Na rok 2017 se bude moci vzpomínat ve spojení s povedenými koncerty velkých hudebních osobností. Nicméně připomeňme si nejprve několik hudebníků, kteří svět letos opustili. Začal bych úmrtím dvou kytarových osobností, které pro světovou (nejen) jazzovou scénu mnohé znamenaly. V dubnu tohoto roku svět zasáhla zpráva o úmrtí britského kytaristy Allana Holdswortha, jehož jméno bude navždy spojeno se vzrušujícím žánrem zvaným jazzová fúze. Druhou osobností rovněž z této scény je americký kytarista John Abercrombie, který zemřel v srpnu. Jeho jméno je spojeno rovněž s jazzovou revolucí let sedmdesátých a se jmény jako Billy Cobham, Larry Coryell či varhaník Jimmy Smith. Zajímavostí je, že spolupracoval s celou řadou českých hudebníků.
Československá bigbeatová scéna utrpěla v průběhu léta rovněž velkou ztrátu. Po vleklých zdravotních problémech zemřel 9. srpna legendární rockový skladatel a klávesista Marián Varga. Jeho jméno bude rovněž navždy spojeno s artrockovým uskupením Collegium Musicum, které psalo dějiny československé rockové scény 70. a 80. let. Marián Varga se ještě v dubnu dočkal oslavného koncertu ke svým sedmdesátinám, kde, ač sám hrál vzhledem k zdravotnímu stavu již minimálně, mu přijeli vzdát hold významní hudebníci české i slovenské rockové scény.
Všechna zmíněná jména jsou spojena s hudebním experimentem, a proto jim z hlediska progresivity patří i čestný začátek našeho shrnutí roku 2017.
Rok 2017 byl ale samozřejmě i o veselejších zážitcích. Kytarou jsem začal a kytarou budu i pokračovat, neboť s letošním rokem se pojí i návštěvy trojice geniálních kytaristů. Jako první zavítal do České republiky hnedka v lednu legendární britský kytarista John McLaughlin. Ten v Praze nejenže opět zahrál se svojí skupinou 4th Dimension, ale rovněž udělal něco, co u něj rozhodně není obvyklé, ale čím udělal svým fanouškům ve Foru Karlín radost. Nabídl totiž posluchačům setlist složený převážně ze skladeb své kultovní kapely Mahavishnu Orchestra, jejíž jméno je spojeno s revolucí jazzové fúze (či jazzrocku) počátku 70. let.
Jako druhý zavítal v červnu do České republiky neméně významný americký experimentátor Pat Metheny. Tento umělec, který proslul i svými originálními vícestrunnými kytarami v Praze vystoupil se svou kapelou a dokázal, proč o něj v 80. letech usiloval do své kapely trumpetista Miles Davis. Třetím velkým jménem, které tento trojlístek uzavírá, je americký kytarista Al Di Meola. Ten v Praze zahrál nejen své klasické hity spojené i s legendární společnou deskou s již zmíněným Johnem McLaughlinem a flamencovým králem Paco de Lucíou, ale představil zde rovněž i skladby ze své poslední desky.
A jak vidí rok 2017 editorka metalové sekce Anna Žáková?
Powerwolf + Epica, 28. ledna, Forum Karlín Praha
Němečtí power metalisté Powerwolf mají v Česku rozsáhlou fanouškovskou základnu. I proto zde na festivalu Masters of Rock natočili hned celý záznam svého koncertu a pravidelně se k nám vrací. Na lednový koncert si přizvali ještě nizozemskou symphonicmetalovou skupinu Epica a společně vystoupili v pražském Foru Karlín. A zatímco Epica představovala své nové album The Holographic Principle, Powerwolf připomínali fanouškům svou show s lehce kostelní atmosférou. Nocí zněly varhany Falka Marii Schlegela, podmanivý hlas zpěváka Attily Dorna a burácely nové kytary Matthewa a Charlese Greywolfa. Nejvýraznější písní večera se kupodivu stala pomalejší Let There Be Night.
Kiss, 20. května, Výstaviště Brno
Americká rocková legenda Kiss nevyjíždí do Evropy na turné každý rok. Když už se tak ale stane, žádný pravověrný rocker si takovou slávu nenechá ujít. Proto se v květnu na brněnském Výstavišti sešla spousta nadšených fanoušků s tvářemi pomalovanými jako samotná kapela. Kiss hráli především staré pecky jako Deuce, War Machine, Lick It Up, God Of Thunder či Rock & Roll All Nite, nezapomněli ale přidat i pár novějších. Například Say Yeah. Frontman Paul Stanley létal přes pódium na kladce, zahrál i na kytaru s českou vlajkou a hýřil hláškami. Někdy ale trochu zapomínal, že mu je už přes šedesát, a některé z jeho eroticky laděných hlášek proto působily spíše trapně. Pokud si to ale nějaká kapela může dovolit, jsou to bezesporu právě Kiss.
Max a Iggor Cavalera, 4. června, Metalfest Plzeň
Loňský ročník Metalfestu měl opravdu co nabídnout. Svůj set na něm odehráli energičtí rockeři Airbourne a Gotthard, veselí folk metalisté Korpiklaani a Ensiferum či zpěvačka Tarja TuruneN. Vystoupení, které ale všechny přítomné posadilo na zadek, předvedli až poslední večer bratři Max a Iggor Cavalerové z Brazílie. Ti se dali po letech strávených u sólových projektů opět dohromady a v rámci turné Return to Roots hráli především staré kousky kapely Sepultura, kterou kdysi společně založili. Cavalerové otevřeli syrovou písní Roots Bloody Roots, u které Max za mikrofonem podával neskutečný výkon. Během Igorova bubenického sóla se fanoušci na okamžik přenesli až do Amazonského pralesa – podkres v podobě indiánských fléten dokázal své. Celá poměrně minimalistická show nechávala naplno vyznít syrovost a nekompromisnost písní. Max s Iggorem by spolu evidentně měli hrát častěji…
Marilyn Manson, 19. listopadu, Tipsport arena Praha
Americký král kontroverze Marilyn Manson se fanouškům v listopadu předvedl v úplně jiném světle. Nepronášel satanistické hlášky, netrhal na pódiu bible, nesvlékal se a neurážel všechny kolem. Místo toho se soustředil na zpěv a choval se víceméně důstojně, ne jako za mlada. A jeho hudbě to svědčilo. Klidnějšímu vystupování určitě napomohla i zlomenina nohy, kterou krátce před pražským koncertem Manson prodělal a většinu koncertu seděl na kolečkovém křesle či pokulhával o holi. Manson na koncertě představoval desku Heaven Upside Down, s kapelou ale zahrál i profláklé klasiky. Například Sweet Dreams či This Is the New Shit. Zvuk stál za to, fanoušci po celé hale řádili jak smyslů zbavení a i Manson si vystoupení užíval. A nejvýraznější skladba večera? Určitě novinka Kill4me…
V červnu se v Praze konal opět Metronome Festival, jehož hlavní událostí bylo bezpochyby vystoupení britského zpěváka a skladatele Stinga. Ten po letech prolomil tvůrčí krizi a posluchači v Praze si tak mohli vychutnat novou nadupanou desku plnou čerstvých hitů, o nichž lze s jistotou říci, že budou jednou stálicemi rádií a jukeboxů. Z dalších lahůdek letošního roku bych rovněž zmínil návštěvu populární hard rockové legendy Deep Purple, která přijela v rámci svého rozlučkového turné i do Prahy, aby se přijela rozloučit ještě jednou i v novém roce 2018 do Brna! Skvělým zážitkem od mladších ročníků byl rovněž koncert zpěvačky Beth Hart, která svým rockovým ječákem a zajímavými kompozicemi vyprodala pražské Forum Karlín. Její hvězda rok od roku stoupá a na příští rok by se do Fora Karlín měla dokonce vrátit!
Rád bych ještě zmínil, že v letošním roce jsme pro musicweb.cz pořídili i mnoho zajímavých rozhovorů s hudebními osobnostmi české i zahraniční hudební scény, a to i se zmíněnými v předešlých řádcích. Jednoznačně tak mohu doporučit například rozhovory právě s Johnem McLaughlinem, Patem Methenym, skvělé jsou ovšem i další rozhovory například s Beth Hart, finskou skupinou Värttinä, bluesmanem Johnem Mayallem, klavíristou Jasonem Moranem, kytaristou Chrisem Holmesem či francouzským houslistou Jeanem-Lucem Pontym.
Zároveň, když se dávají ke konci roku ta předsevzetí, rádi bychom čtenáře ubezpečili, že do nového roku 2018 chceme s rozhovory s takto zajímavými umělci pokračovat. Děkuji Vám tímto za redakci musicweb.cz za čtenářskou přízeň a doufám, že nám ji zachováte i v novém roce 2018.
Jaké byly předchozí roky? Přečtěte si naše dřívější shrnutí:
Musicweb: Ohlédnutí za jazzovým a bluesovým rokem 2014
Musicweb: Ohlédnutí za hudebním rokem 2015
Musicweb: Ohlédnutí za hudebním rokem 2016
