina, katalánština a italština.

Tak vzniklo Macaco, jako kosmopolitní projekt, který v hubě odrážel multikulturní dialog. Hledáním nových slov, příchutí, vůní a zvuků se vytvořila kapela sdružující talenty přinášející bohatství hudebních stylů Brazílie, Kuby, Venezuely, Kamerunu, Zimbabwe a samozřejmě Španělska.

První album skupiny Macaco spatřilo světlo světa v roce 1999 a nese název El Mono en el Ojo del Tigre (Opice v oku tygra). Tímto albem rozjeli svou kariéru a ze všech stran se hrnuly nadšené kritiky. Za posledních třináct let jich stihli nahrát dalších šest.

Zajímavým momentem v kariéře Macaco se stal rok 2009. Tehdy proběhla spolupráce s National Geographic, pro něž vznikla skladba Moving. V klipu skladby Moving vystupuje několik světově proslulých španělských umělců, například i pro našince známý herec Javier Bardem (Skyfall, Vicky Cristina Barcelona, Tahle země není pro starý). National Geographic používal skadbu Moving jako oficiální melodii na oslavách Dne Země 22. dubna 2009.

Přestože se Macaco všeobecně prezentuje jako kapela, má jeden jediný hlavní článek, kterým je Daniel Carbonell přezdívaný Mono Loco (Bláznivá opice). Hudba, kterou vytváří, stojí na základech reggae, ale kombinuje v sobě mnoho dalších stylů jako pop, rap, ska, rumbu a flamenco. Mezi úspěchy si Macaco připisuje spolupráci na několika soundtracích ke španělským filmům. Poslední novinkou z letošního roku je album El Murmullo del Fuego (Šumění ohně).

Los Aslándticos, kluci z cementárny

Kapela Los Aslándticos přišla ke svému názvu podle cementárny Córdoba Asland, kam kluci z Córdoby chodili zkoušet, hrát a zpívat. Hudbou reagovali na sociální situaci i problémy každodenního života. Do svých skladeb přenesli život plný energie a svěžesti, které jsou nezachytitelné v jediném hudebním stylu, a proto je kombinují a vytvářejí fúzi hudebních žánrů.

Los Aslándticos pocházejí z Andalusie, kde prozatím také zůstávají oni i sláva, kterou si vydobyli. První desku, El mundo está fatal de los nervos, natočili v roce 2004. O dva roky později spolupracovali na soundtracku k filmu, který dal vzniknout i prvnímu videoklipu, ale u nás jde o kousek zcela neznámý. V roce 2009 vydali druhé album Mi primer día (Můj první den) a letos vyšlo číslo tři pod názvem Lo Bueno (Dobrý).

Hudbou Los Aslándticos vyjadřují především svůj postoj ke komplikované situaci současné společnosti, poukazují na závažná témata, která se týkají kraje, v němž žijí. Některá témata, o kterých zpívají, jsou českému člověku vzdálená, ale není nutné si kvůli tomu kazit poslech hudby doslova našlapané energií.