České publikum electroswing miluje. Světové hvězdy žánru k nám jezdí často a velmi rádi se vracejí. Od minulého roku mají i českou konkurenci v podobě skupiny Mydy Rabycad. Ti teď vydali i první studiové album a opět na sebe strhli velkou pozornost. Jsou totiž zase první. To s sebou nese pozitiva i negativa. Kromě jedinečnosti se totiž nenabízí jiné srovnání než s rakouskými a francouzskými matadory.
Album Let Your Body Move přináší rytmickou a silnou atmosféru. I když z poslechu budete mít dobrou náladu, neubráníte se pocitu určitého nádechu lehké negativity nebo mírně temné atmosféry. To ale patří k electroswingu jako takovému. Hned první skaldba Trombone vás dostane svou silnou basovou linkou a nosným klavírem. Ten je jedním z hlavních identifikačních znaků čtyřčlenné skupiny. Na starosti ho spolu s elektronickými prvky, kterými je hudba Mydy Rabycad protkaná, má Nero Scratch. Pro swing důležitou basu se stará Jan Drábek, sólová kouzla na saxofon jdou na vrub Mikuláše Pejchy a emoce ve formě zpěvu skladbám vtiskla frontmanka Žofie Dařbujánová. Stupňující se atmosféra skladby nakonec ústí v osvěžující syntetizátorovou divočinu. V pořadí druhá Blind od první chvíle zaujme podivným broukáním podkresleným jakoby legrační trumpetkou. Je to jedna z věcí, které Mydy Rabycad ozvláštňují. Podobné prvky totiž najdete na celé desce, a bezpečně tak rozeznáte jejich rukopis mezi ostatními.
Čtěte také: Alice Francis v Praze rozjela dvě hodiny čisté euforie
U nové desky se pokaždé snažím najít nějakou absolutní bombu. Zkrátka píseň, která vás dostane se vším všudy, a okolní svět přestává existovat. Někdy je takové hledání těžké, někdy nemožné. U Mydy Rabycad to byla hračka. V pořadí třetí Bouncing Swing se po klidném klavírním začátku proloženém tradičními zajímavými vokály rozletí jako elektromagneticky urychlený projektil mířící přímo do vašeho mozku. Zlý syntetizátor a úžasné saxofonové sólo dávají dohromady šílenou kombinaci. Garantuji vám, tohle vás bude bavit!
Syntetizátory a elektronické zvuky dodávají desce říz a perfektně dokreslují atmosféru. Místy se ale zdá jejich použití až příliš brutální. Některé tracky jsou perfektně vyvážené a stále se stupňují. U jiných se ale jejich nástup zdá být trochu zbrklý. Klid, klid, najednou rána z nebes a zase klid. Možná to byl záměr, možná ne, každopádně je to jeden z mála prvků, ve kterých Mydy Rabycad zaostávají za zahraniční konkurencí. Další malé negativum je pro mě zpěv. Tedy, abychom si rozuměli, Žofie zpívá perfektně, ukazuje emoce, a rozhodně skupinu nebrzdí. Má ale až trochu moc hezounký hebký hlas. Ostře electroswingová Cigarette Smoke by zkrátka snesla trochu ostřejší pilu.
{youtube}_W_FS-sFByo{/youtube}
V repertoáru nehledejte pouze saxofon, skladba Drowning dá po hodně zajímavém začátku s povedeným stereo efektem ochutnat i zvuku harmoniky. A pak už jde do tvrdého. Ostré basy, elektronické podkreslení a skvělá taneční nálada. Velmi povedený a také nejswingovější zástupce je Player. Po lehkém klavíru nastupují žestě, které okamžitě vtáhnou do atmosféry 20. a 30. let a roztancují vaše smysly.
