Akci zahájila kolem osmé hodiny německá post-rocková formace A Dog Called Ego. Skupina, která vznikla v roce 2006 v Hamburku, má na kontě již dvě optimisticky nazvaná studiová alba: Living Seriously Damages Health z roku 2007 a Happy Happy Apocalypse z roku 2011. V současné době pracují na nové desce, která by podle jejich vlastních slov měla vyjít počátkem roku 2013 po plánovaném konci světa.
Dá se říci, že před turné s Anathemou štěkl v České republice po skupině A Dog Called Ego pravděpodobně jen málokterý pes. V neděli však svým živelným vystoupením ukázali, že by si přízeň českých fanoušků (nejen) post-rocku rozhodně zasloužili. Výsledný dojem však bohužel poněkud kazil místy lehce falešný zpěv. Přesto se však jednalo o velmi podařené předskočení, které přítomné dostalo do té správné žánrové nálady.
Anathema obsadila pódium Futura v devět hodin a k příjemnému překvapení publika na něm čarovala celé dvě hodiny. Hned na začátku se projevila inspirace skupinou Pink Floyd, o které se v posledním desetiletí v souvislosti s Anathemou často mluví. Koncert byl zahájen skladbou A New Machine Part 1. Poté dostalo prostor zejména počasí, tedy aktuální deska Weather Systems z letošního dubna. A již během prvních dvou skladeb Untouchable Part 1 a 2 bylo jasné, že zvěsti o koncertech Anathemy jakožto emotivním zážitku rozhodně nelhaly.
Skupina totiž uchopila emoce vložené do své tvorby, umocnila je na x-tou a bez varování je rozhazovala do publika. V živém provedení písní The Gathering of the Clouds, Lightning Song, The Storm before the Calm nebo The Beginning and the End jako by člověk skutečně slyšel hromy, pozoroval blesky a cítil bouři před klidem. Počasí a další živly, které skupina během koncertu ovládala, se chovalo vskutku aprílově. Bouře střídaly zasněné klidné pasáže, ve kterých vynikal uhrančivý vokál zpěvačky Lee Douglas a během kterých ve vzduchu mávaly zapalovače či iPhony.
Ze starší tvorby došlo například na skladby Dreaming Light, Thin Air a Everything z alba We’re Here because We’re Here (2010). Během písně A Natural Disaster ze stejnojmenné studiovky pak dokázala Lee Douglas vytvořit až éterickou atmosféru a přikovat posluchače na místo. Vzpomínalo se i na desku Judgement z roku 1999. Navzdory melancholické hudbě, kterou vytvářeli, vypadali členové skupiny, že si koncert skutečně užívají. Zejména kytarista Daniel Cavanagh nešetřil úsměvy, což během pasáží plných zoufalosti vytvářelo lehce komický dojem. Svým vystoupením, které krátce po jedenácté hodině završila pecka Fragile Dreams, poskytla Anathema návštěvníkům skvělý zážitek, na který mohou během všech bouří i klidů ještě dlouho vzpomínat.
