Málokterá alternativně laděná kapela zvládla okolo sebe v průběhu let vytvořit takový kult jako 30 Seconds To Mars, v jejímž čele působí zpěvák a mimo jiné i herec Jared Leto. Ačkoli je to už rok od vydání jejich poslední desky Love, Lust, Faith and Dreams, kapela je stále na turné a zavítala tedy i do Prahy. Plná hala hned od začátku naznačovala, že nepůjde jen o zpívánky pro náctileté fanynky Jareda Leta, ale o plnohodnotný koncert pro všechny věkové kategorie.
Předkapelu s sebou 30STM nepřivezli, pročež byla na Fajn Radiu vyhlášena soutěž o předskokana hlavních hvězd. Kapely Faces Are Fiction a John Wolfhooker byly nakonec v lítém boji poraženy mladými Lake Malawi dvojnásobným počtem hlasů. Lake Malawi jsou nástupcem rozpadnuvších se Charlie Straight, takže stylově se k headlinerovi docela hodili, ovšem jejich set působil hodně rozpačitě. Půlhodina pomalých a utahaných písniček nestačila, aby se diváctvo dostatečně nažhavilo na Leta a spol., takže nezbývalo než čekat, až se po přiměřené pauze na podiu objeví ti, na které všichni přišli.
V tuto chvíli je třeba definovat si pojem "Leto a spol.", protože jak si bystrý divák všiml již při prvních tónech otevíráku Birth, na pódiu jaksi chyběl Shannon Leto, bubeník a bratr zpěváka. Ten díky spáchanému přestupku nesmí opustit území Spojených států, takže se turné prostě nezúčastnil. Libé tóny bubnů se však z reprobeden linuly do diváků bez jediného zaváhání, což v nejednom divákovi muselo nutně vyvolat dojem, že kapela tak trochu podvádí. Nicméně Jared bez skrupulí vyběhl na pódium s kapelní vlajkou v ruce a asi nikoho už nenapadlo sledovat zbytek kapely.
V následující písni se hodně výstředně oblečený frontman chopil i kytary a osvětlovací technika ze sebe ždímala maximum, aby vytvořila atmosféru, která této kapele přísluší. Při This Is War atmosféru podpořily i obří balonky, které byly vypuštěny mezi diváky. Zde se ale objevil kámen úrazu, neboť co návštěvníkům na ochozech mohlo zeshora připadat jako zábavná kratochvíle, představovalo pro lidi na ploše překážkovou dráhu ve výhledu na pódium, protože zmíněné "balonky" měly některé i metr osmdesát v průměru.
Proglédněte si také fotogalerii: 30 Seconds To Mars, Praha, Tipsport Arena 30.6.2014
Poté zazněla nejtvrdší píseň celého setu, a sice Conquistador, kdy došlo i na oblíbené konfety. Mezi Kings And Queens a Do Or Die si Jared pozval na pódium zástupce z lidu, načež "Pýdr from Prág" předával česky Jaredovy vzkazy publiku. Následující track City Of Angels načalo publikum a v celé hale se rozsvítilo nepřeberné množství LEDek z mobilů, přičemž muselo být každému jasné, že v roce 2014 už nějakým zapalovačům jaksi definitivně odzvonilo (během koncertu se v několikatisícové hale objevil jen jediný osamělý zapalovač).
Následovala píseň pouze za doprovodu klavíru a nakonec se Leto chopil jen akustiky a pokračoval v koncertu sám. From Yesterday zahrál na přání kohosi z publika, což působilo celkem sympaticky, nutno však podotknout, že v tuto chvíli už nešlo ani tolik o koncert, jako o jakýsi Jaredův kabaret, protože následovalo cosi, co mělo být něčí (nějaké slečny) oslavou narozenin na pódiu i s dortem. Zřejmě interní záležitost pro zasvěcené. Pak si Jared pozval na pódium z diváků kluka a jeho slečnu, mimo to také srandovního předškoláka z první řady, který byl na chvíli pro diváky možná oblíbenější než Jared Leto. Pro tuto trojici zazněla The Kill a pan Leto se naoko rozloučil, aby se vrátil s přídavkem v podobě Closer To The Edge a na pódium si pozval několik desítek fanoušků.
Poslední písní měla být Up In The Air, kterou také odstartovali zpěvem diváci, ovšem byla přerušena Jaredovou kejklí s kamerou, kterou natáčel cosi pro Youtube. Po posledním songu se Jared rozloučil a bez delších řečí definitivně vyklidil pole. Jak tedy koncert 30 Seconds To Mars zhodnotit? Bohužel je nutno si přiznat, že jakkoli je Jared Leto kvalitní zpěvák, spousta vokálních linek jela z playbacku, stejně jako většina synťáků, o bicích ani nemluvě.
Tyto nedostatky však zpěvák s ježíšovskou image vyvažoval vydatnou komunikací s publikem, což ani na koncertech takto velkých kapel rozhodně nebývá samozřejmost. Celkově šlo bohužel jen o lehce nadprůměrný koncert, což tak nějak předznamenala už předkapela. Tak možná příště, snad v kompletní sestavě.
